Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová v prvním kole prezidentské volby přesvědčila 777 080 voličů. Znamenalo to 13,92 procenta a třetí, nepostupové místo za Petrem Pavlem a Andrejem Babišem.

Počátkem kampaně v létě jí přitom průzkumy dávaly šanci sotva na sedm procent. Po podzimním skokovém růstu se naopak v prosinci v některých průzkumech objevila na prvním místě. Pak ale začala znovu její podpora klesat — zřejmě i v důsledku toho, že se v médiích intenzivně začaly propírat nesrovnalosti na Mendelově univerzitě v době, kdy tam byla rektorkou.

Očekávání, která stála na průzkumech, jež Nerudovou řadily vedle Pavla a Babiše mezi favorizované kandidáty, se nenaplnila. Brněnská profesorka doplatila i na zpolarizování voleb Andrejem Babišem — minimálně část jejích původních příznivců se zřejmě nakonec přelila k Petru Pavlovi jako kandidátovi s větší šancí předsedu hnutí ANO porazit.

Nerudová si ale získala sympatie reakcí na nezdar, když na první povolební tiskové konferenci velkoryse podpořila pro druhé kolo Petra Pavla proti Andreji Babišovi, kterého označila za „zlo“. Petru Pavlovi přislíbila bez jakéhokoli taktizování podporu v kampani, kterou mu poté také poskytla, včetně reklamních ploch, účasti na akcích, a dokonce i vlastní sítě dobrovolníků.

Jak bude pokračovat její kariéra?

Netrvalo tedy dlouho a vyrojily se otázky ohledně dalšího politického působení Danuše Nerudové. „Mohu vás ujistit, že skutečně ve veřejném prostoru zůstanu, že si uvědomuji, jak strašně důležitá jsou pro naše občany témata životního prostředí, domácího násilí či rovnosti ve společnosti,“ řekla sama Nerudová. Doplnila, že svých témat se nechce vzdát a chce za ně dále bojovat.

Možností, jak dále ve své politické kariéře pokračovat, se jí nabízí více. Patrně nejpřímější je kandidatura do Senátu. Volby do Senátu, v nichž se obvykle známým politickým osobnostem daří, proběhnou na podzim příštího roku. Nerudová by tak pokračovala ve šlépějích hned tří neúspěšných kandidátů z prvního kola prezidentské volby před pěti lety, kteří následně známost získanou silně exponovaným kláním o post hlavy státu zúročili právě ve volbě do Senátu.

Byl to tehdejší hlavní soupeř Miloše Zemana, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, dále Pavel Fischer, diplomat a někdejší spolupracovník Václava Havla, a konečně Marek Hilšer. Fischer i Hilšer kandidovali v prezidentských volbách znovu i letos, oba však skončili s podstatně slabším výsledkem než před pěti lety. Fischer získal 6,75 procenta a čtvrté místo, Hilšerovi dalo důvěru podruhé pouze 2,56 procenta voličů.

To představuje určité varování, že senátní kandidatura a práce v něm nemusí vést k posílení politické autority ve společnosti, ale právě naopak. Navíc jim nepomohla ani vazba k jejich obvodům. „U senátorů z pražských obvodů při pohledu na výsledky prvního kola prezidentských voleb nesledujeme bezprostřední identifikaci voličů se svými senátory: kandidáti jednoduše nebyli úspěšnější ve svých obvodech než jinde,“ upozorňuje politolog Aleš Michal.

Michal však neočekává, že by se Danuše Nerudová pokoušela kandidovat do Senátu. Právě proto, že tuto kariéru máme spojenou s neúspěšnými kandidáty — zejména po zkušenosti z minulých voleb, kdy se tři z nich senátory stali. „Trochu nás to vede k přímočarosti této cesty, která je ve skutečnosti jen jednou z možností, jak se dále uplatnit ve veřejném prostoru,“ upozorňuje politolog z pražské Univerzity Karlovy.

Politolog Jaroslav Bílek z Univerzity Karlovy však dodává, že kandidatura do Senátu je daleko snazší než například založení nové politické strany — této eventualitě se budeme věnovat níže. „Vytvořit fungující novou politickou stranu, která nebude jen na jedno použití, vyžaduje mnoho práce a času. V tomto směru je kandidatura do Senátu rozhodně jednodušší a rychlejší cestou k další politické kariéře,“ říká.

Je tu však ještě jeden podstatný rozdíl: nejbližší třetinová obměna Senátu proběhne až za necelé dva roky souběžně s krajskými volbami, což je poměrně dlouhá doba. Neúspěšní prezidentští aspiranti z roku 2018 měli možnost svůj kredit z nedávné volby využít už za tři čtvrtě roku. Po sobotním druhém kole prezidentské volby nás čeká ve zdejším prostředí neobvyklá více než roční pauza. Až v květnu příštího roku nás čekají volby do Evropského parlamentu — a i ty by pro Nerudovou mohly být jistě zajímavou příležitostí.