Trumpova kulturní válka je jen prostředkem k manipulaci voleb
Jiří PeheDonald Trump od svého znovuzvolení vede tažení proti diverzitě, univerzitám a „hnutí woke“. Jakkoli může jeho motivace být upřímně ideologická, účelem kulturní války je především zablokovat demokratické preference v příštích volbách.
Svět i značná část americké veřejnosti se v poslední době soustřeďuje především na snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa předefinovat obchodní vztahy Spojených států se zbytkem světa pomocí chaotického uvalování cel, jakož i na jeho nepříliš úspěšné snahy ukončit válku na Ukrajině.
Trumpovo hnutí Udělejme Ameriku opět velkou! (MAGA) se zatím ve spolupráci s ultrakonzervativními think-tanky pustilo do prosazení zásadních kulturně-politických změn a reforem volebních pravidel, které mají zajistit pokračování politické převahy republikánů v Kongresu.
Kulturně-politickou válku Trump odstartoval okamžitě po svém nástupu do Bílého domu, kdy nařídil s pomocí prezidentských výnosů zastavení programu Diverzity, inkluze a rovnosti (DEI) ve federálních úřadech. Vzápětí vyhlásil válku předním americkým univerzitám, které on, jeho hnutí MAGA i konzervativní think-tanky považují za základny liberalismu.
S pomocí finančního tlaku — v podobě krácení nejrůznějších dotací a federálních forem podpory pro výzkum — začal Trumpův Bílý dům tlačit přední univerzity, aby i ony ukončily svoje programy na poli DEI. Zároveň se Trumpova administrativa pokusila univerzitám diktovat, jak mají vypadat jejich kurikula, a jaké mají přijímat (či nepřijímat) studenty. Cílem je prosadit do akademických programů univerzit konzervativní hodnoty.
Ačkoliv bylo krácení federální finanční podpory pro univerzity formálně nejčastěji zdůvodňováno jejich údajnými selháními v boji s antisemitismem během propalestinských demonstrací, skutečným cílem je donutit univerzity, aby se podřídily konzervativní agendě, a zároveň omezit jejich vliv. Jelikož v podstatě všechny přední univerzity sídlí v takzvaných modrých státech, kde vládnou demokraté, je válka s nimi i politickou válkou s demokraty.
Jisté aspekty kulturně-politického boje v sobě skrývá i Trumpova imigrační politika. Zdaleka v ní nejde jen o to, co Bílý dům oficiálně deklaruje — tedy o boj s nelegální migrací, která je prý zdrojem zločinu. Trumpovo zápolení s migrací v sobě nese rasistický podtext, protože je namířen zejména proti přílivu Hispánců.
Prestižní think-tank při Chicagské univerzitě Chicago Project nedávno publikoval rozsáhlou studii, v níž argumentuje, že agresivní politiku americké pravice pohání strach z demografických změn, které, pokud budou pokračovat, přemění USA v zemi, v níž běloši už nebudou mít většinu. Leccos z toho, co americká pravice reprezentovaná na nejvyšší úrovni Trumpovou administrativou podniká, je vedeno snahou tento proces zastavit.
Tento cíl v sobě ostatně obsahuje už samotné heslo Make America Great Again! Amerika se má stát opět velkou i zásluhou návratu politické dominance „bílého muže“. Emancipační nároky nejrůznějších menšin, které se začaly vynořovat v posledních desetiletích, mají být potlačeny, protože prý rozvracejí právě to, co Ameriku činilo velkou.
Přepisování historie
Posledním krokem v této fašizující ofenzivě je Trumpovo rozhodnutí, že má být z předních amerických muzeí vymýcena ideologie „woke“. Není sice jasné, co všechno má do této ideologie vlastně spadat, v praxi se to však má projevit tak, že z muzeí mají být odstraněny „negativní“ pohledy na americkou historii — kupříkladu exponáty, které spojují osidlování Ameriky s genocidou původního obyvatelstva.
Snahy interpretovat americkou historii i z pozic původního obyvatelstva nebo z pozic černošské menšiny mají být omezeny. Trump se vyjádřil v tom smyslu, že americká muzea a vzdělávací instituce by se měly zaměřit na pozitivní stránky americké historie a méně si všímat negativní stránek, včetně „negativních stránek“ otroctví.
Je možné, že se Trump jen špatně vyjádřil, protože hledat na otroctví pozitivní stránky mohou snad jen skupiny, které pevně věří v nadřazenost bílé rasy, nebo ultrakonzervativci v jižanských státech, kteří se dodnes nesmířili s porážkou Jihu v občanské válce se Severem.
Jelikož se ale Trumpova administrativa angažuje v navracení jmen spojených s jižanskými generály z dob občanské války některým vojenským základnám a kritizuje, že z některých měst byly odstraněny sochy významných osobností kvůli jejich propojení s otroctvím, není vyloučeno, že se Trump, když na sociálních sítích napsal, že otroctví nemělo jen negativní stránky, skutečně nepřeřekl.
