Slovo apartheid se začíná skloňovat už i mezi spojenci Izraele
Šádí ShanaáhDonald Trump v pozici amerického prezidenta může iniciovat výrazné změny také ve vztahu Palestiny a Izraele. Šádí Shanaáh přibližuje aktuální situaci a popisuje možné scénáře dalšího vývoje.
Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách přimělo Naftali Bennetta, izraelského ministra školství a předsedu vládní strany Židovský domov, k výroku: „Éra palestinského státu skončila“.
Je samozřejmě pravda, že tato éra ani nikdy nezačala, nicméně Bennett měl spíš na mysli definitivní pohřeb ideje dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, a tedy konec i jen možnosti vzniku palestinského státu.
Ať už se Trump k blízkovýchodnímu konfliktu postaví jakkoli, konec dvoustátního řešení možná nastal už daleko dříve, v době, kdy se do Izraele přistěhovali Bennettovi rodiče.
Trump jako naděje nacionalistů
Jim a Myrna Bennettovi emigrovali do Izraele v roce 1967, měsíc po takzvané šestidenní válce, ve které Izrael získal kontrolu nad pásmem Gazy a Západním břehem. O pět let později se jim narodil Naftali, dnes lídr přímé nástupkyně Národní náboženské strany, která se po šestidenní válce vehementně zasazovala o anexi nově dobytých území. Tehdy ale vládla Izraeli levice a ta je chtěla vyměnit za mír.
Přesněji řečeno pouze část území. Ale ani levice nezabránila vzniku prvních osad, například Kirjat Arby založené v roce 1968 v sousedství Hebronu. Sama pak iniciovala vznik polovojenských osad podél řeky Jordánu, které měly původně bezpečnostní úlohu (střežit nové hranice), ale brzy začaly žít vlastním nezávislým životem.
Již tehdy byly tyto první kolonizační krůčky kritizovány mezinárodní komunitou, včetně USA, která v nich, na rozdíl od Izraele, viděla porušování mezinárodního práva týkajícího se osídlování vojensky okupovaných území.
Jen někteří doufáme, že než k apartheidu by vývoj v jednom státu spíš směřoval k občanské rovnosti.
Mimochodem v Gaze si Hamas za šéfa zvolil masového vraha.
Palestinský stát je naprostá chiméra...........
K této jasně prodemokratické síle by se v případě jednostátního řešení přidali i nerozhodní a nepochybně i část z tábora "židovského charakteru", pro které by jednostátní řešení bylo naplňující samo o sobě, a neměli by zájem na občanské válce.
Navíc silná většina izraelských židů si přeje mír s "palestinci", tj. s araby.
Z toho ta nesmělá naděje, že by se "velký" Izrael mohl posunout více občansko demokratickým směrem, a bylo by to skutečné řešení nynější nedobré situace.
Protože zkusme si představit, že bude mezinárodně vyhlášena Palestina (v hranicích roku 1967) a izraelské jednotky se stáhnou na tuto linii,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Co vidíte?
No a v reálu to asi půjde tak nějak furt stejně, bez vyhlídky na brzké mírové řešení.
Na Izrael - pokud chceme mír - je třeba být co nejpřísnější. Jesliže odmítáme islamismus, je třeba stejně tak odmítnout i judaistický extremismus. Co nám všem je po tom, že někdo věří, že Izrael je až po Jordán svatá biblická země? My všichni ostatní (tj, prakticky celý svět), kdo nejsme judaisté, na to nemusíme brát zřetel. Na mezinárodní právo a elementární spravedlnost ano.
(obzvlášť když tomu všemu stínově šéfuje LAS)
Na druhou stranu je to celkem jedno -- žádný neřešitelný tlak na Izrael v souvislosti s dvojstátním řešením vyvíjen nebude, protože nejdůležitější světoví hráči přece jen tuší, co by se stalo, kdyby se Izrael stáhl do hranic roku 1967.
Ať žije mezinárodní právo a elementární spravedlnost.
Je nepředstavitelné, že by i případná "malá Palestina" na Západním břehu byla automaticky nepřátelská, respektive otevřeně agresivní vůči Izraeli? Vždyť by to pro její obyvatele i reprezentaci bylo sebevražedné. Dnešní Abbásovo vedení má mnoho chyb, ale jsou to realisté.
