Českými médii a sociálními sítěmi proběhla vlna pobouření nad rezolucí, kterou přijala výkonná rada mezinárodní organizace pro péči o kulturní dědictví UNESCO. Mohli jsme se v různých variantách dočíst o tom, že rezoluce předložená sedmi muslimskými zeměmi, pro jejíž přijetí bylo celkem čtyřiadvacet zemí, šest hlasovalo proti, šestadvacet se zdrželo, zcela opomíjí židovské vazby na Chrámovou horu v Jeruzalémě, že přepisuje historii.

O osudu rezoluce se vedl vzrušený spor, sama šéfka UNESCO Irina Bokova vyjádřila politování nad konečnou podobou rezoluce (konkrétně nad neuvedením židovského označení pro komplex Chrámové hory). Lze se pozastavit nad tím, že k přijetí rezoluce stačily hlasy menšiny (24 z celkem 59 států zastoupených ve výkonné radě).

Hlasování v minulém týdnu ostatně nemělo být tím rozhodujícím, v tomto týdnu ale organizace rozhodla, že další hlasování se už konat nebude a text je tedy přijat. Vzhledem k podpoře ze strany menšiny členů je ovšem sporné, zda text skutečně představuje oficiální stanovisko UNESCO.

Jen pro upřesnění a jako odpověď na výtky, které se v diskusích na českém webu také objevily: Česká republika v současné době není členem výkonné rady UNESCO a nemůže tedy v této věci hlasovat.

Hlavní slovo ve většině článků v českých médiích měl izraelský premiér Netanjahu, který přirovnal vyznění rezoluce k tvrzení, že Čína (pro text hlasovala) nemá žádné vazby na Velkou čínskou zeď a Egypt (jeden z předkladatelů rezoluce) nemá nic společného s pyramidami. Netanjahuovo přirovnání inspirovalo i některé české autory, takže jsme se například mohli dočíst, že UNESCO tvrdí totéž, jako by říkalo, že neexistuje žádná vazba Čechů na Prahu.

Bylo by zajímavé zjistit, kdo z těch, kteří v článcích a na sítích vyjadřovali své pobouření, inkriminovaný návrh rezoluce opravdu četl. Pravděpodobně málokdo. Text totiž vyznívá poněkud jinak, než by se zdálo podle titulků a komentářů na webu. Podívejme se tedy, co se v rezoluci, o níž se bude hlasovat, opravdu píše.

Jen arabská jména?

Hlavní (a v podstatě jediný) konkrétní argument pro tvrzení, že rezoluce přepisuje dějiny a opomíjí židovské vazby na Chrámovou horu v Jeruzalémě, spočívá v tom, že text rezoluce používá pro tato místa pouze arabský název, tedy mešita al-Aksá/Haram aš-Šaríf. Tak tomu skutečně je. Vzhledem k tomu, že zhruba polovina rezoluce (věnující se Palestině jako celku, včetně Gazy a Západního břehu) se zabývá muslimskými svatými místy v Jeruzalémě, opakuje se dvojí arabský název velmi často, přičemž nikdy není uveden odpovídající hebrejský název pro Chrámovou horu, Har ha-Bajit, ani anglická verze Temple Mount.

U nejposvátnějšího židovského místa v Jeruzalémě, Zdi nářků s přiléhajícím náměstím pro poutníky se statusem synagogy, ale rezoluce používá dvojí název: náměstí al-Buráq/náměstí Západní zdi (Al-Buraq Plaza „Western Wall Plaza“). Je pravděpodobné, že pro mnohé izraelské představitele a stoupence Izraele je nepřijatelné už samotné uvedení arabského názvu pro toto místo. Výtky vzbudil i fakt, že anglický název pro prostor u Zdi nářků je v uvozovkách, zatímco arabský název ne. To je sice kritika oprávněná, ale samo o sobě to rozhodně neznamená popření židovské minulosti ani přítomnosti na tomto místě.