Životní prostředí je v kritickém stavu, především v důsledku rychle postupujících změn klimatu. Rekordní zhoršení ale vykazuje šestnáct z jednatřiceti ukazatelů života na Zemi: vedle množství skleníkových plynů v ovzduší například i stav trvale zaledněných území. Vyplývá to z nedávné studie publikované v časopise BioScience.

„Důkazy hovoří jasně. Blížíme se k prolomení několik takzvaných tipping points čili bodů zlomu, nebo jsme je už dokonce prolomili. Každý z nich je přitom podmínkou ekologické stability naší planety,“ uvedl pro deník Guardian jeden z autorů studie, ekolog William Ripple z Oregon State University.

Body zlomu vypovídají o rozsahu klimatické krize. Všechny jsou přímým důsledkem lidské činnosti a jejich překročení znamená nezvratný kolaps přírodních systémů v jejich současné podobě, s potenciálně zásadním vlivem pro podmínky života na Zemi. Jedná se například o proměnu amazonského pralesa v savanu či o odumírání korálových útesů.

Prolomení většiny z bodů zlomu mělo, podle dřívějších vědeckých prognóz, hrozit nejdříve v třicátých letech 21. století — a pouze v případě globálního oteplení o více než jeden a půl stupně Celsia. V důsledku rekordních teplot všude ve světě se však mohou ničivé události stát realitou už v následujících letech.

Covid klimatu nepomohl

Studie v BioScience dále vyhodnocuje skutečný dopad covidem zpomalené ekonomiky na klima. Pandemie totiž vzbuzovala naději, že bude prospěšná alespoň pro životní prostředí. Cestovní ruch byl rekordně nízký a rostly ceny emisních povolenek. Podle autorů studie však v posledních dvou letech výrazné zlepšení v zatěžování klimatu nenastalo — naopak.

„Nadále se zhoršující stav života na Zemi dokazuje, že ke změně stávajících pořádků pandemie nijak nepřispěla. Covidem způsobené snížení dopravy a spotřeby zdaleka nestačí. Potřeba jsou transformativní systémové změny,“ rozvádí důsledky vyplývající ze studie ekolog William Ripple pro deník Guardian.

Loňský i letošní rok totiž vykazují rekordní množství oxidu uhličitého, metanu, a oxidu dusného v ovzduší. Rok 2020 navíc byl druhým nejteplejším rokem v historii měření. Na vině jsou především fosilní ekonomika a živočišná výroba.

Autoři studie proto doporučují hned několik opatření. Navrhují zavést celosvětově závaznou sazbu penalizující vypouštění skleníkových plynů, z níž by se financovala spravedlivá transformace. Důležitý je i postupný útlum a konečně zákaz fosilních paliv a prvořadá pozornost věnovaná systematické obnově biodiverzity. Součástí školních osnov na celém světě by se měla stát výuka o klimatu v souvislostech.

Skokový růst teplot překonal prognózy