Čínská lidová republika směřuje k nastolení kultu osobnosti Si Ťin-pchinga

Tobiáš Lipold

Nový oficiální výklad dějin KS Číny vyzdvihuje Si Ťin-pchingovu „novou éru socialismu s čínskými rysy“ a naopak marginalizuje jeho předchůdce. Lze čekat, že příští rok se čínský vůdce i formálně postaví na roveň Mao Ce-tungovi.

Prodejci suvenýrů už v tom mají jasno. Foto Hector Retamal, AFP

Na nedávném 6. plenárním zasedání 19. ÚV KS Číny stranické špičky jednomyslně schválily novou rezoluci, která kodifikuje výklad dějin strany. Navazuje na předchozí rezoluce z let 1945 a 1981 a slouží jako závazný dokument k interpretaci stranických dějin, a tím i dějin ČLR. Hlavním smyslem dokumentu je ale etablovat éru vlády současného generálního tajemníka Si Ťin-pchinga jako součást dějinného vývoje, vykreslit ji jako nadřazenou vůči předchozím obdobím a zajistit Si Ťin-pchingovi do budoucna neotřesitelnou pozici vůdce, jakou měl před ním jen Mao Ce-tung.

Marginalizace předchůdců

V letošním roce KS Číny oslavila sto let od svého založení, a stranické dějiny tak byly v čínském politickém diskurzu v posledních měsících přirozeně jedním z hlavních témat. Kromě velkolepých oslav spustila strana kampaň ke studiu stranických dějin a začala aktivněji bojovat proti takzvanému „historickému nihilismu“. Vznik nové historické rezoluce a její představení na 6. plénu ÚV bylo tak možno již dopředu očekávat.

Dokument s plným názvem „Rezoluce ÚV ke stoletému boji a velkým úspěchům strany“ v úvodu připomíná dvě předchozí historické rezoluce a uvádí, že „jejich základní body a závěry zůstávají platné dodnes“. První rezoluce z roku 1945 se vyrovnala s frakčními boji, které ve straně v prvních letech přetrvávaly, a vyzdvihovala sjednocující úlohu Mao Ce-tunga a jeho vliv na ideologii strany.

Druhá rezoluce z roku 1981, jež vznikla na počátku období reforem, zase reagovala na zdrcující zkušenost Kulturní revoluce, kterou rozhodně odsoudila. Rezoluce přiznávala Mao Ce-tungovu vinu při jejím rozpoutání, největší vina za její průběh ale padla na takzvaný Gang čtyř, a strana tak mohla Maa dále i po jeho smrti uznávat jako velkého vůdce.

V obdobném duchu, i když velmi krátce, se o Kulturní revoluci a Maově roli v ní vyjadřuje i letošní rezoluce. Text připomíná i další historické omyly, jako Velký skok vpřed či přílišný rozsah kampaně proti pravici, jejichž hlavní příčinou bylo „odklonění od správné linie“.

Nová rezoluce dále navazuje výkladem období reforem, otevření se a socialistické modernizace, kde popisuje transformaci čínského ekonomického systému ve státem řízené tržní hospodářství. Si Ťin-pchingovi předchůdci Ťiang Ce-min a Chu Ťin-tchao jsou v této kapitole zmíněni jen krátce a příliš prostoru rezoluce nevěnuje ani strůjci reforem Teng Siao-pchingovi.

Podle analytika Billa Bishopa je jistý odklon od Teng Siao-pchinga ve prospěch Si Ťin-pchinga patrný ve způsobu, jakým rezoluce referuje o jejich teoretickém přínosu k marxismu. Zatímco v případě Tengova období a vzniku teorie socialismu s čínskými rysy je „nový skok v adaptování marxismu čínskému kontextu" přisuzován straně jako celku, v případě Si Ťin-pchinga rezoluce za použití stejné věty přiděluje úspěch již přímo jen generálnímu tajemníkovi.