Pokud by se vznik Palestiny provedl rozumně - s ekonomickou podporou, aby se získala podpora obyvatel, se vznikem dostatečně malé a v porovnání s tou izraelskou neškodné armády a zároveň výkonné policejní složky, mohl by výsledek být dobrý pro všechny.
Velký problém jsou ovšem osady, to je jasné.
Za situace pokračující Nakby, kdy Izrael, vyzbrojen po uši USA, uvažuje o anexi okupovaných území, strašit vznikem palestinského státu je cynické a bylo by i trapné, pokud by nebylo směšné.
A demokracie Izraelců? Za dobu již 50 leté okupace měli dost času ji projevit. Výsledkem je 50 legislativních opatření namířených proti vlastním palestinským spoluobčanům v Izraeli. Že by v Izraeli existovalo masové demokratické hnutí proti okupaci a apartheidu zatím nikdo neslyšel. Při prohlubující se okupaci a výstavbě osad jsou dnes mírová hnutí v Izraeli slabší než byla před Oslo.
Jenom připomínám, že jsou to (byť v naprosté menšině) také vaši spolubratři ve víře, totiž křesťané.
Vždyť přece i když mezinárodní společenství jasně deklaruje neochvějnou víru ve dvojstátní řešení, reálně pro něj nic moc nedělá. A nemluvíme pouze o USA, které by samozřejmě Izrael, který si nemůže dovolit nebýt vojensky nejsilnější v oblasti, mohly donutit k ledasčemu, dvojstátní řešení nevyjímaje. Ani třeba Velká Británie nebo Německo oficiálně Palestinský stát v hranicích 1967 neuznává.
Proč ne?
Nemůžu si pomoci, ale nedůvěru v životaschopnost samostatné Palestiny a v mírovou koexistenci s Izraelem, tam prostě cítím.
Nakolik je třeba panem Outratou zmiňovaný realismus abbásovců upřímný a trvalý? Není jen tak reálný, jak reálné jsou peníze zahraniční pomoci?
A jsou i další závažné námitky,,,,,,,,,,,,,,,
Podle mě by se soužití židů a palestinců mohlo povést jen pokud se zcela oprostí od etnické i náboženské otázky. Platformou by mohla být navrhovaná ekonomika. Průkopníkem tohoto vidění možná mohla být firma SodaStream:
http://ekonomika.idnes.cz/delaji-sodovku-v-palestine-na-pude-ktera-patri-palestincum-pas-/eko-zahranicni.aspx?c=A130202_172212_zahranicni_paw
4x vyšší platy a naprosto rovné postavení s židy, které byla schopná palestincům nabízet, určitě není žádná maličkost.
Bohužel se nedovíme, kam by tato cesta případně mohla vést - radikální levice tenhle experiment zadupala do země.
-------------------------
Ale je pravda, že jsem se stal sionistou. Nějak jsem to nevnímal, protože na tamní konflikt nemám sebemenší vliv, ale pan Pleva mě samozřejmě okamžitě demaskoval.
Na druhou stranu jsou věci, které nedokážu akceptovat ani při nejlepší vůli. Třeba pojmenovávání ulic po teroristech nebo když jeruzalémský muftí vyhlásil druhou intifádu -- ano, Netanjahu vkročil na Chrámovou horu, ale odpověď "Zabíjejte židy všude, kde je potkáte" je na mě prostě moc.
Mimochodem, to je taky jeden z problémů případné nezávislé Palestiny - jak vůbe ustavit reprezentativní vedení země, když v Gaze vládnou teroristé a náboženští představitelé mají mnohem větší moc, než Abbás a spol.?
Bibi teď při setkání s Trumpem připomněl statisticky doložené číslo, totiž že z pásma Gazy bylo od jejího vyklizení na Izrael vystřeleno 25 tisíc raket. To máme dvanáct let každý měsíc víc než 170 raket. Jde to označit jinak než jako "pravidelné ostřelování", které vyčítáte Izraeli?
