V České televizi byl nedávno uveden zásadní americký dokument loňského roku The Occupation of the American Mind: Israel's Public Relations War in the United States, který podrobně analyzuje mediální manipulaci v zobrazování izraelské okupace palestinského území. Film vznikl v produkci Media Education Foundation, jehož ředitel Sut Jally má na svém kontě již čtyřicet filmů vztahující se k problematice nejen mediální gramotnosti, a snímku propůjčil svůj hlas Roger Waters z legendární skupiny Pink Floyd, dlouhodobý kritik izraelské politiky, a to nejen ve vztahu k výstavbě segregační zdi. Jde o počin o to odvážnější, že české mediální prostředí je ve své drtivé většině dlouhodobě nakloněno Izraeli a vědomě či z neznalosti přebírá diskurs jeho propagandy, což se v důsledku odráží na kvalitě podaných zpráv a komentářů. Přesně v intencích obsahu uvedeného dokumentu, který sice cílí na americká média, ale mohl by stejně tak dobře vypovídat o mediálním světě českém.

↗

V USA se filmu podařilo proniknout do středního mediálního proudu, což není u podobných snímků obvyklé. Repro z propagace dokumentu

České televizi tak slouží ke cti, že se vůbec odvážila k odvysílání tohoto jedinečného dokumentu přistoupit, i když jej mylně uvedla jako dokument kanadský. Tímto však veškerý výčet vděku končí. Aby té odvahy nebylo příliš a aby divák věděl, jak ideově správně na dokument pohlížet, přispěchali pracovníci České televize s vysvětlením hned v perexu, kde píší, že je film natočen „z pozice palestinské propagandy v zámoří“ (už se těším na varování ČT: film natočen z pozice izraelské propagandy). V následujícím komentáři je mimoděk sice přiznáno, že „postoje izraelského státu jsou u nás, na rozdíl od palestinských, poměrně dobře známé,“ aby vzápětí bylo milostivě oznámeno, že „tentokrát, i přes výhrady k uvedeným faktům a jednostrannému propagandistickému ladění i vyznění, poskytujeme prostor i straně palestinské.“

Lze jenom těžko dohledat, při kterém jiném tématu bylo nutno použít tolika slovního balastu úvodem a jeden až fyzicky cítí, jak se v ČT museli při uvedení dokumentu zapotit. A aby toho však nebylo málo, naznala ČT, že film je natolik skandální, že nestačí jej divákovi naservírovat s řádným úvodním komentářem, který by jej náležitě onálepkoval, ale pro všechny případy je třeba do filmu aktivně zasáhnout a na několika místech změnit jeho obsah. A to bez souhlasu a proti vůli jeho producenta. A paradoxně u filmu, který se zabývá mediální manipulací v otázce tak citlivé, jako je izraelská okupace Palestiny.

Chybným překladem, doplněním něčeho, co v původním filmu není a odstraněním toho, co v něm naopak hraje důležitou roli, tak ČT mimoděk prokázala pravdivost tvrzení, na kterých je film o „okupaci mysli a mediální válce o veřejné mínění“ postaven.

Ztraceni nejen v překladu