Když jsem se po cestě ze služební cesty tento týden zastavila v jednom okresním městě, kde už více než třicet let vycházejí okresní noviny, šla jsem na náměstí do trafiky, abych si je koupila.

Zjistila jsem, že jsou vyprodané. A v nedaleké trafice také. To mě udivilo, ale paní prodavačky měly jasno — protože se ten týden v okolí města odehrála jedna významná událost, o které referovala i celostátní média, lidé chtěli informace z první ruky také z lokálních novin. Paradoxně je vykoupili, i když tam informaci nenašli, protože noviny jsou týdeník a z logiky výroby nemohly událost v krátkém povelikonočním týdnu stihnout pokrýt.

Tato anekdota ilustruje něco důležitého o lokální komunikaci. Lidi zajímá, co se okolo nich děje — a takové informace v celostátních médiích obvykle nenajdou, nebo jsou jen krátkodobě sledované či povrchně zpracované. Logika blízkosti, a tedy větší důležitosti informací pro publikum, může vypadat očekávatelně, a proto banálně. Přesto na ni stále zapomínáme. Protože dokud se na lokální úrovni nic klíčového neděje, chybějící lokální informování si neuvědomujeme.

Lokální zpravodajské pouště

Český mediální systém je historicky výrazně hierarchický — s celostátními médii pokrývajícími dění v celé republice a v zahraničí, jež mají redakce v Praze; s regionálními redakcemi celostátních médií či regionálními médii v krajských městech; a s lokálními médii na nejnižší geografické úrovni okresních a menších měst.

Lokální žurnalistika tradičně nejlépe funguje, když přichází zdola, její „dosazování“ shora je nejen drahé, ale také méně funkční a udržitelné. A tady přichází v současnosti často zmiňovaný a mapovaný fenomén lokálních zpravodajských pouští — tedy tendence, kdy v lokalitách ubývá médií poskytujících kvalitní informace důležité pro život a pro adekvátní rozhodování místních.

Z nedávného evropského výzkumu lokálních zpravodajských pouští vyplývá, že je v něm Česká republika z hlediska rizik na prvních příčkách. Přitom existuje přímá spojitost mezi mizením lokálních médií a úpadkem kvality demokracie — když lidé v malých městech a obcích nemají informace o lokálním dění a politice, stávají se pasivnějšími a méně chodí k volbám. V lokalitách pak rostou politici, kterým nikdo „nevidí pod prsty“ a často se bez jakéhokoliv dohledu veřejnosti dostanou až do parlamentu, senátu či vlády.