Úplná kapitulace to sice není a lecckdo si nyní i oddechl, přesto jen málokdo oslavuje — tedy samozřejmě v Evropě. Americké straně se v několikaměšíčním sporu o tarify přiznává triumf: Trump přiměl Evropskou unii souhlasit s plošným patnáctiprocentním zatížením vlastního exportu do USA; americký export do EU přitom podobně postižen nebude.

Evropští vyjednavači navíc slíbili nákupy amerických energetických produktů a amerických zbraní za stamiliony eur, byť tato část dohody ještě není úplně vyjasněna — jak uvádějí experti Deutsche Welle, možná jde jen o formalitu pokrytou už jinými dealy.

Zřejmé je ještě, že některé produkty budou z patnáctiprocentní sazby vyňaty, a to jak směrem k nulové sazbě jako komponenty pro letecký průmysl, tak směrem opačným jako například ocel a hliník.

Obecně na každý pád platí, že EU souhlasila s horším postavením ve vzájemných obchodních vztazích, než měla při Trumpově nástupu. Proč to udělala? Stručně řečeno nenalezla shodu na ochotě riskovat pro lepší deal obchodní válku.

Kolegové z rumunského HotNews přehledně přibližují, co všechno unijní vyjednavači v uplynulých měsících zkoušeli. Konstantou ale bylo, že premiéři Irska, Německa či Itálie se chtěli za každou cenu dohodnout.

Komisař pro obchod Maroš Šefčovič letěl celkově sedmkrát do Washingtonu s různými návrhy kompromisů a kompenzačních fondů, které měly být zřízeny výměnou za nulové tarify. Trumpova administrativa ovšem dohodu za každou cenu nechtěla a na kompromisy začala kývat až na poslední chvíli — teď pár dní před začátkem srpna, kdy mělo naskočit automatické třicetiprocentní zatížení.

Vyjednat se tak nakonec Evropě nepodařilo mnoho — vedle stabilizace vztahů a odvrácení oné třicetiprocentní hrozby každé významnější zemi nějakou dílčí úlevu. Jak vyjmenovává španělský Confidencial, pro Německo důležité snížení exportní zátěže pro auta a autodíly z 27,5 procenta na oněch patnáct procent, pro Irsko podobně zásadní úlevu u léků, pro Nizozemsko klid pro Airbus a podobně.

Média se známou slabostí pro transatlantickou vazbu, například polská Gazeta Wyborcza, chlácholí, že zase není tak zle — že evropsko-americké partnerství je nyní vyztuženo a zbraně, respektive energie z USA pomůžou Evropě k větší nezávislosti na Rusku.

Celkově se ale v Evropě vnímá vyústění několikaměsíčního sporu mezi EU a USA nad Trumpovými tarify s rozpaky. Členství v Evropské unii dává zúčastněným státům při obchodních jednáních větší sílu, než jakou by měly bez něj. Unie ovšem není stát a při dohadování s hlavními mocnostmi dneška je nutně slabější, i když to otevřeně nepřiznává.