Demonstrace v Praze vyvrcholily útokem na Kliniku
Redakce DRTisíce lidí demonstrovaly v Praze proti uprchlíkům. Další stovky se účastnily protiakcí. Redaktoři DR mapovali průběh jednotlivých protestů. Konflikt se neobešel bez násilností. Neonacisté večer zaútočili na autonomní centrum Klinika.
Tisíce lidí demonstrovaly v sobotu odpoledne proti údajné islamizaci — v Praze na Hradčanském, Václavském a Loretánském náměstí a v Brně na náměstí Svobody. Proti nim se postavilo několik set občanů.
Největší z akcí byla v sobotu odpoledne demonstrace Bloku proti Islámu na Hradčanském náměstí. Podobné protesty se ve stejný den konaly v dalších evropských městech. Příznivci pořádající Pegidy se vedle Drážďan sešli i v Amsterdamu, Birminghamu, Bordeaux, Krakově, Štýrském Hradci a v estonském Tartu. Účastníci pražské demonstrace mohli na velkoplošné obrazovce sledovat přímý přenos z Bratislavy či Drážďan.
Další protimuslimskou demonstraci uspořádalo odpoledne na Václavském náměstí hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Policie tam odhadla počet účastníků na tisíc dvě stě. Demonstrace Národní demokracie v čele s A. B. Bartošem se na Loretánském náměstí účastnilo na pět set lidí.
V Brně pak prošlo městem na pět set příznivců Dělnické strany. Zde se žádná významnější protiakce nekonala, většina členů platformy Brno Blokuje se připojila k demonstracím v Praze.
Pevnost Evropa
Protože poslanec Úsvitu Marek Černoch byl na drážďanské akci „Pevnost Evropa“, kde mluvil asi k pěti tisícům demonstrujícím z hnutí Pegida -- hlavně proti Angele Merkelové a Bohuslavu Sobotkovi -- a kde si pochvaloval Miloše Zemana a Roberta Fica, poslanci a senátoři se pražských protiislámských demonstrací až na výjimky neúčastnili.
Je to paradoxní, ale klidně se může stát, a už se tak stává, že cílem násilníků šířících nenávist proti uprchlíkům a muslimům se nakonec nestanou uprchlíci a muslimové – skoro žádní tu nejsou - ale ti, kteří jsou prostě jiní. Zelení, dobrovolníci z Kliniky i odjinud, nevládky se sociálním zaměřením, jednotlivci z Bartošova seznamu „pravdoláskařů“, samozřejmě Romové a nakonec také křesťané.
Kdepak, holubičí národ, drazí a pomýlení prapradědové národovci.…
Jiří Vyleťal
No pokud je tomu tak, tak "neziskováci" k tomu mají bonus v tom, že si z toho aspoň nahrabou. Je fajn hrát si altruistu a nechat si to zaplatit těmi, které pak poplivu. Aspoň pro někoho.
Patrně žijete z informací z různých hoaxů, z nenávistných představ lidí ubohých, kteří začasté hledají někoho, koho označí "oni" jako protiklad k "my" (my normální, my obyčejní), a obviní ho ze své bídy. "Oni" jsou vždy lehkoživkové. Oni politici, oni úředníci, oni aktivisté, oni manažeři, oni bankéři --- ale občas také oni nezaměstnaní, oni živnostníci, oni OSVČ. Jak se zrovna hodí, ke komu zrovna mluví, kdo je právě "u stolu".
Neziskovka je neziskovkou proto, že svůj zisk (přebytek příjmů nad výdaji) nesmí rozdělit. Vy jako OSVČ si svůj zisk necháte. Kdybyste si založil právnickou osobu, třeba s.r.o., pak si vyplatíte mzdu (ta je nákladem), a zbude Vám zisk - ten můžete nechat "v podniku" na další rozvoj, třeba investiční, nebo třeba tvorbu rezerv, a nebo ho "rozdělit" - budete-li jediným společníkem, tak si ho po zdanění prostě ponechat. Neziskovka nic nerozděluje, nikdo si nic neponechá. Toť veškerý rozdíl.
Představa neziskovek jako "tunelů na stát" je značná paušalizace. Ano - neziskovky mohou získávat i veřejné peníze, třeba granty. Ale vůbec nemusejí. Já osobně jsem dárcem několika z nich - a vy přece také, jinak byste zde nediskutoval. (Nadační fond Deníku Referendum můžete klidně mezi neziskovky zahrnout). Pokud Vám vadí, že jiné neziskovky do republiky přinášejí peníze ze zahraničí - třeba z Norských fondů nebo z Sorosových Open Society fondů, pak mně to tedy nevadí vůbec. A neziskový statut kupříkladu veřejných nemocnic je podstatně lepší zárukou proti tunelování peněz z veřejného zdravotního pojištění než Julínkovsko-Bendlovská cesta jejich přeměny na akciové společnosti.
Jistě - tunelování, lépe odklánění peněz daňového poplatníka skrze neziskovky se dělo a děje také. Kupříkladu na trase hazard --> sport. Sportovní klub je coby občanské sdružení neziskovka. Je-li založen účelově majitelem hazardní firmy, pak namísto daní republice a obci platil jen "sám sobě". Kdo se tomu ale postavil? OSVČ, živnostníci, "my" obyčejní, "my" normální? A nebo to byli naopak obludy zvané "aktivisté"?
A ruku na srdce: Použil jste slovní spojení "nahrabat si". Není to náhodou "podle sebe soudím tebe"? Soustavná činnost konaná za účelem dosažení zisku, toť definice podnikání. Neziskovky zisk nerozdělují, veškeré příjmy do haléře použijí na vlastní činnost podle stanov. Nemyslíte, že k "nahrabání si" jest neziskový sektor poněkud nevhodný?