EU převádí uhlíkovou neutralitu v zákon. Výhled na příštích 10 let ale chybí

Jan Kašpárek

Evropská komise předložila návrh zákona vymezujícího právní rámec pro dosažení uhlíkové neutrality k polovině století. Ekologové opatření vítají, žádají ovšem po Evropě, aby se více věnovala bezprostřednímu výhledu na rok 2030.

Evropská Komise chce v září přehodnotit klimatické závazky i na příštích deset let, to už může být ovšem pozdě. Foto Archiv EP
Evropská Komise chce v září přehodnotit klimatické závazky i na příštích deset let, to už může být ovšem pozdě. Foto Archiv EP

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila právní rámec plánovaného unijního přechodu k uhlíkové neutralitě v podobě takzvaného Evropského klimatického zákona. Ten počítá s vyrovnáním množství vypouštěného a absorbovaného uhlíku na území Evropské unie do roku 2050. Ekologové možné přínosy zákona oceňují, pokládají jej ovšem za nedostatečný.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

„Klimatický zákon položí základní kámen Evropy jako světového klimatického lídra,“ uvedla von der Leyenová s tím, že Evropská komise v blízké době představí dílčí mechanismy omezující uhlíkové emise. Jedním z nich se má stát posuzování uhlíkové stopy importovaného zboží či nová opatření na zmírnění dopadů klimatických změn. Počítá se i s tím, že Komise získá právo posuzovat klimatické strategie jednotlivých členských států a vydávat k nim patřičná doporučení.

Předloha má nicméně ovlivnit unijní strategii až po roce 2030, zatímco klimatické závazky pro stávající dekádu zůstávají zatím beze změny. Evropská komise v tuto chvíli počítá, že ke konci dvacátých let budou unijní emise o třicet procent nižší než v roce 1990. Ekologové to ovšem označují za nedostatečné a uvádějí, že je na místě usilovat o snížení mezi padesáti a pětapadesáti procenty.

„Desetiletí liknavostí, zdržení a nedopečených opatření nás dovedly do bodu, kdy je ohroženo samotné zachování života na Zemi. Ale namísto převzetí odpovědnosti vlády a korporace odkládají nezbytnou akci odkazováním ke vzdáleným cílům, které tak ukládají primárně příštím generacím,“ zkritizoval nynější výhled Sebastian Mang z evropské sekce Greenpeace.

Evropská komise sice chce přehodnotit desetileté klimatické závazky v září, to ovšem může být pozdě. „Pokud Evropská unie nezvýší cíle pro rok 2030 do léta, nezvýší je ani Čína, se kterou o tom bude Unie v září vyjednávat,“ doplnil za české Greenpeace Jan Freidinger s tím, že neochota jednat rychle může přivodit i krach očekávané klimatické konference COP26 ve skotském Glasgow. Ta by měla podle mnohých ekologů i politiků v listopadu napravit fiasko loňského summitu COP25.

Aktivisté z hnutí za klimatickou spravedlnost dlouhodobě upozorňují, že ani padesátiprocentní snížení emisí mezi roky 1990 a 2030 nemusí vést k žádanému zastavení světového oteplení na jednom a půl stupni Celsia. Kupříkladu středoškoláci z dvaceti evropských organizací Fridays for Future apelují na Evropskou komisi, aby jednala ještě razantněji. 

„Dokud nebudete [rizika] brát vážně, zůstaneme v ulicích. Dokud je nevezmete vážně, budeme opakovat vědecké poznatky a říkat vám, ať jdete domů nastudovat si fakta a vrátíte se, až budete mít hotové úkoly,“ obracejí se k evropským politikům.

Každý evropský krok provází složité jednání

Pokud se Evropská komise rozhodne závazky odkazující k roku 2030 navýšit, čeká ji s nejvyšší pravděpodobností odpor části členských zemí v čele s Českou republikou, Maďarskem a Polskem. Český dvojitý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (nestr. za ANO) při jednání Rady Evropské unie na konci února uvedl, že čtyřicetiprocentní snižování emisí pokládá za nejvyšší možné.

„Na emisích oxidu uhličitého se u nás ze tří čtvrtin podílí energetika, průmysl a doprava a jako jedna z mála zemí průběžně naplňujeme [aktuální] cíle. Deset let na dosažení tak výrazné změny [v podobě 50-55% snížení] je technologicky i ekonomicky nereálné,“ napsal na Twitteru. Kritici české klimatické politiky ovšem upozorňují, se vládou deklarované snižování emisí ve srovnání s rokem 1990 nepřipadá na vrub ani tak konkrétním opatřením, jako spíše proměně průmyslu na začátku devadesátých let.

Evropská unie chce konzervativnějším zemím závislých na špinavých zdrojích energie pomoci v rámci široké investiční strategie takzvané Evropské zelené dohody. Ta počítá během příštích deseti let s náklady ve výši nejméně jednoho bilionu eur ze soukromých, státních i unijních zdrojů. Zhruba sto miliard připadá na přestavbu uhelných regionů, rekvalifikaci zaměstnanců fosilního průmyslu, modernizaci energetické infrastruktury a podporu obnovitelných zdrojů.

Peníze ovšem ještě nejsou na stole a jedinou konkrétní sumu tvoří 7,5 miliardy eur z víceletého unijního rozpočtu na období let 2021 až 2027. Z těch největší díl připadne Polsku, jež se ke snižování emisí a unijnímu úsilí o uhlíkovou neutralitu dlouhodobě staví přinejmenším skepticky. Česká republika má z počáteční sumy dostat 581 milionů eur, tedy necelých patnáct miliard korun. Havlíček to před časem označil za „cukrování hořkého dortu“ s tím, že české náklady na anulování emisí vláda odhaduje na 675 miliard.

Evropská unie již v prosinci vyhlásila skrze rezoluci europarlamentu „stav klimatické a ekologické tísně“. Materiály žádaly van der Leyenovou o plán na důslednou zelenou přestavbu evropské energetiky i ekonomiky a zmiňovaly jako žádoucí snížení emisí o pětapadesát procent k roku 2030. Z českých europoslanců se proti vyhlášení klimatické tísně a apelu na rychlejší dekarbonizaci postavili zástupci ANO, ODS, SPD a KDU-ČSL.

Další informace:

AP EU commission unveils climate law amid criticism 

Greenpeace EU Media briefing: Hollow EU climate law would delay action  

Carbon Brief / Fridays for Future Climate strikers: Open letter to EU leaders on why their new climate law is ‘surrender’ 

The Guardian Climate action: the latest target of Europe's fossil fuel lobbyists