Vláda nepodpořila návrh KSČM na nepromlčitelnost zločinů privatizace

Jan Gruber

Poslanci KSČM již potřetí za poslední tři volební období předložili novelu trestního zákoníku, která má zakotvit nepromlčitelnost trestných činů souvisejících s privatizací majetku státu. Ani tentokrát ale vláda jejich návrh nepodpořila.

Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) na svém pondělním zasedání vyslovila nesouhlas s novelou trestního zákoníku, kterou předložili poslanci Stanislav Grospič, Leo Luzar a Zdeněk Ondráček (všichni KSČM) a jejímž cílem je zakotvení nepromlčitelnosti trestných činů souvisejících s privatizací majetku státu. Poslanci KSČM současně navrhovali, aby se promlčecí lhůty nevztahovaly ani na činy spáchané při realizaci veřejných zakázek.

U privatizačních činů podle stávající právní úpravy trestní odpovědnost zaniká po dvaceti letech. Poslanci KSČM se ale domnívají, že s ohledem na jejich společenskou škodlivost a závažnost, je třeba trestní zákoník upravit. Cílí ale pouze na velkou privatizaci, malé privatizace se novela nedotýká. „Uplynulý čas ukázal, že mnohé trestné činy spáchané při realizaci zákona o velké privatizaci nebyly potrestány pro uplynutí promlčecí doby, přestože potrestány být mohly,“ zdůvodnili svůj návrh.

Babišův kabinet se ovšem s touto argumentací neztotožnil. „Ačkoliv vláda rozhodně nechce bagatelizovat privatizační trestné činy ani trestné činy související s veřejnými zakázkami a má zájem na jejich vyšetření a spravedlivém potrestání viníků, je zjevné, že se nejedná o trestné činy dosahující takové míry závažnosti a škodlivosti, která by odůvodnila jejich nepromlčitelnost, jako je tomu v případě trestných činů proti lidskosti nebo válečných zločinů,“ uvedl ve stanovisku.

Třetí neúspěšný pokus

Totožný návrh zákona předložili poslanci KSČM již v minulém volebním období. I tehdy jej vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) odmítla. „Nepromlčitelnost trestného činu je nutno chápat jako výjimku z obecného pravidla, že plynutím času se snižuje, až zaniká škodlivost trestného činu a potřeba odpovídající trestněprávní reakce,“ stálo před dvěma lety v rozhodnutí kabinetu. A obdobnou novelou trestního zákoníku se zabývala i vláda Petra Nečase (ODS), ovšem ani ta jej nepodpořila. Nesouhlas zdůvodnila nepřípustnou retroaktivitou.

Návrhem zákona se v příštích týdnech bude zabývat Poslanecká sněmovna, která má na svém programu stále nedokončený bod Nezaplacené podniky privatizované vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992 — 1998. Poslanci jej naposledy projednávali na počátku prosince. Diskusi však nestihli dokončit a nemohli tak hlasovat o Vojtěchem Filipem (KSČM) navrženém usnesení.

To míří stejným směrem jako předložená novela trestního zákoníku. Konstatuje totiž, že privatizaci majetku státu provázela řada excesů, chyb a zločinů, které způsobily České republice a jejím občanům škody v řádu stovek miliard korun. Proto po vládě požaduje, aby „navrhla účinnou změnu trestněprávních předpisů tak, aby bylo možné takové zločiny dále stíhat a potrestat, aby nedošlo k jejich promlčení“.