Svoje 11. září si připomnělo také Chile. Od Pinochetova puče uplynulo 43 let

Facebook Twitter Vytisknout

Četné ceremoniály, pietní shromáždění a další vzpomínkové akce nezažily v neděli 11. září jen Spojené státy. Svoje tragické výročí si připomínalo také jehoamerické Chile. Právě 11. září, ovšem roku 1973, provedla chilská armáda v čele s generálem Pinochetem puč proti levicové vládě prezidenta Allendeho. Započala tak období pravicové diktatury, které trvalo dalších sedmnáct let. Sám Allende pronesl v týž den památný poslední projev, po němž se v pracovně v dobývaném prezidentském sídle zastřelil.

Oficiální představitelé současné Republiky Chile si puč připomněli v neděli u pamětní desky právě v prezidentském paláci La Moneda a na náměstí Plaza de la Constitucion, kde položili u Allendeho sochy věnce. Lidskoprávní organizace a širší veřejnost se zase vydali tradičním průvodem na Cementerio General, kde je v současnosti svržený prezident pohřben.

„Třiačtyřicet let uplynulo od okamžiku, kdy byl plamen demokracie na tomto místě přechodně uhašen; kdy byla ustavena diktatura, státní teror a svévole v srdci naší vlasti (...) Jsem povinováni svým dětem a těm, kdo zemřeli, uctít památku 11. září, jak náleží. Umožnit konat spravedlnosti v rozsahu a hloubce, jak náleží. Uctít naše mrtvé, jejich jména a boj,“ uvedla během nedělního ceremoniálu v Monedě dnešní prezidentka Chile Michelle Bacheletová.

Oběti a pachatelé

Pinochetův režim trval od roku 1973 do roku 1990. Podle výsledků prvního z komplexních šetření Národní komise pravdy a smíření z 90. let bylo za tu dobu zavražděno jen v zemi samotné z politických důvodů 2279 lidí. O smrti 957 z nich přitom neexistují přesné záznamy — jde o takzvané zmizelé. Ostatky mnohých se daří nacházet teprve v současnosti, po mnohaletém a důkladném vyšetřování.

Celkově se zatím podařilo zdokumentovat také na 28 tisíc případů mučení.

Přibližně 600 důstojníků a prominentů Pinochetova režimu stanulo za své aktivity před soudem. Přes 150 jich bylo odsouzeno a několik desítek z nich je ve vězení dodnes. Na sto bývalých příslušníků ozbrojených sil přitom čeká na soud nebo si odpykává trest ve zvláštním vězení Punta Peuco. Důslední bojovníci za potrestání zločinů pinochetismu usilují dlouhodobě o to, aby bylo Punta Peuco zavřeno a odsouzení rozmístěni do ostatních věznic mezi normální kriminálníky.

Pečlivá dokumentace převratu, Pinochetovy vlády a jeho represí tvoří od 90. let základní prvek oficiálního přístupu chilského státu k vyrovnání se s minulostí. Jelikož měla z počátku značná část společnosti sklon Pinochetův režim hájit, přistupuje se k vyšetřování velmi komplexně a důsledně. Objasňování třebas i dílčích případů zabírá v důsledku často i několik let.

Díky příslušnému přístupu k minulosti však podíl obhájců režimu zároveň stále klesá — v roce 2013, kdy si Chile připomínalo čtyřicet let od puče, šlo už jen o devět procent populace. V DR se tématu věnoval podrobně tehdy František Kalenda.

Role USA

Světová média zaujal při příležitosti letošního výročí také apel Petera Kornbluha — známého novináře, jenž vede Chilský dokumentační projekt v Národním bezpečnostním archivu v USA — na Obamovu vládu, aby zveřejnila staré dokumenty CIA, jež osvětlují roli Spojených států při převratu.

Svržení chilského prezidenta je zřejmě nejlépe zdokumentovaným případem propojení zájmů nadnárodních koncernů, americké zahraniční politiky a využívání CIA k zásahům do dění v jiných zemích. Výroky Henryho Kissingera: „Ta věc je příliš důležitá na to, aby mohla být ponechána na rozhodnutí samotných chilských voličů“ a „Není mi jasné, proč bychom měli jen nečinně přihlížet, jak se ta země stává komunistickou kvůli neodpovědnosti svých obyvatel“ dnes cituje většina učebnic mezinárodních vztahů.

Přesto je pro výzkumníky stále obtížné určit konkrétní míru zapojení jednotlivých agentur a ministerstev Spojených států. Ačkoliv totiž například současná vláda USA nechala zveřejnit už stovky dokumentů, četné pasáže v nich zůstávají začerněny. „Mnohé by osvětlilo například plné znění zprávy, jíž předložila CIA právě v den puče prezidentu Nixonovi. Tyto informace však rozvědka zpřístupnit odmítá,“ řekl Peter Kornbluh v neděli reportérovi listu El País, a ještě doplnil:

„CIA se snaží systematicky předcházet zveřejnění informací, které by ukázaly, co konkrétně Nixon o puči věděl, kdy se to dozvěděl a kdo a jak mezi pučisty s CIA spolupracoval.“

V souvislosti s americkým angažmá v puči se v minulé dekádě šířila také teorie, že CIA akci přímo vedla a nechala zavraždit i samotného Allendeho. Chilské vyšetřování v roce 2011 však prokázalo, že Allende skutečně zemřel tak, jak se soudilo od počátku — dávkou z Kalašnikova, který při sebevraždě držel vsedě mezi nohama.