Allende se opravdu zastřelil dávkou z Kalašnikova, potvrdila pitva

Mezinárodnímu týmu expertů se podařilo vyvrátit teorie, dle kterých měl být proslulý chilský prezident zavražděn. Proces objasňování smrti a „zmizení“ 725 disidentů za Pinochetova režimu ovšem pokračuje dále.

(pjed)

20.07.2011 17:30

A1

Památku Salvadora Allendeho připomínají doposud malby a obrazy v řadě chilských měst. Tato zdobí dům na ulici Almirante Montt ve Valparaísu. Foto Isabel Orellandová, flickr.com

Chilský prezident Salvador Allende se skutečně zastřelil sám. V úterním prohlášení to uvedli členové zvláštního expertního týmu, který v květnu Allendeho tělo exhumoval a po dva měsíce zkoumal. Zřejmě s definitivní platností se tak potvrzuje oficiální verze úmrtí slavného levicového státníka, jehož režim byl svržen pučem generála Augusta Pinocheta v roce 1973.

„Není absolutně žádných pochyb (...) Byla to sebevražda,“ řekl novinářům španělský expert Francisco Etxeberria, jenž v rámci skupiny pracoval.

Podle doplňujících informací podaných dalším členem týmu – balistickým expertem Davidem Prayerem – zemřel Allende na následky dvou průstřelů hlavy ze samopalu Kalašnikov. Ten měl dle Prayera sevřít nohama vsedě a nastavit na střelbu dávkou.

Právě z faktu, že se v Allendeho lebce našly dva průstřely, vzešly v minulosti teorie, že byl prezident zavražděn.

Některé agentury uvádějí, že onu (sebe)vražednou zbraň daroval chilskému prezidentovi věnoval Fidel Castro v roce 1971, jak tvrdí polooficiální legenda. Tuto informaci však primárním zdrojem nepodpírají.

Jeden z mnoha
Exhumace a proces přezkoumání Allendeho smrti jsou součástí rozsáhlého vyšetřování 726 vražd a „zmizení“ chilských disidentů, k nimž došlo za následné Pinochetovy diktatury (1973-1990) a která nebyla dosud plně objasněna. Celý proces byl zahájen letos v lednu. Vede jej zvláštní tribunál za předsednictví soudce Maria Carrozy, který se systematicky věnuje problematice lidských práv a v minulosti už řadu podobných případů objasnil.

Pečlivá dokumentace vlády a smrti Salvadora Allendeho, jakož i události a represí, k nimž došlo za Pinochetova režimu, tvoří od devadesátých základní prvek oficiálního přístupu chilského státu k vyrovnání se s minulostí. Jelikož má však část chilské společnosti stále tendenci jisté aspekty Pinochetova vládnutí hájit, přistupuje se k vyšetřování velmi komplexně a důsledně. Objasnění i dílčích případů zabere nezřídka řadu let.

Podle výsledků prvního z komplexních šetření v roce 1991 bylo v letech 1973–1990 fašizujícím režimem zavražděno 3797 Chilanů. Podařilo se také zdokumentovat na 28 tisíc případů mučení. 560 důstojníků a prominentů režimu již stanulo před soudem, 150 bylo odsouzeno. 50 z nich je ve vězení dodnes.

Samotný Augusto Pinochet zemřel v roce 2006 na infarkt. Ještě dlouho po odchodu z vedoucích funkcí požíval trestněprávní imunity, a tak sám odsouzen nebyl.

Detaily případu
Salvador Allende zemřel 11. září 1973 ve své pracovně v prezidentském paláci La Moneda, který byl toho času dobýván Pinochetovými vojáky. K nyní potvrzené verzi o sebevraždě dospěla už zvláštní komise lékařských znalců, jež krátce po Pinochetově nástupu provedla první pitvu. Platnost výsledků této pitvy později uznala i Allendeho rodina a osobní lékař Patricio Guijon – dle svých někdejších slov jediný (i když nepřímý) svědek prezidentova úmrtí.

Alledeho smrti předcházel chaotický sled událostí, jenž její detaily dlouho znejasňoval. Palác byl po bombardování zahalen do dýmu a prezident rozhodl, že jeho obránci i rodina (asi 40 lidí) mají utéci, případně se vzdát. Allende sám v budově zůstal. Guijon byl mezi skupinou prchajících, údajně se však vrátil pro plynovou masku. Když procházel kolem prezidentovy pracovny, měl zaslechnout výstřely a polootevřenými dveřmi zahlédnou padající tělo.

Salvator Allende se v roce 1970 stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem marxistického světonázoru v zemi a jeho vize latinskoamerického socialismu s lidskou tváří dodnes inspiruje celý světadíl. Vládl s podporou koalice Lidová jednota, v níž se i komunistické strany zavázaly respektovat demokratické principy. Atmosféru v tehdejší chilské společnosti přirovnávají pamětníci k náladě v Československu na jaře 1968.

Při uplatňování pozemkové reformy, zestátňování telekomunikací a dolů vlastněných americkými společnostmi a zřejmě i v plánech na sblížení se Sovětským svazem ale poškodil zájmy USA v oblasti. Washington následně podpořil jak Pinochetův puč, tak pozdější hrůzovládu.

Třebaže z analýz konkrétních politických opatření – zejména v přístupu k odborům a správě znárodněných statků – vychází Allende jako nepříliš kompetentní manažer, coby vizionář a symbol určité politické kultury je dodnes pro mnoho lidí legendou.

Širší přesahy
Svržení chilského prezidenta je zároveň nejlépe zdokumentovaným případem propojení zájmů nadnárodních koncernů, americké zahraniční politiky a využívání CIA k zásahům do dění v jiných zemích. Výroky Henryho Kissingera: „Ta věc je příliš důležitá na to, aby mohla být ponechána na rozhodnutí samotných chilských voličů“ a „Není mi jasné, proč bychom měli jen nečinně přihlížet, jak se ta země stává komunistickou kvůli neodpovědnosti svých obyvatel“ dnes cituje většina učebnic mezinárodních vztahů.

Za vlády George W. Bushe a po nástupu nových levicových režimů v Jižní Americe se dále rozšířily dohady, že CIA mohla mít prsty i v samotné Allendeho smrti. Právě výsledek současného vyšetřování je ovšem vyvrací.

Pro vyšetřování si chilské úřady vyžádaly i zvláštní souhlas Allendeho dcery Isabely, která dnes v chilském Senátu zastupuje voliče Socialistické strany z regionu Atacama. Známá spisovatelka téhož jména, která je s Allendeho dcerou nezřídka zaměňována, žije dlouhodobě v USA a patří do rodiny prezidentova bratrance.


Další informace:
The Guardian Chilean president Salvador Allende committed suicide, autopsy confirms
BBC News Chile inquiry confirms President Allende killed himself
AFP No murder in 1973 death of Chile's Allende: probe


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.