Novou vládu, pokud možno, jinou

Ivan Štampach

Babišova vláda je špatná. Ta případná příští by byla ještě mnohem horší. Opozice příliš nadšení nevzbuzuje, ale jiná reálná naděje na změnu se nyní nenabízí.

Bylo by dobře, aby to skončilo. Foto FB Andrej Babiš

Máme pomalu za sebou osm let vlády s účastí hnutí ANO a z toho polovinu s jeho rozhodující rolí. Tak rozhodli dvakrát čeští voliči. O možné změně nyní nikdo jiný nerozhodne za ně. Tedy za nás.

Mohlo by se zdát, že voliči prostě myslí na své zájmy a že je chtějí prosadit skrze své zvolené zástupce. Není už tak zcela jasné, jde-li o zájmy vsugerované jako bezprostřední a okamžité nebo o ochotu myslet i s možnými sociálními riziky na výhled do vzdálenější budoucnosti. Před říjnovými volbami je už co hodnotit z obou hledisek.

Babišova politická firma chytře hájí zájem oligarchy, který ji vlastní, a bez reálné vnitřní opozice vede. Dokáže však čas od času, ve vhodnou chvíli, například když se občané rozhodují o budoucí sněmovně, nabídnout opatření, která se z krátkodobého pohledu jeví jako sociálně vstřícná. Nejznámější je radikální sleva jízdného na železnici pro seniory.

Sociologická měření ve službách Anofertu mají zjištěno, jaké sociální skupiny je podporují. Jednou z nich mají být senioři, a proto se hodí zvýšení starobních důchodů. Co na tom, že není příliš reálné. Odvody na penzi byly hned na začátku nastaveny nepříznivě a vypadá to, že nejsou k dispozici prostředky.

Máme hodně daleko k úrovni penzí ve vztahu k průměrnému platu nejen od Řecka, Maďarska, Islandu, Nizozemí, Lucemburska, ale i od Turecka. Všude tam je penze víceméně na úrovni průměrného platu. Proto babišovská zvýšení penze jsou spíš jen kosmetické úpravy.

Sociální rozměr vlády by mohla reprezentovat její sociálně demokratická menšina. Rozdělení křesel to umožňuje Janě Maláčové v pozici ministryně práce a sociálních věcí. Vypadá to, že se o to snaží, ale s inspekcí dodržování Zákoníku práce a jiných norem ve firmách v pozici lídryně pražské kandidátní listiny ve spolupráci s Matějem Stropnickým na jejím druhém místě si na to vzpomněli jaksi účelově právě teď před volbami.

Dalšímu sociálnímu demokratovi ve vládě, předsedovi strany Janu Hamáčkovi role ministra vnitra tolik možností nedává. Ve sporných případech, jako bylo podezřelé úmrtí Stanislava Tomáše při červnovém policejním zákroku v Teplicích, působil spíše jako obhájce policie než jako zástupce občanů kontrolující zákonnost jejího jednání.

Vypadá to, že už se to po pár měsících nepřipomíná, ale znepokojující jsou také jeho kontakty s putinovským režimem v Rusku, zejména tajně plánovaná cesta do Moskvy v době, kdy vyšla najevo účast příslušníků ruských tajných služeb, obvykle se uvádí GRU, na explozích s obětmi na životech v muničním skladu ve Vrběticích. Při vykazování ruských diplomatů z Česka se zanedbala kooperace se spojenci.

O roli čtyř ministrů zdravotnictví vystřídaných v době sedmi měsíců za pandemie covidu je škoda mluvit. Jistěže to byla nová situace a její zvládnutí bylo náročné ve všech zemích. Všude chyběly zkušenosti. Selhání v posledních měsících loňského roku, strmý nárůst počtu nemocných, včetně těch s těžkým průběhem a se smrtelným koncem nemoci je však jednoznačné.

Pokud ministerstvo mohlo ovlivnit počet očkovaných, neudělalo pro to mnoho. Zájem o vakcinaci se v podstatě zastavil na nějakých šedesáti procentech populace, a to na zastavení pandemie nemůže stačit.

Ministryně financí Alena Schillerová podle všeho kryje zneužívání kontrolních institucí svého resortu pro vyřizování politických účtů. Kdo si dovolí kritiku nebo dokonce odhalování premiérových podnikatelských praktik, může čekat hloubkovou kontrolu, ať jako soukromý plátce daně z příjmu nebo v rámci firmy.

