Kolaps může být blíž, než se myslelo. Klima se chová jako „atlet na steroidech“
Adam Rektor-PolánekNová studie publikovaná v časopise BioScience upozorňuje, že klimatická krize postupuje mnohem rychleji, než se čekalo. Podle autorů je naší jedinou nadějí, že se z ochrany klimatu a přírody okamžitě stane hlavní priorita světové politiky.
Životní prostředí je v kritickém stavu, především v důsledku rychle postupujících změn klimatu. Rekordní zhoršení ale vykazuje šestnáct z jednatřiceti ukazatelů života na Zemi: vedle množství skleníkových plynů v ovzduší například i stav trvale zaledněných území. Vyplývá to z nedávné studie publikované v časopise BioScience.
„Důkazy hovoří jasně. Blížíme se k prolomení několik takzvaných tipping points čili bodů zlomu, nebo jsme je už dokonce prolomili. Každý z nich je přitom podmínkou ekologické stability naší planety,“ uvedl pro deník Guardian jeden z autorů studie, ekolog William Ripple z Oregon State University.
Body zlomu vypovídají o rozsahu klimatické krize. Všechny jsou přímým důsledkem lidské činnosti a jejich překročení znamená nezvratný kolaps přírodních systémů v jejich současné podobě, s potenciálně zásadním vlivem pro podmínky života na Zemi. Jedná se například o proměnu amazonského pralesa v savanu či o odumírání korálových útesů.
Prolomení většiny z bodů zlomu mělo, podle dřívějších vědeckých prognóz, hrozit nejdříve v třicátých letech 21. století — a pouze v případě globálního oteplení o více než jeden a půl stupně Celsia. V důsledku rekordních teplot všude ve světě se však mohou ničivé události stát realitou už v následujících letech.
Covid klimatu nepomohl
Studie v BioScience dále vyhodnocuje skutečný dopad covidem zpomalené ekonomiky na klima. Pandemie totiž vzbuzovala naději, že bude prospěšná alespoň pro životní prostředí. Cestovní ruch byl rekordně nízký a rostly ceny emisních povolenek. Podle autorů studie však v posledních dvou letech výrazné zlepšení v zatěžování klimatu nenastalo — naopak.
„Nadále se zhoršující stav života na Zemi dokazuje, že ke změně stávajících pořádků pandemie nijak nepřispěla. Covidem způsobené snížení dopravy a spotřeby zdaleka nestačí. Potřeba jsou transformativní systémové změny,“ rozvádí důsledky vyplývající ze studie ekolog William Ripple pro deník Guardian.
Loňský i letošní rok totiž vykazují rekordní množství oxidu uhličitého, metanu, a oxidu dusného v ovzduší. Rok 2020 navíc byl druhým nejteplejším rokem v historii měření. Na vině jsou především fosilní ekonomika a živočišná výroba.
Autoři studie proto doporučují hned několik opatření. Navrhují zavést celosvětově závaznou sazbu penalizující vypouštění skleníkových plynů, z níž by se financovala spravedlivá transformace. Důležitý je i postupný útlum a konečně zákaz fosilních paliv a prvořadá pozornost věnovaná systematické obnově biodiverzity. Součástí školních osnov na celém světě by se měla stát výuka o klimatu v souvislostech.
Skokový růst teplot překonal prognózy
Podle studie je také třeba udělat vše právě proto, aby se překročení bodů zlomu předešlo. Je přitom třeba mít na paměti, že prolomení každého jednoho z nich zvyšuje pravděpodobnost prolomení i dalších. Vědci v daném souvislosti hovoří o jakémsi dominovém efektu.
Hrozba překročení bodů zlomu se navíc zvyšuje s mírou oteplování, které nyní láme rekordy. Vlny veder sužují téměř celý svět, například v jižní Evropě mají brzy naměřit až padesát stupňů Celsia.
Podle nedávné studie publikovné v časopise Nature horka překonávají dosavadní prognózy. Růst teplot v důsledku změn klimatu vykazuje jiný trend, než s jakým vědci počítali. Spíš než postupně, teploty rostou nepředvídatelně. A především rychleji.
„Teplotní rekordy běžně fungují podobně jako rekordy ve skoku vysokém: jsou vzácné a liší se jen trochu. Kvůli změnám klimatu však teploty připomínají spíš atleta na steroidech. Zvyšuje se nejen jejich frekvence, ale i extrémnost,“ popsal závěry studie na Twitteru jeden z jejich autorů, klimatolog Erich Fischer.
Času na zavedení potřebné striktní politiky ochrany klimatu se tak rychle krátí. Co je v sázce, je jasné: případný kolaps velké části přírodních systémů by prakticky jistě vedl i k brzkému kolapsu lidské civilizace.
Další informace
- The Guardian Critical measures of global heating reaching tipping point, study finds
- The Guardian ‘Record-shattering’ heat becoming much more likely, says climate study
- BBC News Climate change: Science failed to predict flood and heat intensity
- Nature Past abrupt changes, tipping points and cascading impacts in the Earth system
Nacházíme se v epoše, která zničila dělící čáru mezi přírodou a civilizací. Ponejprv je „celá příroda zahrnuta do dějinného osudu člověka“, poprvé byla stržena „ochranná hranice mezi přírodními silami a lidským světem“. Dnešek tomu říká antropocén a myslí se tím věk, ve kterém příroda a civilizace navzájem prolínají natolik hluboko, že už nikdo nemůže říci, zda jsou „přírodní katastrofy“ přírodní nebo způsobené člověkem. „Příroda se pro nás stala hrozivější“ a svět „smrtelnějším“ než kdykoli předtím. V oblasti ničení to civilizace dotáhla k pravému mistrovství. Proč se neděje se nic.....bych se pozeptal.