Ve španělském Madridu začal v pondělí klimatický summit OSN pod zkratkou COP25. Dvoutýdenní konference se zúčastní představitelé asi padesáti světových vlád, odborníků i zástupců občanských organizací. Zatímco první den se nesl pod heslem Time for Action (Čas k akci) ve znamení obecného uznání závažnosti klimatické krize a veskrze podpůrných projevů státníků, v dalších dnech summit čekají spornější témata, jako je obchod s emisními povolenkami.

Tón konference předznamenal generální tajemník OSN António Guterres, pro kterého se klima v posledních letech stalo jedním z erbovních témat. „Technologie, které potřebujeme [pro řešení klimatické krize], již máme k dispozici. Nadějné signály se množí. Veřejné mínění se probouzí a mladí lidé se mobilizují. Potřebujeme ale politickou vůli nacenit uhlíkové emise, zastavit dotování fosilních paliv a zdanit znečištění,“ řekl před začátkem pondělního zasedání.

Dále zkritizoval světové vlády, jejichž nečinnost podle Guterrese kontrastuje s aktivitou mladého klimatického hnutí v čele s pravidelně stávkujícími středoškoláky. Generální tajemník pokládá za klíčovou ochotu bohatých zemí světa pomoci globálnímu Jihu jak s omezováním emisí skleníkových plynů, tak se zvládáním následků změn klimatu. Zásadní podle něj je, aby se jednotlivé státy co nejdříve odhodlaly k úsilí o dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050.

Summit ovšem hostí i delegace zemí, jež podobná opatření neplánují. Ty do Madridu většinou vyslaly pouze nižší vládní činitele. Kupříkladu Spojené státy americké, které začátkem listopadu oznámily oficiální odstoupení od Pařížské dohody o ochraně klimatu, nevyslaly přímo z vládního kabinetu nikoho. Američany ale krom oficiálních vyslanců reprezentuje i skupina demokratických kongresmanů, kteří se snaží vyvažovat odmítavý postoj vlády prezidenta Donalda Trumpa.

Babiš: klíčové je jádro a odpovědnost Číny

Plán na dosažení uhlíkové neutrality nemá ani Česká republika, již v Madridu první den zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO). Ten ve svém projevu k ostatním státníkům zdůraznil údajnou nezbytnost jaderné energie pro řešení klimatické krize a konstatoval, že „že přechod na nízkoemisní energetiku je finančně velmi náročný a splnění cílů na rok 2030 si vyžádá obrovské každoroční investice“.

Česká republika je podle něj jednou z nejvíce zatížených zemí Evropské unie. Podle ekonomických, energetických i ekologických expertů je ovšem vzývání jádra úplným nesmyslem. Zdroj přestává být ekonomicky konkurenceschopný, je zcela nepružný, jak co do času výstavby, tak vinou nemožné regulace v rámci moderních sítí, a jeho podíl na řešení krize může být v každém případě jen prakticky zanedbatelný. Navíc blokuje finanční i organizační zdroje potřebné k přechodu na skutečně udržitelnou energetiku.

Babiš dále uvedl, že Češi plní svůj díl odpovědnosti. „S potěšením mohu oznámit, že cíle do roku 2020 splníme, případně je ještě překonáme,“ prohlásil s tím, že cílí na celkové snížení emisí skleníkových plynů od roku 1990 o 43 procent do roku 2030 a o čtyři pětiny k polovině století.

Již nyní jsou přitom české objemy emisí o zhruba 35 procent nižší než na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Podíl na tom ale nese především ekonomická transformace po pádu východního bloku a odstavení části těžkého průmyslu. Ekologové proto kritizují Babišem užívané srovnání jako zavádějící: vláda se pyšní snižováním emisí, i když pro ně prakticky nic nedělá.

Premiér a jeho kabinet navíc dlouhodobě čelí kritice za to, že spolu s Polskem a Maďarskem na evropské úrovni de facto blokuje přijetí patřičných opatření k řešení klimatické krize a zdržuje odchod české energetiky od uhlí. Babišova vláda v tuto chvíli nedisponuje žádnou strategií, jak dosáhnout uhlíkové neutrality a její dlouhodobá koncepce počítá s tím, že i v roce 2050 připadne nemalý podíl energetického mixu na fosilní paliva.