Ukázkou předpojatého dohledu je činnost ministra životního prostředí a jemu podřízených institucí. Důvodné je podezření, že chemická firma DEZA patřící k holdingu Agrofert způsobila předloni úhyn ryb v Bečvě.

Tato otrava řeky byla dramatickým zásahem do životního prostředí. Ministerstvu podřízená Česká inspekce životního prostředí však doposud na důkazy o otravě nereaguje přesvědčivě, případně naznačuje možnost, že viníkem je jiná firma mimo Babišovo impérium.

Mnohooobročníkem se třemi úkoly ve vládě, jejím místopředsedou, ministrem průmyslu a obchodu a ministrem dopravy je nestraník s vazbou na ANO Karel Havlíček, který v nadcházejících volbách kandiduje jako jeho lídr ve Středočeském kraji. Neměl by se zapomínat jeho podíl na byznysu s kmenovými buňkami společně se sociální demokratkou Evou Sykovou, o níž Akademie věd konstatovala, že manažersky a eticky selhala. Nechávali si od pacientů s osudovou diagnózou amyotrofické laterální sklerózy platit „dary“ ve výši obvykle sto padesáti tisíce korun za jednu dávku buněk, aniž to vedlo k jejich vyléčení.

Hodnocení předsedy vlády Andreje Babiše by bylo na samostatné dlouhé pojednání. Najednou se nějak nepřipomíná, že je trestně stíhán v kauze Čapího hnízda, tedy fakticky neoprávněného přijetí dotace.

Zatím se zdá, že ho chrání poslanecká imunita. Ta bude po letošních volbách komplikovat pokračování kauzy, i kdyby policie a státní zastupitelstvo sebraly odvahu a obžalovaly ho nebo se dokonce pokusily ho postavit před trestní senát. Hanebné zneužití vlastního syna v této kauze by Babišovi podle předpokladů mělo vzít důvěru, ale zatím to vypadá, že pro své příznivce je nedotknutelný.

Sotva můžeme očekávat zásadní změnu od budoucí vlády. Volební aritmetika je neúprosná. Většina poslaneckých křesel pro spojenectví Pirátů se Starosty a nezávislými společně s blokem SPOLU je málo pravděpodobná. Nebo to může případně být většina velmi těsná.

A Babiš, kterého bezpochyby Zeman pověří sestavením vlády, je schopen získat podporu pro svou sněmovní menšinu od komunistů a Okamurovy Svobody a přímé demokracie. Nemusí mu to podle posledních průzkumů stačit, ale ve hře je ještě možná účast Šlachtovy Přísahy. Nebyla by to podpora zadarmo. Jaké by měla devastační dopady na naše místo v Evropské unii a naši spolehlivost jako spojence v NATO, lze celkem předpokládat.

A i kdyby vznikla vláda z dnešní demokratické opozice za podmínky, že se najde někdo třetí, tedy s dosud nejasným spojencem, museli bychom počítat s tím, že v ní bude mít silný vliv ODS, která sice pod Fialovým vedením už není tak skandální jako za Topolánka a Nečase, ale je pořád stranou asociální, oligarchickou, protiunijní. Taková vláda by byla daleko od standardu západní Evropy. Vůči ní se i dosavadní vládnoucí německý blok CDU/CSU jeví jako levicový,

Změna vlády je nutná. Bude-li aspoň trochu nadějná, o tom rozhodneme za dva týdny.

Diskuse
PK
September 28, 2021 v 14.7

Je to jednoduché. Buď získají koalice SPOLU a PirStan dohromady většinu (a ne, není žádný "tajemný třetí", který by jim pomohl), nebo budou vládnout populisti s extrémisty.

Nic jiného na tom nikdo nevymyslí.

PK
September 29, 2021 v 17.29

Ano, jak řekl můj ctěný předřečník, je to poměrně jednoduché :-) Buď získají koalice SPOLU a PirStan dohromady většinu, a tím pádem budou vládnout tito středopravicové populisté, asociálně hájící zájmy bohatých a nebo budou vládnout jiní, kteří dělají něco podobného, ale alespoň u toho pravděpodobně nenechají z hlediska volební účasti relativně disciplinované důchodce chcípat hlady.