Pane Bittnere,
nejste sám. Hlásím se taky! Napsal jste to moc hezky.

Já pana Bittnera naprosto chápu. Taky nemám řidičský průkaz a v žádném případě už se o něj nebudu pokoušet. Pokud by někdo zrušil veřejnou dopravu, tak by mě tím úplně zdrtil. Nicméně pokusila bych se možná aplikovat poslední eso v rukávu: smíření s nevyhnutelným - začala bych všude chodit pěšky :)

To srovnání zbraní s automobily je v první řadě nadsázka. Pak je to jen otázka perspektivy. Automobil má na svědomí víc obětí než střelné zbraně. Podle čeho jiného byste takovou vě chtěl posuzovat, pokud používáte slovo "zabijácký"? Myslím, že argumentační břemeno je tady na vaší straně. Jinak řidičský průkaz mám a auto používám spíš ve výjimečných případech. Čímž nepopírám, že denní potřeba řady lidí auto vyžaduje - nikdy jeho používání nekritizuje perspektivou individuální spotřeby.

Já jsem z kritiky toho, že Zeman dostal samopal, trochu na rozpacích, protože mi to přijde jen jako vtip. Nejde o to, že by to byl nějak dobrý vtip, ale spíš o to, že asi nedává smysl hledat v tom nějaký hlubší význam.

Což mě přivádí k myšlence hledat v tom hlubší význam: Existuje teorie (přišel s ní Matt Hurley), podle které je humor v podstatě mechanismem hledání chyb v zavedeném uvažování. Proto se mu smějeme; evoluce to tak zařídila. Vtipy jsou způsob, jak donutit mozek přemýšlet vně krabičky (out of the box).

Z toho vyplývá, že lidé mají různý humor - myšlenkový postup jednomu může připadat zřejmý nebo dokonce mylný (a pak mu vtip popisující takové schéma připadá trapný), a pro druhého být novinkou (a pak mu připadá vtipný).

Je tedy otázka, jestli se onen typ bigotních lidí, kteří jsou skutečně společensky nebezpeční (třeba tvrdí rasisté, ale i třeba náboženští fundamentalisté) může reálně vůbec smát třeba rasistickým vtipům, právě proto, že mají ve věcech tolik jasno. Možná je pravým důvodem k existenci rasistických vtipů právě poukaz na náš vlastní rasismus, který se tím může dostat do našeho vědomí, abychom se ho mohli (aspoň částečně) zbavit.

Stručně by se to dalo shrnout tak, že smát se vtipům, i rasistickým, je dost možná nezbytným příznakem "otevřené mysli". Možná bychom tedy měli spíš oslavovat fakt, že se jim můžeme smát, a reagovat na to vtipy o náccích.

Byly doby, kdy bylo poměrně populární sprovozovat ze světa jedem. Dnes, přes pokrok chemie, nikoliv. Může jít i o módu i o kdeco jiného. Určitě je však dobře, že kontrola prodeje prudce toxických látek opravdu není symbolická. Podobně by tomu mělo být také se zbraněmi.
Začít můžeme u dnes tak často zneužívaných výbušnin... Může se to zdát obtížné, ale je třeba dostat pod kontrolu pohyb i běžných jejich komponentů. Držení zakázaných látek by mělo být důvodem přísných trestů.
Myslím, že vlastnictví střelných zbraní bude v podstatné míře vázáno na majetkově lépe postavené lidi. Ti obecně a všude žádají, aby si za své peníze směli pořídit, co jen lze. Čekejme, kdy se vynoří prootrokářská strana. Vše, co bylo, zase bude. Jen demokracii u toho potřebovat nebudem...
Když jsem se dostával před polovinou sedmdesátých let do příslušného věku, dostal jsem od tatínka běžnou vzduchovku. (Myslím, že se tehdy ještě nebrojilo proti militarizaci hraček a bylo lze očekávat, že půjdu za pár let na vojnu.) Stříleli jsme s bratrem málo a jen do terče. Přesto jsem se jednou ocitl v situaci, kdy jen taktak, že nedošlo k vystřelení oka neopatrného kluka ze sousedství. Proč nám to povídá, můžete si říct, samozřejmě, že střelné zbraně je třeba držet z dosahu dětí. Nicméně ty mrtvé varují.
K čemu by mi kdy v životě ta střelná zbraň byla. Tehdy, když jsem ztratil, ovšem bez ní, tašku? Nebo tehdy, když mě prudce napadl mentálně postižený mladík?
Otázka zkrátka zní, zda dám přednost přepadení s papírkem, na němž bude toto slovo napsáno, nebo ataku se střelnou zbraní.
Jo, na té vojně jsem nakonec nebyl.

Pan Horák se ptá, k čemu by mu byla střelná zbraň při napadení, a má pravdu. Stejně by ji nesměl použít, i kdyby chtěl, aby se nedopustil nepřiměřené obrany.
Možná lidé přesto chtějí mít zbraň, protože očekávají, že toto časem přestane platit. Prostě očekávají horší časy. Bohužel, pro nás pro všechny, protože často přijde to, co lidé očekávají.