Boj s ideologií „woke“ zahájili někteří guvernéři červených, tedy republikány dominovaných států už před nástupem Trumpa do Bílého domu. Ačkoliv některé projevy „woke“ a identitární politiky, která v USA začala v posledních deseti letech sílit, skutečně zacházely do krajností, a politika DEI začala mít v některých institucích podobu „pozitivní diskriminace“ a toho, pro co se v éře komunismu u nás ujal pojem „kádrování“, reakce na tyto emancipační snahy se zdají být krajně neadekvátní.
V některých státech americké unie jsou už nějakou dobu hromadně stahovány z knihoven i školních osnov knihy, které jsou označeny jako propagace „woke“. Trump na tyto snahy jen navázal, takže plánované „očištění“ amerických muzeí včetně toho nejprestižnějšího — Smithsonian — od nánosů „woke“ je jen dalším krokem v oficiálním přepisování americké historie tak, aby se vrátila k interpretacím, kdy většina toho pozitivního je spojena s bílou menšinou v dobách, kdy společenský dominovali muži.
Trumpovo tažení proti menšinám a jinakosti migrantů, jakož i proti alternativním výkladům americké historie docela jistě vyvolá protitlak. Ač jsou totiž menšiny i jejich obhájci z řad demokratické strany v současnosti v defenzivě, nezůstanou v ní trvale. Už proto, že demografické změny jsou vskutku na straně nebělošské populace — bez ohledu na to, kolik se Trumpově administrativě podaří deportovat migrantů nebo zpochybnit občanství lidí narozených v USA migrantům.
Útok na svobodné volby
Nespokojenost navíc vyvolá i Trumpova ekonomická politika. Nedávná setkání některých republikánských členů Kongresu s voliči přerostla ve slovní přestřelky, v nichž nespokojení voliči poukazovali na to, že nedávno přijatý Velký krásný zákon zvýhodňuje nejbohatší Američany na úkor méně majetných a že připraví milióny lidí včetně obyvatel červených států o státní zdravotní pojištění.
Připočítáme-li k tomu, že na Američany začne velmi brzy v podobě zdražování běžného zboží dopadat Trumpova celní politika, je zaděláno na to, aby republikáni ve volbách do Kongresu v příštím roce ztratili většinu přinejmenším ve Sněmovně reprezentantů. To by byla pro Trumpa katastrofa nikoliv jen proto, že by v dalších dvou letech svého prezidentství prosadil už jen máloco, ale i proto, že Sněmovna reprezentantů může nařídit vyšetřování nejrůznějších excesů Bílého domu, nebo dokonce zahájit řízení o impeachmentu.
Demokratická většina ve Sněmovně reprezentantů by také nepochybně požadovala zveřejnění takzvaných Epsteinových složek. Už nyní je jasné, že Trumpovo jméno ve složkách, které se vážou k pedofilním aktivitám a k organizování prostituce, figuruje. Jen není známo, v jakém kontextu.
Jisté je, že Trumpova administrativa se všemožnými způsoby snaží zveřejnění složek zabránit. Důvodem přitom může být nejen to, co by zveřejnění znamenalo pro Trumpa osobně, ale také skutečnost, že hnutí MAGA léta živilo konspirační teorie, že složky jsou důkazem o zapojení předních demokratů do globálního obchodu s pedofilií. Jejich zveřejnění by proto mohlo ukázat, že s Epsteinem se zapletli přední republikáni.
Trump se tedy snaží všemi prostředky zajistit, aby ve volbách v příštím roce demokrati neuspěli. Jedním nástrojem má být překreslování volebních obvodů v červených státech tak, aby více křesel v Kongresu získali republikáni. Začali s tím republikáni v Texasu, ale Trump i jeho viceprezident J.D. Vance nabádají k překreslení volebních obvodů i jiné státy.
Demokraté už reagovali nejen bojkotem zasedání texaského parlamentu, což je jen dočasné řešení, ale i hrozbami, že začnou překreslovat volební mapy ve státech, kde vládnou. V čele tohoto protiútoku stojí dva politici, kteří se začínají profilovat jako možní prezidentští kandidáti pro rok 2028 — kalifornský guvernér Gavin Newsom a illinoiský guvernér Jay Pritzker.
Trump se ale pokouší volby v příštím roce ovlivnit i jinak. Chce vydat výnos, který má zakázat používání korespondenční volby. Ta je prý pozvánkou ke korupci a podvodům. Ve skutečnosti jde ovšem hlavně o to, že ji využívá mnohem více voličů demokratů než republikánů — včetně možnosti hlasovat před oficiálním termínem voleb.
Trump také požaduje, aby bylo zrušeno hlasování s pomocí elektronických volebních terminálů, protože výzvou k podvodům jsou i ty. Dle amerického prezidenta by všichni Američani měli hlasovat v jeden den výhradně prostřednictvím papírových hlasovacích lístků.
