Je to již více než rok od porážky Donalda Trumpa a téměř rok od získání Kongresu demokraty; jedna zásadní otázka loňských voleb však zůstává nezodpovězena: Vyhrál Joe Biden spíše dík příslibu zásadních změn, a to i v sociální oblasti, nebo spíš zásluhou slibu jednoty a odhodlání „být prezidentem pro všechny“, tedy i pro republikány?

Nějaký vliv mělo obojí a za normálních okolností by šlo o téma jen pro odborníky. Jenomže současná situace v USA normální není. Země je hluboce politicky rozdělena už nejen kvůli trumpismu, ale i v dalších ohledech: ohledně boje se stále aktuální epidemií covidu, přičemž Bidenova federální vláda si neví rady se vzpurnými guvernéry; ohledně kulturních témat a čím dál více i kvůli ekonomice.

Slibované oživení se dosud projevilo jen málo, zatímco inflace boří hned v několika oblastech rekordy. Maso zdražilo podle říjnových čísel v průměru o dvacet procent, benzín o šestačtyřicet. Něco takového nezažily USA už jednatřicet let a na Bidenově popularitě je to znát.

Hledá se pochopitelně viník, přičemž se rádo ukazuje na levici Demokratické strany v Kongresu. Podle republikánů „vleče“ Bidena do neodpovědné politiky „jako loutku,“ podle mediálního mainstreamu „tlačí k enormním výdajům“ či přímo „vydírá.“ Jako kdyby za inflací nestála krize dodavatelských řetězců...

Biden se doposud držel taktiky „prezident pro všechny“, pokud mu to umožnilo prosadit alespoň něco. Takto mu prošel na jaře vykostěný covidový balík. Takto prošel teď balík infrastrukturní. Co ovšem dále?

Jak se v poslední době podrobně vysvětlovalo v řadě přehledových textů, nedávno schválený — a včera podepsaný — balík investic do infrastruktury, podpořený i částí republikánů, je pouze zlomkem původního velkého Build Back Better (BBB) — balíku, jenž Biden slíbil jako zásadní změnu voličům. Infrastrukturní část obsahuje výdaje na opravy silnic, mostů a vodovodních potrubí, na modernizaci přenosové sítě, rozšíření internetu či dobudování železnic. To vše za více než bilion dolarů, z čehož 550 miliard je slíbených nově.

Větší zbytek Build Back Better — 2,6 bilionu dolarů na měkkou infrastrukturu, to jest na různé druhy péče, vzdělání a tlumení důsledků klimatické změny — leží doposud ve Sněmovně a vzápětí bude ležet v Senátu. A zde je Bidenovo dilema: bez prezidentovi osobní angažovanosti nemá tato hlavní část BBB šanci projít. Republikáni ji nepodpoří a sami demokraté v Senátu potřebují jednomyslnost. Ti nejpravicovější z nich v čele s Joe Manchinem přitom BBB spíše nechtějí — nepodpoří jej, nebudou-li přinucení. A nutit v tomto případě musí sám prezident.

Biden se nyní musí rozhodnout. Benefity čistě ze schváleného infrastrukturního balíku pocítí Američané až za několik let, pokud vůbec. Přínosnost investic typu výměny potrubí lidé obvykle příliš nedoceňují. Jestli chce prezident se svými demokraty přesvědčovat před nadcházejícími midterm volbami Američany prosazenými změnami, musí Build Back Better protlačit. Pokud naopak doufá, že úspěch zaručí spíše taktika „prezident pro všechny“, musí na svoje sociální sliby rezignovat.

Co by si přál americký establishment, je zřejmé z mediální palby v posledních týdnech. Ta Bidenovy vlastní sliby rámuje jako avanturismus zpovykané levice. Schválený infrastrukturní zlomek se vítá jako „přelomový“ a „historický“; zároveň se ale vyzývá, aby se „revidovalo další utrácení“, které může být v čase inflace „zdrcující.“

Joe Biden měl mezi demokraty vždycky blíž k donorům než k chudším vrstvám. Dnes se tak sází na to, že spíše ustoupí. Na druhou stranu — jde tu o jeho odkaz. Z první ruky má Biden k dispozici zkušenost Baraka Obamy, který v podobné fázi mandátu tancováním mezi zájmy prováhal klimatickou reformu. A že dosavadní přístup k nárůstu popularity nevede, to je již zcela zjevné.

Možné je přirozeně i to, že Biden nerezignuje na sociální sliby zcela, ale jen částečně — že se pokusí prostřednictvím svých lidí balíček Build Back Better ještě přepracovat, aby na něj nakonec kývli i ti nejpravicovější demokraté v Senátu. Pak by se ovšem vše zase složitě vracelo do Sněmovny a kdo ví, zda by se schvalování do jara stihlo. Při jakémkoliv delším otálení by se balíček do midtermů nestihl plně projevit.

Následující týdny budou na každý pád v americké politice zajímavé. Jde tu bez nadsázky o pomyslné lámání chleba. Velký vliv bude přitom mít jak na budoucnost Demokratické strany, tak na perspektivu celých USA.