Začal klimatický summit COP25. OSN volá po akci, Babiš se schovává za Čínu
Jan KašpárekMadrid hostí od začátku týdne summit OSN usilující o řešení klimatické krize. Vlády i experti na něm mají najít cestu k co nejrychlejšímu snižování emisí skleníkových plynů. Zastoupení některých států je čistě formální.
Ve španělském Madridu začal v pondělí klimatický summit OSN pod zkratkou COP25. Dvoutýdenní konference se zúčastní představitelé asi padesáti světových vlád, odborníků i zástupců občanských organizací. Zatímco první den se nesl pod heslem Time for Action (Čas k akci) ve znamení obecného uznání závažnosti klimatické krize a veskrze podpůrných projevů státníků, v dalších dnech summit čekají spornější témata, jako je obchod s emisními povolenkami.
Tón konference předznamenal generální tajemník OSN António Guterres, pro kterého se klima v posledních letech stalo jedním z erbovních témat. „Technologie, které potřebujeme [pro řešení klimatické krize], již máme k dispozici. Nadějné signály se množí. Veřejné mínění se probouzí a mladí lidé se mobilizují. Potřebujeme ale politickou vůli nacenit uhlíkové emise, zastavit dotování fosilních paliv a zdanit znečištění,“ řekl před začátkem pondělního zasedání.
Dále zkritizoval světové vlády, jejichž nečinnost podle Guterrese kontrastuje s aktivitou mladého klimatického hnutí v čele s pravidelně stávkujícími středoškoláky. Generální tajemník pokládá za klíčovou ochotu bohatých zemí světa pomoci globálnímu Jihu jak s omezováním emisí skleníkových plynů, tak se zvládáním následků změn klimatu. Zásadní podle něj je, aby se jednotlivé státy co nejdříve odhodlaly k úsilí o dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050.
Summit ovšem hostí i delegace zemí, jež podobná opatření neplánují. Ty do Madridu většinou vyslaly pouze nižší vládní činitele. Kupříkladu Spojené státy americké, které začátkem listopadu oznámily oficiální odstoupení od Pařížské dohody o ochraně klimatu, nevyslaly přímo z vládního kabinetu nikoho. Američany ale krom oficiálních vyslanců reprezentuje i skupina demokratických kongresmanů, kteří se snaží vyvažovat odmítavý postoj vlády prezidenta Donalda Trumpa.
Babiš: klíčové je jádro a odpovědnost Číny
Plán na dosažení uhlíkové neutrality nemá ani Česká republika, již v Madridu první den zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO). Ten ve svém projevu k ostatním státníkům zdůraznil údajnou nezbytnost jaderné energie pro řešení klimatické krize a konstatoval, že „že přechod na nízkoemisní energetiku je finančně velmi náročný a splnění cílů na rok 2030 si vyžádá obrovské každoroční investice“.
WMO je od roku 1950 nástupnickou organizací IMO při OSN. IMO byla mezinárodní meteorologická organizace založená v roce 1873 ve Vídni.
V současnosti má WMO tisíce kooprujících vědců v 196 členských zemích, k dispozici údaje z 10.000 pozemních stanic, 7000 lodí, mnoho stovek kotvících i plovoucích měřících stanic - bójí, vysokoatmosférických měřičů a v neposlední řadě i 66 satelitů.
Vědecké ústředí sídlí ve Švýcarsku.
Pokud jde o tuto planetu, jsou možná lépe informovaní než NASA. Každopádně vysoká odborná úroveň.
Ta zpráva není příznivá.
Vypouštění sklenkových plynů neklesá, naopak roste.
A nic se neděje, Čína staví fosilní elektrárny jako šílená, Američané oficiálně na konferenci ani nedorazili, je to v háji...