((( Ale je nutno uznat, že izraelské protiraketové systémy drtivou většinu těchto útoků zlikvidují ještě ve vzduchu, protože palestinci nedokážou vyrobit ani sehnat rakety s plochou dráhou letu nebo vyspělejší, takže není problém - když jste dostatečně rychlí - z kousku trajektorie dopočítat její další průběh a vyslat do jejího určitého bodu anti-raketu.
Kdežto když proti Gaze zasahuje Izrael, nemají obránci v ruce nic. )))
V některých případech jsou paradoxy izraelsko-palestinského konfliktu dokonce docela humorné. Na jeden včera upozornil L. Stejskal -- když Organizace pro osvobození Palestiny v roce 1964 vznikla, Gaza patřila Egyptu a Západní břeh okupovalo Jordánsko. A "Palestinou" v názvu se samozřejmě myslelo území Izraele.
Dnes se tou "Palestinou" myslí Gaza a WB.
- Velká Británie, Německo, stejně jako ostatní státy světa (včetně USA a ČR) samozřejmě neuznávají okupaci Západního břehu včetně Východního Jeruzaléma, a to po vzoru rezoluce RB OSN č. 242 z r. 1967. Co z toho plyne pro možný palestinský stát a co si o jeho životaschopnosti myslíte vy, je druhotné, prvotní je požadavek na bezpodmínečné stažení izraelských okupačních sil z okupovaných území.
- "Průkopníkem vidění byla SodaStream"? Myslíte tu SodaStream, která podnikala v průmyslovém parku na okupovaném Západním břehu, který byl vystavěn na troskách 4 zbořených palestinských vesnic? Nejdříve Palestincům zabrat zemi, suroviny a zdroje obživy, zabránit jim v ekonomickém rozvoji a pak je využít ve svým montovnách jako pracovní sílu je snad znakem "průkopnického vidění"? Akce BDS jsou naprosto legitimní odpovědí.
- pojmenování ulic po teroristech je jistě věcí smutnou. Jak se však vaše svědomí srovná se skutečností, že v Izraeli jsou pojmenovány nejen ulice, náměstí, ale celá města, vydávány poštovní známky a udíleny ocenění po teroristech např. ze Sternova gangu či z Irgunu (abychom zůstali jen u těch nejradikálnějších) a jejich činy připomínány oficiálními představiteli státu?
- Nejspíše si pletete Netanjahua se Šaronem, jehož provokativní návštěva na Chrámové hoře/al-Ḥaram al-Šarīf vedla k druhé intifádě. Skandování "Kill Them All" je celkem pravidelnou pohrůžkou Palestincům na sionistických demonstracích v Izraeli za nečinného přihlížení policie. Verbálního násilí na Palestincích se neštítí ani současní izraelští ministři, jako např. ministryně spravedlnosti Šakedová
- pokud v Gaze vládnou teroristé, jak byste pak nazval vládu v Izraeli, která má na Abbáse samozřejmě větší vliv, než domnělí náboženští představitelé?
A USA můžou stokrát neuznávat okupaci WB, v reálu ji ale až na závěr Obanova mandátu tolerují a tím umožňují.
Ale zjevně nemá cenu dál pokračovat...
To takový totem pravice, prezident Reagan, umožnil v OSN schválení 21 rezolucí kritizujících Izrael a požadovat zmrazení výstavby osad považoval za přirozené.
Pro Palestince je tristní především to, že po třiceti letech, kdy se zábor palestinské půdy prohloubil a na okupovaném území je izraelských osadníků sedmkrát více, je stejný požadavek vycházející z mezinárodního práva již relativizován jako nemístný.
ad Gaza: vaše převzatá statistika kulhá na obě nohy. Izraelské ostřelování Gazy je častější než naopak (každodenní izraelské ostřelování v nárazníkovém pásmu a za něj, střílení z lodí na rybáře a ostřelování ze vzduchu nejmodernějšími zbraňovými systémy plodí ničení a oběti, které jsou na straně Gazy nesouměřitelné. Ale to tak bývá se statistikou okupanta.
SodaStream je významná firma etablovaná na světových trzích a palestinci byli na všech pozicích, tj. i v nejvyšším a středním managementu. Jestli nechápete přínos, který to mohlo pro palestince mít, pak nevím...
