Ve středu 15. května se před Českou televizí (ČT) konala demonstrace proti způsobu, jímž ČT jakožto veřejnoprávní instituce dlouhodobě informuje o dění v Palestině a Izraeli. Demonstraci s názvem Proti normalizaci izraelské genocidy Českou televizí zorganizovala iniciativa Ne naším jménem v den zasedání Rady ČT. Demonstrace se účastnilo několik desítek lidí, jejichž transparenty připomínaly třeba zavražděné palestinské novináře.

O den dříve iniciativa odevzdala stížnost Radě ČT, podle níž televize při informování o válce v Gaze během listopadu a prosince 2023 neplnila své povinnosti poskytovat nestranné zpravodajství, respektovat lidskou důstojnost, lidská práva a svobody a vytvářet program tak, aby odrážel názorovou rozmanitost.

„Chceme tematizovat manipulativní až lživé zpravodajství České televize v otázce války proti Gaze a neřešení stížností na něj kontrolními orgány — jak Radou České televize, tak Radou rozhlasového a televizního vysílání. Jsme přesvědčeni, že Česká televize svým dlouhodobým vysíláním k palestinské otázce porušuje Kodex ČT a Zákon o České televizi,“ zahájil demonstraci publicista Zdeněk Jehlička.

Jehlička se mimo jiné podělil o své zkušenostmi s předchozími stížnostmi na informování ČT o palestinské otázce. Zmínil příklad „zmanipulování filmu o mediální manipulaci“ z roku 2017, kdy ČT odvysílala americký dokument Okupace mysli aneb Mediální válka o americké veřejné mínění. Snímek, který analyzuje manipulace při zobrazování izraelské okupace palestinských území v amerických médiích, ČT uvedla jako film „z pozice palestinské propagandy v zámoří“ a některé pasáže z něj vyňala, aby je nahradila vlastním komentářem.

Z důvodu podezření na porušení autorského zákona a Zákona o ČT Jehlička podal stížnost k Radě ČT. Na odpověď čekal tři měsíce, načež jej Rada odkázala na vyjádření programového ředitele — člověka, proti němuž stížnost mířila. „A k — v uvozovkách nepřesnostem — prý došlo ve snaze vyrovnat se s nestejně dlouhými verzemi v češtině a angličtině,“ vylíčil Jehlička.

Teta si ve válce našla pět minut

Na demonstraci promluvila i umělkyně Yara Abu Aataya, která se v Gaze narodila. Umělkyni požádala veřejnoprávní stanice v říjnu o rozhovor a o zprostředkování výpovědi jejích příbuzných, kteří v Gaze žijí.

„Vysvětlila jsem jim, že (příbuzní v Gaze) nemají elektřinu a baterku a že je malá šance, že telefon zvednou. Teta mi však telefon zvedla a vyprávěla čtyři minuty. Vše bylo nahrané, říkala jsem si, že to bude dobré, že takhle s námi třeba bude české publikum soucítit,“ vzpomínala Aataya na natáčení rozhovoru.

Když však s matkou a bratrem napjatě sledovala reportáž v televizi, zjistila, že výpověď ani její, ani jejích příbuzných vůbec nepoužili. Reportáž — pojmenovaná Izraelské 11. září — přitom žádné jiné svědectví z Gazy neobsahovala. „To, že jsem ztratila čas a nervy já, neřeším. Ale teta si ve válce našla pět minut času a sežralo jí to, já nevím kolik baterky — díky níž nám mohla dát v další dny vědět, jestli vůbec žijí,“ zdůraznila Aataya.

Na otázku Deníku Referendum, proč televize do vysílání nezařadila svědectví Yařiných příbuzných z Gazy, tisková mluvčí ČT Vendula Krejčová neodpověděla.

Démonizace civilních obyvatel

Podle stížnosti podané k Radě ČT vysílání „legitimizuje vojenskou akci Izraele“, a to zvláště za pomocí „démonizace civilních obyvatel Gazy“, „jejichž obraz je konstruován tak, že často splývá rozdíl mezi nimi a teroristickou organizací Hamás“.

Své tvrzení ilustrují stěžovatelé příkladem z říjnového vysílání Událostí, kdy redaktor David Borek uvedl: „Strategickým důvodem je, že Izrael čelí fanatickému nepříteli, který dokonce má kult mučednictví, tudíž je nutné, aby mu byl zasazen tvrdý úder.“ Jeho komentář je ilustrován záběry na přesun civilního obyvatelstva Gazy před zahájením izraelské ofenzivy — jakoby onoho „fanatického nepřítele“ představovalo právě civilní obyvatelstvo.

Stížnost pak podjatost ČT vykresluje i za pomocí srovnání se zahraničními médii. Zmiňuje kupříkladu reportáž o destrukci školy OSN, která sloužila jako útočiště uprchlíků. V reportáži ČT použila video s chlapcem, který v reportáži televize Al Jazeera popisuje: „Byl jsem u toho, když dopadly tři bomby. Vynášel jsem mrtvá těla vlastníma rukama.“ Nato se chlapec odmlčí a rozpláče. „Vynášel jsem bezhlavé tělo,“ dodá a prstem naznačí gestem dekapitaci.

ČT však výpověď chlapce v reportáži nahradila vlastním komentářem, aniž by divákovi vysvětlila kontext, v němž chlapec gesto použil. „Bez informace o tom, co říká, to působí, jako kdyby někomu vyhrožoval podřezáním,“ upozorňuje stížnost.

Kritickou studii ČT odmítala zveřejnit

Na zaujatost zpravodajství ČT o válce v Gaze upozornila i studie Masarykovy univerzity, kterou si ČT sama objednala. Ta kritizuje kupříkladu omezený prostor, jejž ve zpravodajství ČT dostávají svědectví lidí zasažených válkou v Gaze — ostře kontrastující s prostorem, který dostaly izraelské oběti útoku Hamásu.

ČT kritickou studii zprvu odmítala zveřejnit a její autory obvinila z podjatosti, jelikož se prý účastnili propalestinských akcí — aniž by svá tvrzení jakkoliv konkretizovala a doložila. Autoři nařčení odmítli.

Podle vyjádření tiskové mluvčí ČT Venduly Krejčové se následně věc vyjasnila. „Po oboustranném vysvětlení nyní již tým Jana Motala za podjatý vedení České televize nepovažuje a analýzu chápe jako možné expertní stanovisko. Současně to management ČT vnímá jako prostor pro zlepšení budoucí spolupráce s autory analýz hodnocení veřejné služby,“ uvedla.

ČT si mezitím objednala studii od Univerzity Karlovy, která pro stanici dopadla smířlivěji. Podle mluvčí Krejčové z ní vyplývá, že „Česká televize dostála svému poslání zakotvenému v legislativních a etických normách i v Kodexu ČT“, čímž vyvrací „nařčení iniciativy Ne naším jménem“.