Máme pomalu za sebou osm let vlády s účastí hnutí ANO a z toho polovinu s jeho rozhodující rolí. Tak rozhodli dvakrát čeští voliči. O možné změně nyní nikdo jiný nerozhodne za ně. Tedy za nás.

Mohlo by se zdát, že voliči prostě myslí na své zájmy a že je chtějí prosadit skrze své zvolené zástupce. Není už tak zcela jasné, jde-li o zájmy vsugerované jako bezprostřední a okamžité nebo o ochotu myslet i s možnými sociálními riziky na výhled do vzdálenější budoucnosti. Před říjnovými volbami je už co hodnotit z obou hledisek.

Babišova politická firma chytře hájí zájem oligarchy, který ji vlastní, a bez reálné vnitřní opozice vede. Dokáže však čas od času, ve vhodnou chvíli, například když se občané rozhodují o budoucí sněmovně, nabídnout opatření, která se z krátkodobého pohledu jeví jako sociálně vstřícná. Nejznámější je radikální sleva jízdného na železnici pro seniory.

Sociologická měření ve službách Anofertu mají zjištěno, jaké sociální skupiny je podporují. Jednou z nich mají být senioři, a proto se hodí zvýšení starobních důchodů. Co na tom, že není příliš reálné. Odvody na penzi byly hned na začátku nastaveny nepříznivě a vypadá to, že nejsou k dispozici prostředky.

Máme hodně daleko k úrovni penzí ve vztahu k průměrnému platu nejen od Řecka, Maďarska, Islandu, Nizozemí, Lucemburska, ale i od Turecka. Všude tam je penze víceméně na úrovni průměrného platu. Proto babišovská zvýšení penze jsou spíš jen kosmetické úpravy.