Státy zachraňují fosilní byznys: Polsko uhlí, USA a Kanada ropné firmy

Radek Kubala

Podle ekologů státy využívají krizové situace k útokům na klimatickou politiku. Polsko požaduje zrušení obchodu s emisními povolenkami. Americký prezident Trump zase plánuje miliardové dotace ropnému průmyslu.

Prezident Trump chce v rámci opatření na podporu americké ekonomiky poskytnout ropnému a plynovému průmyslu dvacet miliard dolarů. Foto Wikimedia

Nejen Česká republika, ale už i polská vláda se rozhodla využít současné krize k útokům na evropskou klimatickou politiku. Poláci požadují zrušení obchodování s emisními povolenkami EU ETS, které v posledních letech přispívá k propadu produkce a spalování uhlí.

Evropská komise postoj obou zemí odmítla, Slovensko a Maďarsko prozatím podobné požadavky nevznesly.

Pod evropský systém povolenek spadají zejména elektrárny a průmyslové podniky, podle nové evropské politiky by ovšem měl zasáhnout i aerolinky. V roce 2017 se také v rámci reformy celého systému zvýšila cena, za kterou se povolenky pro vypouštění emisí CO2 nakupují. V současnosti se pohybuje nad pětadvaceti eury za tunu — toto navýšení v praxi přispívá k horším výsledkům uhelného průmyslu. 

Polsko je přitom na uhlí silně závislé, vyrábí z něj až osmdesát procent veškeré energie, a evropskou klimatickou politiku tak odmítá dlouhodobě. V úterý posvětilo rozšíření pohraničního velkolomu Turów, proti kterému protestuje česká vláda i lidé žijící v okolí česko-polských hranic. Jako jediná členská země si v prosinci vyjednala výjimku z cíle dosáhnutí klimatické neutrality do roku 2050. Pokud se jim nyní nepodaří zastavit obchodování s emisními povolenkami, požadují Poláci opět další výjimku.

„Výsledek boje proti koronaviru je bolestivý. Je očividné, že státy budou hledat peníze navíc na pomoc občanům a průmyslu. Polsko i další státy by si měly klimatické otázky řešit samy,“ řekl Reuters náměstek ministerstva státních aktiv Janusz Kowalski, který s návrhem zrušit EU ETS přišel.

Evropská komise a ekologové jsou proti

Návrhy České republiky a Polska však Evropská komise striktně odmítá. Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton už minulý týden řekl médiím, že v cílech Zelené dohody pro Evropu bude EU pokračovat, ačkoliv současná krize debatu o klimatické politice jistě ovlivní.

„Situace se vyvíjí každým okamžikem, a my nemůžeme v tuto chvíli spekulovat o potenciálním dopadu na jednotlivé politické oblasti. Teď se soustředíme na boj proti šíření nákazy. Zároveň však pokračujeme v práci na Evropské zelené dohodě, protože klimatická krize je stále realitou a žádá si nadále naši pozornost a úsilí,“ uvedla na dotaz Deníku Referendum Magdaléna Frouzová, tisková mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice.

Postoj obou vlád nepřekvapil ekology. „ČR i Polsko jsou dlouhodobě státy, které nevidí klimatickou politiku jako příležitost k modernizaci, ale jako přítěž. Dávají jasně najevo, že za svou podporu evropským klimatickým politikám budou chtít z evropského rozpočtu velké finanční kompenzace. Do téhle doby se dalo s ČR počítat jako s aktérem, který bude hlasitě křičet o nákladech, ale ve chvíli, kdy příslib peněz dostane, se k podpoře evropských politik přikloní. Očekávám, že nyní to bude podobné,“ řekla Deníku Referendum ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Maďarsko a Slovensko se zatím nepřidali

Maďarsko a Slovensko, tedy další země Visegrádské čtyřky a nejbližší političtí spojenci České republiky a Polska, se k útokům na klimatickou politiku prozatím nepřidali. András Perger z maďarské pobočky Greenpeace Deníku Referendum řekl, že maďarská vláda prozatím o dlouhodobých klimatických cílech země nemluví.

„Maďarsko je v jiné pozici, jelikož není tolik závislé na uhelném průmyslu. Spíše si myslím, že vláda současné situace využije k propagaci jaderné energie. Zatím se ovšem na toto téma nevyjádřila,“ řekl Perger.

