„Poslední zastávka před klimatickým summitem COP26.“ Tak komentátoři hovoří o letošním Valném shromáždění OSN, které začalo 14. září a skončilo ve čtvrtek. Ve světle nové zprávy IPCC vyhradili představitelé členských zemí klimatu víc prostoru než kdy dřív.

Nejbohatší země sice mají v ochraně klimatu zásadní nedostatky, i tak se ale klimatická krize stává prioritou mezinárodní politiky. Vrcholné jednání totiž mělo sloužit především k prohloubení diplomatických vztahů před listopadovým COP26 ve skotském Glasgow, nakonec však přineslo hned několik klíčových závazků. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších.

USA a Čína: co nejde doma, půjde ve světě

Rozruch vyvolaly především země, na jejichž konání osud klimatu do velké míry závisí: Čína a USA. Oba giganti na Valném shromáždění přislíbili aktivnější účast na mezinárodní klimatické politice — zatímco Čína vypovídá své projekty, Spojené státy navyšují investice do obnovitelných zdrojů energie.

Generální tajemník Si Ťin-Pching oznámil, že Čína už nebude stavět uhelné elektrárny v zahraničí. Podle analytiků jde o přelomový krok, který v konečném důsledku zamezí vzniku až čtyřiceti gigawatt energie z uhlí. Pro srovnání: kompletní energetické nároky České republiky se pohybují kolem dvaceti gigawatt energie.

V kontextu čínského příslibu komentátoři připomínají, že se o něj z velké části zasadily protesty občanů chudších zemí — právě těch, kde měly čínské elektrárny vzniknout. „Si Ťin-Pchingovo vyjádření dokazuje sílu občanských hnutí v několika zemích, od Bangladéše přes Vietnam po Keňu, kde lidé řekli dost: už žádné uhelné elektrárny,“ píše na Twitteru klimatická reportérka The New York Times Somini Senguptová.

Čínská vnitrostátní energetika se však paradoxně ubírá zcela opačným směrem. Jen za minulý rok uvedla Čína do provozu nových 38,4 gigawatt uhelné energie — tedy téměř tolik, kolik má nový příslib vykrýt. Na svém území plánuje asijský gigant vystavět nejméně šedesát nových uhelných elektráren. Těžba a spalování uhlí v Číně každoročně roste a růst bude i nadále — přinejmenším do konce dekády.

Nové přísliby Spojených států jsou podobně paradoxní. Prezident Joe Biden sice plánuje zdvojnásobit investice do zelených technologií a infrastruktury ve státech globálního Jihu. Do roku 2024 by tak USA měly vyplácet asi jedenáct a půl miliard dolarů ročně. Nejbohatší státy světa už dříve přislíbily, že na klimatická opatření v chudších zemích ročně vyhradí na sto miliard dolarů. Spojené státy tedy mají nově pokrýt více než desetinu z celkové sumy.

Financování domácí klimatické politiky je však pro Bidenovu administrativu mnohem složitější. Už několik měsíců se v kongresu projednává velký balíček investic, který bude stát v rozmezí stovek miliard a jednotek bilionů dolarů. Konečná cena se bude odvíjet od typu a velikosti financovaných programů, na stole je například rozvoj veřejné dopravy — především železniční — či podpora obnovitelných zdrojů energie. Ani v rámci demokratické strany však zatím nepanuje shoda na detailech legislativního balíčku, budoucnost klimatických opatření v USA je proto nadále nejistá.

První summit o potravinových systémech provázel bojkot

Po dlouhých přípravách proběhl v rámci Valného shromáždění vůbec první summit o potravinové budoucnosti. Sto padesát zemí se na něm zavázalo proměnit své potravinové systémy tak, aby byly odolnější vůči změnám klimatu. Jednalo se především o efektivním využití půdy, ochraně vody, boji se suchem, ale i o podpoře udržitelného zemědělství.

Zároveň však summit bojkotovalo na šest set občanských organizací z celého světa. Ve společném prohlášení se organizace vymezují vůči nadnárodním korporacím a jejich „korporátní kolonizaci“ potravinových systémů, která podle nich zamezuje spravedlivé a udržitelné potravinové budoucnosti. Spojeným národům pak vyčítají fakt, že agendu prvního potravinového summitu podle všeho nastavily právě korporace jako Nestlé, a nikoli menší farmáři a původní obyvatelé.

„OSN umožnilo korporacím převzít kontrolu nad narativem summitu, a umlčet tak hlas veřejnosti […] bez možnosti diskutovat o hlavních tématech, jakými je korporátní zabírání půdy, zdanění či lidskoprávní odpovědnost, byl summit předurčen k neúspěchu,“ uvedla pro deník Guardian generální tajemnice organizace Food First Information and Action Network Sofia Monsalveová.