Váš názor je pro nás důležitý

Společně s 12 evropskými mediálními partnery jsme součástí projektu PULSE: evropské iniciativy podporující mezinárodní novinářskou spolupráci.

Napište nám do dotazníku, co z dění v Evropě vás nejvíce zajímá, o jakých zemích byste chtěli číst více nebo nám dejte tip na témata, kterých jsme si zatím nevšimli.

Otevřít dotazník

Kolaps může být blíž, než se myslelo. Klima se chová jako „atlet na steroidech“

Adam Rektor-Polánek

Nová studie publikovaná v časopise BioScience upozorňuje, že klimatická krize postupuje mnohem rychleji, než se čekalo. Podle autorů je naší jedinou nadějí, že se z ochrany klimatu a přírody okamžitě stane hlavní priorita světové politiky.

Lesní požáry v Turecku nabraly nebývalé intenzity a ohrožují i přímořská letoviska. Jsou jedním z řady projevů klimatických extrémů během letošního léta. Foto Ilyas Akengin, AFP

Životní prostředí je v kritickém stavu, především v důsledku rychle postupujících změn klimatu. Rekordní zhoršení ale vykazuje šestnáct z jednatřiceti ukazatelů života na Zemi: vedle množství skleníkových plynů v ovzduší například i stav trvale zaledněných území. Vyplývá to z nedávné studie publikované v časopise BioScience.

„Důkazy hovoří jasně. Blížíme se k prolomení několik takzvaných tipping points čili bodů zlomu, nebo jsme je už dokonce prolomili. Každý z nich je přitom podmínkou ekologické stability naší planety,“ uvedl pro deník Guardian jeden z autorů studie, ekolog William Ripple z Oregon State University.

Body zlomu vypovídají o rozsahu klimatické krize. Všechny jsou přímým důsledkem lidské činnosti a jejich překročení znamená nezvratný kolaps přírodních systémů v jejich současné podobě, s potenciálně zásadním vlivem pro podmínky života na Zemi. Jedná se například o proměnu amazonského pralesa v savanu či o odumírání korálových útesů.

Prolomení většiny z bodů zlomu mělo, podle dřívějších vědeckých prognóz, hrozit nejdříve v třicátých letech 21. století — a pouze v případě globálního oteplení o více než jeden a půl stupně Celsia. V důsledku rekordních teplot všude ve světě se však mohou ničivé události stát realitou už v následujících letech.

Covid klimatu nepomohl

Studie v BioScience dále vyhodnocuje skutečný dopad covidem zpomalené ekonomiky na klima. Pandemie totiž vzbuzovala naději, že bude prospěšná alespoň pro životní prostředí. Cestovní ruch byl rekordně nízký a rostly ceny emisních povolenek. Podle autorů studie však v posledních dvou letech výrazné zlepšení v zatěžování klimatu nenastalo — naopak.

„Nadále se zhoršující stav života na Zemi dokazuje, že ke změně stávajících pořádků pandemie nijak nepřispěla. Covidem způsobené snížení dopravy a spotřeby zdaleka nestačí. Potřeba jsou transformativní systémové změny,“ rozvádí důsledky vyplývající ze studie ekolog William Ripple pro deník Guardian.

Loňský i letošní rok totiž vykazují rekordní množství oxidu uhličitého, metanu, a oxidu dusného v ovzduší. Rok 2020 navíc byl druhým nejteplejším rokem v historii měření. Na vině jsou především fosilní ekonomika a živočišná výroba.

Autoři studie proto doporučují hned několik opatření. Navrhují zavést celosvětově závaznou sazbu penalizující vypouštění skleníkových plynů, z níž by se financovala spravedlivá transformace. Důležitý je i postupný útlum a konečně zákaz fosilních paliv a prvořadá pozornost věnovaná systematické obnově biodiverzity. Součástí školních osnov na celém světě by se měla stát výuka o klimatu v souvislostech.

Skokový růst teplot překonal prognózy

Podle studie je také třeba udělat vše právě proto, aby se překročení bodů zlomu předešlo. Je přitom třeba mít na paměti, že prolomení každého jednoho z nich zvyšuje pravděpodobnost prolomení i dalších. Vědci v daném souvislosti hovoří o jakémsi dominovém efektu.

Hrozba překročení bodů zlomu se navíc zvyšuje s mírou oteplování, které nyní láme rekordy. Vlny veder sužují téměř celý svět, například v jižní Evropě mají brzy naměřit až padesát stupňů Celsia.

Podle nedávné studie publikovné v časopise Nature horka překonávají dosavadní prognózy. Růst teplot v důsledku změn klimatu vykazuje jiný trend, než s jakým vědci počítali. Spíš než postupně, teploty rostou nepředvídatelně. A především rychleji.

„Teplotní rekordy běžně fungují podobně jako rekordy ve skoku vysokém: jsou vzácné a liší se jen trochu. Kvůli změnám klimatu však teploty připomínají spíš atleta na steroidech. Zvyšuje se nejen jejich frekvence, ale i extrémnost,“ popsal závěry studie na Twitteru jeden z jejich autorů, klimatolog Erich Fischer.

Času na zavedení potřebné striktní politiky ochrany klimatu se tak rychle krátí. Co je v sázce, je jasné: případný kolaps velké části přírodních systémů by prakticky jistě vedl i k brzkému kolapsu lidské civilizace.

Další informace

Diskuse
PM
August 4, 2021 v 21.26
H. Arendt by poznamenala

Nacházíme se v epoše, která zničila dělící čáru mezi přírodou a civilizací. Ponejprv je „celá příroda zahrnuta do dějinného osudu člověka“, poprvé byla stržena „ochranná hranice mezi přírodními silami a lidským světem“. Dnešek tomu říká antropocén a myslí se tím věk, ve kterém příroda a civilizace navzájem prolínají natolik hluboko, že už nikdo nemůže říci, zda jsou „přírodní katastrofy“ přírodní nebo způsobené člověkem. „Příroda se pro nás stala hrozivější“ a svět „smrtelnějším“ než kdykoli předtím. V oblasti ničení to civilizace dotáhla k pravému mistrovství. Proč se neděje se nic.....bych se pozeptal.