Nedávná vražda senátorky v americkém státě Minnesota a pokus o vraždu dalšího politika tamtéž jsou součástí znepokojivého trendu, před nímž už nějakou dobu varují američtí politologové — rostoucího politického násilí. Těmto násilným činům předcházela v posledních letech řada dalších.

Dosavadním vrcholem byl útok davů na sídlo amerického Kongresu, které vyprovokoval současný prezident Donald Trump, když v roce 2020 odmítl uznat svoji volební prohru. Do kategorie politického násilí lze ale zařadit i policejní vraždy Afroameričanů a následné masové — často násilné — protesty proti policejní brutalitě vůči menšinám.

Za připomenutí stojí i dva neúspěšné pokusy o atentát na Trumpa během prezidentské kampaně, brutální útok na manžela předsedkyně Sněmovny reprezentantů za Demokratickou stranu Nancy Pelosiové či zmařený pokus o únos demokratické guvernérky státu Michigan Gretchen Whitmerové.

Za politické násilí lze označit i nasazení národní gardy a armády proti lidem demonstrujícím v Los Angeles proti masovým deportacím nelegálních migrantů, které spustila Trumpova administrativa. Vrcholní představitelé státu Kalifornie a města Los Angeles se shodli, že navzdory projevům násilí během demonstrací ze strany radikálů nebylo masivní nasazení federálních ozbrojených sil nutné. Sloužilo především jako ukázka toho, že si Trumpův Bílý dům může vynutit poslušnost i ve státech ovládaných demokraty.

Chicago Project

Rostoucím politickým násilím v USA se zabývá řada institucí, v jejichž čele stojí Chicagský projekt pro studium bezpečnosti a hrozeb (známý v USA pod zkratkou CPOST), což je think-tank fungující na Chicagské univerzitě. Ten ve své nedávné studii varuje, že současná vlna politického násilí je v moderní historii USA srovnatelná jen se šedesátými léty minulého století a že se trend dál prohlubuje.