Fascinuje mě konstatování vědců, že oceány pohlcují zhruba 21 procent lidské produkce CO2, který je do zemského koloběhu uměle dodáván spalováním miliard tun z podzemí vykutaných fosilních paliv, které tam ležely miliony let. To je fajn. Citelně to zpomaluje oteplování. Jenže jak už to tak chodí, má to i druhou tvář -.zvedá se kyselost oceánů.
V absolutních číslech to nevypadá až tak zle, nyní ročně jde zhruba o tři setiny stupně na stupnici pH.
Ale když to promítneme do delší časové osy, vypadá to mnohem hůř -- od začátku průmyslové revoluce se díky naší činnosti zvedla acidita oceánů o 26%.
26% !!!
Oceány jsou obrovské a hluboké............. uvědomujeme si vůbec sílu a hloubku dopadů naší planetární civilizační činnosti???
A co víc -- graduje to s tím, že posledních 30 let doslova raketově a na všech frontách, aby se tak řeklo...
Život vydrží různé cyklické extrémy, ale v jádru jeho podstaty je hlubinná stabilita systému. V dlouhodobě stabilních podmínkách jako jsou třeba deštné pralesy, doslova exploduje v nekonečném zástupu velikostí, tvarů a barev...
Rozbíjíme je.
Ne že by se život nebyl schopen přizpůsobit změnám, ale musí být pozvolné...
----------------------------------
Takže je možná čas na lehce cynickou anketu - Který globální kolaps vyvolá SKUTEČNOU snahu o změnu?
Ten, který se v dostatečně krátkém čase dotkne dostatečně velkého počtu lidí. Jestliže bude kolaps trvat - jak někteří předpokládají - stovky let, současníci ho jako kolaps vnímat nebudou. Jestliže kolaps zasáhne celou planetu a bude náhlý, pak už nebude co řešit a hlavně to nebude mít kdo řešit. Takže užitečná by v tomto ohledu mohla být nějaká katastrofa středního dosahu - třeba hladomor v Číně s následným narušením globálních logistických řetězců nebo záplavy celého území státu typu - například - Bangladéš.
Mimochodem: četl jste Čapkovu "Válku s mloky"? Tam si český pan Povondra uvědomil, že teď už je opravdu definitivně zle, až v tu chvíli kdy pod vyšehradskými skálami spatřil ploskou hlavu prvního mloka. Do té doby se pořád úspěšně schovával do útěšného přesvědčení, že "nás se to přece netýká".
Osobně se domnívám, že by musela napřed zahynout přinejmenším miliarda současné světové populace, než by ten zbytek opravdu pochopil, že je definitivně zle. A že je nutno zcela zásadně změnit celý svůj způsob existence.
"Osobně se domnívám, že by musela napřed zahynout přinejmenším miliarda současné světové populace, než by ten zbytek opravdu pochopil, že je definitivně zle."
Nepřivolávejte to... Ale obávám se, že bohužel asi máte pravdu.
Jak svého času napsal známý buřič Jan Kristek: "Lidé si pod sebou větev uřízli. Teď padají a mají radost, že létají jako ptáci".
Představme si je jako nepřítele ve válce -- je strašlivý - nejsou vidět, nejsou cítit, nejsou slyšet jejich negativní stránky, pouze nepřímo a začasté dost daleko od míst, kde vznikly.
Zato pozitivní důsledky spalování fosilních paliv, které vedou k jejich vzniku, jsou naprosto samozřejmou součástí našich bživotů -- máme doma teplo, jde všude proud, jezdíme automobily atd. atp. etc.
Můžete mít nejpřesněji navigované rakety na světě, ale jak trefíte takového nepřítele? Chcete porazit vzduch???
Ty peníze které stát získá na zdraženém teple a pohonných hmotách, budou bezezbytku vráceny zpět lidem; a to právě těm méně majetným. Za prvé se zlevní elektřina; a za druhé se zvýší "vzdálenostní paušál", tedy daňová náhrada těm, kteří mají dalekou cestu do zaměstnání. (Což je přesně to, co opomenul Macron.)