Jeden z objektivně působících faktorů v celém sporu holt je, že židé mají nesrovnatelně silnější a širší elitu, než palestinci. Rovněž kapitálové srovnání vyznívá jednoznačně.
(((Ve starozákonních časech už by byl "problém" zřejmě dávno vyřešen ve stylu Jozue.)))
-- Ano, s těmi názvy v Izraeli je to pravda, ale řekněme, že to jsou postavy z minulosti a dnes by si nikdo v Izraeli ulici po židovském teroristovi pojmenovat nedovolil (tedy aspoň pokud vím).
U palestinců je to žhavá současnost.
-- Ano, byl to Šaron, omlouvám se.
-- Poslední odmítám odpovědět, jen bych chtěl upozornit, že nešlo o vliv na Abbáse, ale na teroristy.
Jak bylo řečeno, neví se, co by bylo kdyby......... ale Izrael vtěstnaný do hranic roku 1967, kde jsou shromážděni de facto všichni židé z Blízkého východu (poslední významnější komunita byla nedávno evakuována z Jemenu) plus několik milionů ze zbytku světa......... to se mi nelíbí.
O technologické převaze Izraele zde řeč není, ale pokud už chcete hrát tuto kartu, ano. Jelikož lze jen těžko oddělit vojenské od civilního. Do Izraele se sypou peníze nejen z USA, ale např. i formou Asociační dohody z EU. Zvláštní, že ačkoliv je tato dohoda podmíněna dodržováním lidských práv, a převis investic je na straně Evropy, ještě nebyla Evropskou unii vypovězena. Naopak, izraelské zboží se na evropských trzích pohybuje v rámci zvláštního režimu celních výhod, zatímco to palestinské hnije na izraelských checkpointech.
To, jaký poprask způsobil nevinný návrh na značení, nikoliv zákaz, zboží z nelegálních osad pro evropský trh názvem jejich skutečného původu, zvláště pak trapné divadlo v českém parlamentu, netřeba připomínat. Jen na okraj uvádím, že zboží z okupovaného Krymu nemá bez ukrajinského certifikátu na evropské trhy přístup vůbec. Tady to šlo hned a naráz, v případě palestinských území se hlasitě uvažuje o jejich anexi za impotentního přihlížení mezinárodního společenství.
Teroristické postavy nejsou v Izraeli otázkou minulosti, ale jsou vyzdvihovány jako zakladatelé státu a jim ani jejich dědicům není bráněno v politických a jiných kariérách. Ba naopak. Jak řekl už Masaryk, státy se udržují těmi ideály, z kterých vzešly.
Je účelově zavádějící spojovat palestinský odboj proti státnímu terorismu okupační moci automaticky s terorismem, zvláště když mu právo na odboj dává i mezinárodní právo (rezoluce OSN, č. 3013 z r. 1973).
Do Izraele nejsou zdaleka vtěsnáni všichni židé a Izrael je zdaleka všechny nezastupuje, jak o tom svědčí stále stoupající hlas odporu k Izraeli ze strany různých židovských komunit po celém světě. Z Jemenu byli židé odváženi už sionisty v rané fázi izraelského státu po r. 1948 v rámci akce tzv. létajícího koberce. Po staletí rušná židovská čtvrt města Sanaa se tak díky tomu téměř vylidnila. To, že měli a mají Mizrachim (židé z arabských zemí) v Izraeli často druhořadé postavení, jen dosvědčuje nerovné poměry v "jediné demokracii Blízkého východu".
A ke Gaze, zkuste statistiku, kterou máte od Bibiho, porovnat se statistikou vojenských útoků Izraele na Gazu, včetně palebné síly.
Sdílet
Podle mě je už zkrátka jen jedna možnost - že budou mít obyvatelé toho území na pasech napsáno Israel/Palestine popř. Palestine/Israel, jak bude ctěná libost toho kterého držitele.
A tento stát bude fungovat na občanském principu.
Že se židé a palestinští arabové naučí žít ne vedle sebe, ale spolu, jakkoliv se to nyní zdá nemožné.