↗

Starší generace kritizují mladé buď za to, že jsou pasivní a o politiku se nezajímají, nebo že se o ni zajímají až příliš aktivisticky. Do skutečné, institucionální politiky je ale za žádnou cenu pustit nechtějí. Bojí se totiž o své pozice. Foto FB JSNS

Začátkem týdne proběhly na gymnáziích, středních odborných školách i učilištích po celé zemi simulované „volby nanečisto“, v nichž si mladí voliči, často ještě bez reálného volebního práva, mohou „zvolit“ svou hlavu státu. Celý projekt Člověka v tísni není ani tak přesnou zprávou o preferencích budoucích voličů, jako spíše symbolickým prostředkem, který má generaci dnešních studentů vést k zájmu o veřejné dění.

Letos se zapojilo přes sedm set škol. Tradičně necelou polovinu tvořila gymnázia, zatímco odborná učiliště pouze zlomek. Na výsledky tak nelze pohlížet podobně jako na výsledky standardního, na přesné metodice stavěného sociologického průzkumu. Z výsledků nicméně můžeme s opatrností číst jisté trendy, zvláště pokud v zásadě potvrzují i sondy z průzkumů sociologických agentur.

Prezidentské volby mezi více než 76 tisíci středoškoláky suverénně ovládla bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, a kdo má možnost být s mladými lidmi v kontaktu, překvapit ho to mohlo leda stěží. Nerudová dosáhla výsledku 54,11 procenta, což v případě předchozích dvou simulovaných hlasováních o příští hlavě státu na středních školách nemá obdoby.