Stalo se, co mnozí očekávali, ale málokdo si tím byl jistý: Nejvyšší soud USA podpořil nález soudů nižší úrovně z loňského roku, dle kterých nemůže prezident závádět samovolně vysoká plošná cla, a to ani v rámci mimořádných hospodářských pravomocí, udělených mu v roce 1977 Kongresem. Právě z této právní úpravy přitom Trump vycházel ve své proslulé tarifní smršti z minulého jara a částěčně i později. Pouvoir dělat příslušnou politiku náleží podle soudu v ústavním pořádku USA jen Kongresu.

Trumpova vláda teď srší blesky, ale zároveň ujišťuje, že tarify prosadí stejně, a to prostřednictvím jiných nástrojů. V praxi se nicméně nejméně čtyři věci změní.

Za prvé, Trump sám se bude muset pohybovat v rámci standardní obchodní legislativy a plošné tarify vyhlašovat pouze přechodně a pouze do výše patnácti procent — ne třiceti, padesáti či dokonce sta, jako to činil doposud v rámci nátlaku na jednotlivé země. Prezident tak přijde o část vyjednávací síly na mezinárodním poli a oslabí také doma, protože bude-li chtít zavést tarif nastálo, bude muset získat podporu u zákonodárců.

Za druhé, přesně cílené tarify jako například na dovoz hliníku nebo automobilů budou moci být vyhlašovány dále, vláda je ale musí komplexně zdůvodňovat a dokládat jejich oprávněnost. Je možné, že Trump bude chtít nyní převést část zboží z plošného clení právě do adresného. Tím se však systém zahltí, zkomplikuje a perspektivně pro všechny prodraží.

Za třetí, státy a obchodní bloky, jež loni uzavřely s USA pod nátlakem nové obchodní dohody, budou nyní dost možná chtít znovu začít vyjednávat — smlouvy ostatně neprošly ještě ratifikacemi. Konkrétně Evropská komise již požádala Washington o „vyjasnění“, kterých částí dohody se rozhodnutí soudu týká, a o návrh dalšího postupu.

A konečně za čtvrté, v trumpovském táboře se pravděpodobně posune rétorika, protože uvnitř USA poškodí verdikt obraz Trumpa jako kompetentního lídra a zároveň přinese ekonomickou škodu. Firmy, jež nesly tíhu Trumpových původních cel, totiž teď budou pravděpodobně žádat houfně odškodnění. Nepříjemné je pro vládu i to, že většinu v Nejvyšším soudu drží prorepublikánští soudci, a tak trumpovci nemohou tentokrát svést vše jako obvykle na liberály („krajní levici“).

Americká ekonomika přečkala loňskou tarifní smršť překvapivě dobře — navzdory očekávání vykázala několikaprocentní růst. Šlo ovšem o růst tažený bankami, pojišťovnami a AI boomem — růst bez podstatného vytváření pracovních míst. Uvidíme, jak se vyrovná s nynější vnucenou úpravou. Politický účet za dosavadní politiku trumpovcům už za deset měsíců vystaví velké, takzvané midterm volby, do Kongresu.