Ministerstvo životního prostředí schválilo rozšíření těžby uhlí na dole Bílina

Josef Patočka

Bílina, jeden z největších hnědouhlených dolů, zůstane v provozu až do roku 2035, rozhodlo ministerstvo životního prostředí v čele s Richardem Brabcem. Ekologové hovoří o skandálu a upozorňují, že stát selhává v řešení klimatické krize.

Ministerstvo životního prostředí v rámci procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) v úterý schválilo závazné souhlasné stanovisko k plánovanému rozšíření těžby uhlí na dole Bílina za původní limity. To se bude na velkolomu těžit až do roku 2035, oproti původně plánovanému ukončení provozu v roce 2030. Úřad vedený Richardem Brabcem (ANO) tak učinil navzdory skutečnosti, že těžaři předložená dokumentace i v doplněné verzi neobsahovala posouzení vlivu rozšíření těžby na klima.

Kritikové státní energetické politiky z řad ekologických organizací považují další rozšiřování těžby uhlí v kontextu klimatické krize za skandální. Vadí jim, že ministr Brabec připravuje ustavení uhelné komise, která by podle jeho dosavadních vyjádření měla přispět k rychlejšímu ukončení těžby a spalování uhlí, ale současně jde jeho rezort těžebním společnostem v praxi na ruku.

„Ministerstvo životního prostředí udělalo největší chybu za celou dobu svého fungování. Povolení těžby uhlí za původními územními ekologickými limity je v přímém rozporu s jeho funkcí — tedy s ochranou přírody a životního prostředí," okomentoval rozhodnutí mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Podobně krok zhodnotilo i hnutí Limity jsme my, které jej označilo za Brabcovo životní selhání. „Jak vidíme i ze stanoviska ministerstva, stát v řešení klimatické krize zcela selhává. Všichni víme, že těžba musí skončit co nejrychleji, vláda ale místo toho prodlužuje provoz dolů,“ uvedl mluvčí organizace Jan Polášek s tím, že hnutí v dané situaci pokládá občanskou neposlušnost za oprávněnou a nezbytnou reakci.

Ačkoli další těžbě nyní již formálně nestojí nic v cestě, ekologické organizace se přesto hodlají zkoušet bránit právní cestou. „Jedinou útěchou nám může být, že souhlasné stanovisko spoléhá až příliš na materiály, které dodaly Severočeské doly a jež podle našich odhadů a zjištění nejsou vždy v souladu s realitou,“ vysvětlil Hrábek. A dodal, že pokračování dobývání uhlí nakonec nemusí být v souladu s českými zákony.

Limity těžby na Bílině prolomila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v říjnu 2015. Ministerstvo životního prostředí původně vrátilo dokumentaci k žádosti o kladné stanoviska EIA Severočeským dolům k přepracování neboť, neobsahovala vyhodnocení vlivu další těžby na klima. Právě vliv na klima se ale podle ekologů ministerstvo nakonec rozhodlo ignorovat. Sice vyčíslilo, že pokračující těžba bude znamenat vyprodukování 11,5 milionu tun CO2 ročně, v závěru ovšem tento fakt nevzalo v potaz.