Klimatickou otázkou se nyní nezabývá ani slovenská vláda. Tiskový odbor Úřadu vlády Slovenské republiky Deníku Referendum napsal, že vzhledem k současné situaci ohledně šíření koronaviru a nástupu nové vlády, která se ujala moci o víkendu, nemá vláda prozatím jasnou odpověď na to, jaký postoj ke klimatické politice zaujme.

Budoucnost povolenek

Pozorovatelé zároveň připomínají, že celé schéma obchodování s emisními povolenkami není imunní vůči ekonomickým krizím. V souvislosti s poslední velkou ekonomickou krizí klesla na začátku roku 2009 cena emisních povolenek z třiceti na dvanáct eur za tunu, čímž celý obchod zkolaboval. Budoucnost EU ETS tak není jasná ani nyní.

„Cena emisní povolenky může zkolabovat úplně stejně, jako se tomu stalo během minulé krize. Dramaticky padá již nyní. Růst emisí by to díkybohu nezpůsobilo, protože jejich postupně klesající objem je napevno určen množstvím povolenek na trhu, nikoliv jejich cenou. Mohlo by jít ovšem o podstatnou ránu rozvoji nefosilních technologií, včetně českou vládou protežovaného jádra. Řešení této otázky by mělo být jedním z důležitých cílů evropských protikrizových opatření,“ zhodnotil rizika pro Deník Referendum Jan Rovenský z Greenpeace.

USA a Kanada chce vyplatit fosilní korporace 

Pomoct fosilnímu průmyslu chce také americký prezident Donald Trump. Ten plánuje v rámci opatření na podporu americké ekonomiky podpořit ropný a plynový průmysl až dvaceti miliardami dolarů. Trumpův plán ostře kritizují zástupci Demokratické strany i environmentálních organizací. 

Dvacítka demokratických poslanců ze Sněmovny reprezentantů poslala prezidentovi nesouhlasný dopis: „Přesunutí veřejných prostředků do tohoto odvětví nepomůže v šíření epidemie ani nepomůže lidem, kteří jsou v problémech. Naopak tím vyšlete signál, že investoři se mohou spolehnout na to, že Spojené státy jsou připravené zaplatit za riskantní operace představitelů tohoto průmyslu.“ 

Organizace Greenpeace rovněž upozornila, že některé fosilní firmy, které by měly prostředky z veřejného rozpočtu dostat, finančně podporují Trumpovu prezidentskou kampaň. Ekologická organizace požaduje, aby Trump peníze raději investoval do podpory pracujících a zelených pracovních míst namísto záchrany špinavého a krachujícího průmyslu.

„Není jiná možnost, jak se vyhnout ničivým dopadům klimatické krize, než že zastavíme fosilní byznys a posílíme čistou energii. Transformace je nevyhnutelná. Před námi leží otázka, jestli bude spravedlivá a povede k větší rovnosti, nebo naopak bude neférová a chaotická,“ uvedl za Greenpeace Tim Donaghy.

K podobnému kroku chce přikročit i kanadská vláda. Kanadskému ropnému průmyslu, zejména ve státě Alberta, totiž hrozí kvůli propadům ceny ropy bankrot. Pomoct jim má speciální balíček v hodnotě až patnáct miliard kanadských dolarů (zhruba 265 miliard korun), který vláda ospravedlňuje nutností zachránit až sto tisíc v současnosti ohrožených pracovních míst. Podle analýzy Mezinárodního měnového fondu přitom Kanada ročně podpoří z veřejných financí ropný průmysl až šedesáti miliardami kanadských dolarů (více než bilionem korun).

„Namísto ropných korporací bychom měli z veřejných peněz podpořit obyvatele. Kanadský ropný průmysl už se nikdy nevrátí zpátky na výsluní, měli bychom toho využít k investicím do spravedlivé transformace na ekonomiku bez uhlíku. Plavání proti proudu nás jenom dostane do další krize,“ uvedl Keith Stewart z kanadské pobočky Greenpeace.

Podle Jana Rovenského je pak důležité zajistit, aby se podobné plány neprosadily také u nás. „Dotovat miliardami ze státních rozpočtů soukromý byznys fosilních firem je mimořádně perverzní i za normálních časů. Dělat něco takového ve chvíli, kdy by stát měl všechny disponibilní prostředky využít k posílení zdravotnického systému ohroženého kolapsem, pak považuji za zločinné,“ uzavřel Rovenský.

Další informace:

    Diskuse