Nejen Česká republika, ale už i polská vláda se rozhodla využít současné krize k útokům na evropskou klimatickou politiku. Poláci požadují zrušení obchodování s emisními povolenkami EU ETS, které v posledních letech přispívá k propadu produkce a spalování uhlí.

Evropská komise postoj obou zemí odmítla, Slovensko a Maďarsko prozatím podobné požadavky nevznesly.

Pod evropský systém povolenek spadají zejména elektrárny a průmyslové podniky, podle nové evropské politiky by ovšem měl zasáhnout i aerolinky. V roce 2017 se také v rámci reformy celého systému zvýšila cena, za kterou se povolenky pro vypouštění emisí CO2 nakupují. V současnosti se pohybuje nad pětadvaceti eury za tunu — toto navýšení v praxi přispívá k horším výsledkům uhelného průmyslu. 

Polsko je přitom na uhlí silně závislé, vyrábí z něj až osmdesát procent veškeré energie, a evropskou klimatickou politiku tak odmítá dlouhodobě. V úterý posvětilo rozšíření pohraničního velkolomu Turów, proti kterému protestuje česká vláda i lidé žijící v okolí česko-polských hranic. Jako jediná členská země si v prosinci vyjednala výjimku z cíle dosáhnutí klimatické neutrality do roku 2050. Pokud se jim nyní nepodaří zastavit obchodování s emisními povolenkami, požadují Poláci opět další výjimku.

„Výsledek boje proti koronaviru je bolestivý. Je očividné, že státy budou hledat peníze navíc na pomoc občanům a průmyslu. Polsko i další státy by si měly klimatické otázky řešit samy,“ řekl Reuters náměstek ministerstva státních aktiv Janusz Kowalski, který s návrhem zrušit EU ETS přišel.

Evropská komise a ekologové jsou proti

Návrhy České republiky a Polska však Evropská komise striktně odmítá. Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton už minulý týden řekl médiím, že v cílech Zelené dohody pro Evropu bude EU pokračovat, ačkoliv současná krize debatu o klimatické politice jistě ovlivní.