Disciplína strany a myšlení

Většina textu se věnuje období po 18. sjezdu strany nazývanému „nová éra socialismu s čínskými rysy“ a vyjmenovává úspěchy strany a generálního tajemníka Si Ťin-pchinga v jejím „jádru“. Za jeden z největších Si Ťin-pchingových úspěchů rezoluce pokládá napravení chyb předešlého stranického vedení v podobě sjednocení stranické linie.

Toho se Si Ťin-pchingovi ve skutečnosti podařilo docílit především značnou kumulací moci a odstraňováním vnitrostranických oponentů skrze protikorupční kampaně. Při jejich popisu se v textu vyskytují konkrétní jména spojená s érou vlády Chu Ťin-tchaa, jako je např. Ling Ťi-chua či Po Si-laj, a rezoluce tak jasně spojuje korupci a „úpadek morálky“ ve straně s předchozím vedením. Při velkém důrazu rezoluce na korupci a stranickou disciplínu není s podivem, že jedním z členů jejího přípravného výboru byl Čao Le-ťi, současný tajemník Ústřední komise pro kontrolu disciplíny, jejíž předchozí šéf Wang Čchi-šan byl strůjcem velkých protikorupčních čistek bezprostředně po Si Ťin-pchingově převzetí moci.

Strana dle rezoluce posílila i v oblasti ideového uvědomění a od 18. sjezdu strany v roce 2012 nastal „zásadní posun v ideologii a posílení důvěry členů strany a čínského lidu v čínskou kulturu“. Za ideologickým posunem v Si Ťin-pchingově éře stojí další ze spoluautorů rezoluce, vrchní stranický ideolog Wang Chu-ning, který se na tvorbě myšlení strany podílí už od dob vlády Ťiang Ce-mina a kromě „Si Ťin-pchingova myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou epochu“ přispěl i ke vzniku předchozí koncepce „vědeckého rozvoje“ a teorie „trojího zastoupení“.

Pod Wang Chu-ningovým dohledem se v posledních letech ČLR transformuje, strana zasahuje čím dál hlouběji do všech aspektů života včetně soukromého podnikání, vzdělání, vědy či kultury. Právě kultuře začala strana po Si Ťin-pchingově nástupu k moci věnovat zvýšenou pozornost a zahrnula ji mezi aspekty takzvaného „komplexního pojetí státní bezpečnosti“, jehož cílem je chránit stranu a její legitimitu před vnějšími i vnitřními hrozbami. V posledních měsících se takováto snaha o „bezpečnost“ kultury projevuje přímými zásahy strany do populární kultury či výpady vůči mladým lidem snažícím se vymanit ze stresujícího koloběhu pracovního života.

Jak dodává Si Ťin-pchingův vysvětlující článek k rezoluci, dokument má sloužit především jako shrnutí úspěchů strany v uplynulých letech, zatímco se připravuje na splnění cílů pro další stoleté výročí. Tím bude rok 2049, kdy KS Číny hodlá oslavit sto let od svého vítězství v občanské válce a založení ČLR. Do té doby chce strana z Číny vytvořit „velkou moderní socialistickou zemi“, která bude dle slov rezoluce „globálním lídrem“ a „čínský národ se bude hrdě tyčit mezi národy světa.“

Rezoluce jasně vymezila důležitost Si Ťin-pchingovy éry v současném dějinném výkladu a nadřadila ji nad období vlády předchozích stranických generací. Ke srovnání Si Ťin-pchingovy pozice s Mao Ce-tungem už nyní zbývá jen přejmenování současné oficiální ideologie „Si Ťin-pchingovo myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou epochu“ na pouhé „Si Ťin-pchingovo myšlení“, stejně jako tomu bylo u Mao Ce-tunga.

To se s velkou pravděpodobností stane příští rok během plánovaného 20. sjezdu KS Číny, kde Si Ťin-pching zároveň dle očekávání obhájí svoji pozici generálního tajemníka strany. Tím přeruší pravidelné obměny ve stranickém vedení institucionalizované po Kulturní revoluci s cílem zabránit soustředění moci v rukou jednoho vůdce.

advertisment