Babiš oproti Guterresovi nepokládá za hlavní problém neochotu vlád odpovědně jednat a investovat i do chudších zemí, ale spíše to, že si některé mimoevropské státy vytyčují nižší klimatické cíle než kupříkladu Evropská unie. „Pokud […] Čína teď oznámila, že bude stavět tolik kapacit uhelných elektráren jako celá Evropa, tak to nikdy nemůže fungovat,“ poznamenal.

Premiér poukazuje na skutečnost, že Čína jako jedna z mála zemí světa nejenže fosilní energetiku neodstavuje, ale dokonce ji v nevídané míře posiluje. Velmoc se navíc podílí na financování až čtvrtiny nových uhelných elektráren v zemích globálního Jihu. Za poslední rok a půl navýšila výkon vlastních provozů spalujících uhlí o téměř 43 gigawatty, tedy zhruba padesátinásobek instalovaného výkonu české elektrárny Chvaletice.

Klimatická krize se stupňuje

Odborníci varují, že se důsledky člověkem vyvolaných změn klimatu stávají čím dál závažnějšími. Evropský parlament kvůli tomu dokonce nedávno vyhlásil stav „klimatické a ekologické tísně“. Naděje nevzbuzuje ani nová zpráva Světové meteorologické organizace WMO zveřejněná u příležitosti druhého dne klimatického summitu.

Materiál konstatuje, že uplynulá dekáda byla zřejmě nejteplejší v historii měření. Přestože zatím nejsou k dispozici konečná data za letošek, je pravděpodobné, že rok 2019 vykáže třetí nejvyšší průměrnou teplotu od roku 1850. Pokračuje tak trend postupného oteplování, který meteorologové i klimatologové pozorují již od osmdesátých let.

V důsledku změn klimatu se zvýšilo riziko přírodních katastrof a extrémního počasí. „Vlny veder a záplavy vyskytující se [dříve] jednou za sto let jsou nyní čím dál pravidelnější. Země od Baham přes Japonsko až po Mosambik postihly ničivé cyklony. Arktidu a Austrálii devastovaly lesní požáry,“ uvedl generální tajemník Organizace Petteri Taalas.

Výskyt podobných událostí se s dalším postupem klimatických změn zřejmě ještě navýší. I kdyby se světu podařilo razantním způsobem snížit emise skleníkových plynů, je už dnes možné, že se cíle vytyčeného OSN, tedy omezení oteplení oproti předindustriální éře na maximálně 1,5 stupně Celsia, nepodaří dosáhnout.

Nevyzpytatelnou roli totiž mohou sehrát takzvané body zvratu („tipping points“), které hrozí spustit sérii vzájemně provázaných klimatických otřesů, jako je zpomalení mořských proudů či tání permafrostu. Vědci upozorňují, že svět možná již některé z bodů zvratu překročil, a riziko ničivých nezvladatelných klimatických změn se tak prudce navýšilo.

„Je možné, že jsme již překročili práh spouštějící kaskádu bodů zvratu. Jednoduše řešeno, školáci [stávkující za ochranu klimatu] mají pravdu: vidíme, že probíhají potenciálně nezvratné změny v klimatickém systému, případně jsou velmi blízko. Jako vědec se jen snažím říci, jak se věci mají, nechci být alarmistou,“ poznamenal před časem hlavní autor varovného textu o bodech zvratu v časopise Nature, expert na klimatické procesy z Exeterské univerzity Timothy Lenton.

Skupina vědců v čele s Lentonem uvádí, že plánovaná opatření zahrnutá v Pařížské dohodě nejsou dostatečná. Představa o tom, že postupné snižování emisí a odstavování fosilního průmyslu v příštích desetiletích omezí oteplení planety na 1,5 stupně Celsia, se nemusí vyplnit a prý hrozí, že teplota naroste dvojnásobně. Podle odborníků máme nejvýše třicet let na dosažení uhlíkové neutrality, chceme-li alespoň omezit riziko katastrofy.

Další informace:

• The Guardian Climate crisis: what is COP and can it save the world?
• Deutsche Welle COP25: Controversial carbon markets take center stage
• Reuters China coal-fired power capacity still rising, bucking global trend: study
• WMO 2019 concludes a decade of exceptional global heat and high-impact weather