Což o to, tak se hlasuje v mnoha západních zemích, a voliči by se jistě přizpůsobili, ale Trump to požaduje zejména kvůli tomu, že osobnímu hlasování v podobě vyplňování papírových hlasovacích lístků se kvůli různým formám šikany vyhýbají zejména voliči z černošské menšiny. Navíc předpokládá, že nutnost dostavit se do volební místnosti a hlasovat s pomocí papírového volebního lístku odradí více demokratů než disciplinovaných voličů republikánské strany.
Republikáni se však pokoušejí zajistit si výhru i jinými způsoby. V některých státech tak mají problémy s registrací pro volby vdané ženy, protože jejich jméno po sňatku neodpovídá tomu, které mají v rodném listě. Nejrůznější překážky jsou vytvářeny také pro migranty, kteří získali americké občanství, a pro příslušníky menšin.
Potíž s Trumpovými pokusy zakázat některé způsoby hlasování je v tom, že to, jak se hlasuje, spadá do jurisdikce jednotlivých států. Lze tedy očekávat, že pokud Trump vydá výnosy, kterými nařizuje kupříkladu konec korespondenčního hlasování, budou následovat soudní žaloby.
Budou volby?
Někteří američtí političtí analytici varují, že vedle kroků, které Trumpova administrativa podniká k tomu, aby zajistila volební vítězství republikánů v příštím roce, si Trump možná připravuje půdu k tomu, aby se za určitých okolností volby vůbec nekonaly.
Jeho nasazení národní gardy a federálních bezpečnostních složek v Los Angeles mohlo být ještě ospravedlněno nutností obnovit pořádek a chránit federální imigrační agenty. I v tomto případě však soudy rozhodují, zda nepřekročil své pravomoci, když obešel guvernéra státu Kalifornie.
Nasazení federálních bezpečnostních složek ve Washingtonu sice Trumpovi umožňuje zákon, ale zdůvodnění rostoucí mírou kriminality kulhá. Statistiky totiž ukazují opak. Členové Trumpova týmu se přitom netají tím, že by Trump chtěl nasadit federální bezpečnostní složky, národní gardu a možná i armádu i v jiných velkých městech.
Není náhoda, že ve všech vládnou demokraté. A není nejspíš náhoda, že Trumpovi „leží v žaludku“ zejména města, v nichž jsou starosty černoši. Lépe řečeno černošské ženy. To se týká jak Los Angeles, tak Washingtonu a Chicaga. Trump tyto političky pravidelně uráží coby málo inteligentní a neschopné.
Je jasné, že pokud by se Trump pokusil pod záminkou vysoké kriminality nasadit národní gardu a federální bezpečnostní složky v Chicagu, Bostonu nebo New Yorku, zvedne se vlna velkého odporu, protože bude zřejmé, že jde především o útok na bašty demokratů. Někteří političtí analytici přitom varují, že možná přesně to Trump chce, protože masové protesty ve velkých městech by mu umožnily vyhlásit výjimečný stav, čehož by využil k suspendování voleb.
Jinými slovy, Trump a jeho MAGA vedou nejen promyšlenou kulturně-politickou válku, jejímž cílem je předefinování toho, co se učí ve školách či ukazuje v muzeích, jakož i potlačení emancipačních programů v předních amerických institucích. Trump a MAGA se s pomocí různých opatření zároveň pokoušejí zajistit, aby demokraté neměli šanci uspět ve volbách do Kongresu v příštím roce. Americká demokracie tak začíná mít rysy neliberálních systémů, v nichž se s volbami manipuluje.
Snahy o návrat k plnohodnotné liberální demokracii mohou být velmi těžké. Nejen proto, že neliberálních kroků, které Trump začal prosazovat, je opravdu hodně, a některé nebude snadné „opravit“, nýbrž také proto, že vedle výše zmíněné ofenzivy probíhá i vcelku úspěšný Trumpův útok na média, jež se mu už ve velkém počtu „podvolila“.
"Návrat k plnohodnotné liberální demokracii" - politolog Pehe opět jednou sugeruje idylický obraz, jako by před nástupem D. Trumpa k moci v politickém systému Spojených států panovala jakási panensky čistá demokracie, a teprve jeho zlovolným působením se náhle všechno převrátilo v naprostý opak.
Ve skutečnosti se za Trumpa pouze jako pod zvětšovacím sklem (a jako ve zrychleném filmu) ukazuje, jak naprosto je možno v USA (potažmo v liberální demokracii vůbec) ovládat druhé prostřednictvím moci a peněz. Tato skrytá manipulace zde byla přítomna vždy, jenomže byla více diverzifikovaná, používaly ji různé subjekty, byla tedy "vyváženější", a proto ne tolik nápadná. Jenom že za Trumpa se tato možnost ovládat druhé stala mnohem více zřejmou nežli kdykoli předtím, protože ji nyní - ještě mnohem otevřeněji a nestoudněji - používá jeden jediný aktér, na jehož počínání je upřena veškerá pozornost.
Až Trump - tak či onak - zmizí z politické scény, a tato manipulace s lidmi se opět rozptýlí na různé politické, oligarchické či jiné mocenské subjekty a nebude tedy tolik viditelná, pak tedy ovšem budeme mít zase "plnohodnotnou liberální demokracii".