Evropa se shodla na uhlíkové neutralitě do roku 2050. Výjimkou je pouze Polsko

Jan Kašpárek

Lídři zemí Evropské unie dosáhli shody na uhlíkové neutralitě k roku 2050. Přidala se i Česká republika, ovšem s požadavkem, aby Unie respektovala dostavbu nových jaderných bloků. Výjimku si vynutilo Polsko, dohodu ale nezablokovalo.

Premiéři šestadvaceti zemí přijali na zasedání Evropské rady v noci na pátek po dlouhém vyjednávání usnesení o dosažení uhlíkové neutrality na území Evropské unie k roku 2050. Opatření navzdory očekávání podpořila prostřednictvím premiéra Andreje Babiše (ANO) i Česká republika, ovšem výměnou za uznání jaderné energie jako čistého zdroje.

„Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu,“ zní věta, kterou Babiš svůj souhlas podmínil. Premiér je totiž spolu se zbytkem vlády přesvědčený, že cesta k uhlíkové neutralitě vede pro Českou republiku skrze přistavování nových jaderných bloků, v prvé řadě v elektrárně Dukovany.

Jeho představa narazila na odpor Německa, Rakouska a Lucemburska. Babiš po jednání poznamenal, že proti ostatním unijním lídrům „byl celý večer sám“. Ostatní premiéři se ovšem nakonec ukázali otevření kompromisu v obavě, že některá ze zemí klimatické usnesení zablokuje podobně jako v červnu. Text nyní konstatuje, že „je zapotřebí zajistit energetickou stabilitu a právo členských zemí rozhodnout si o vlastním energetickém mixu a patřičných technologiích.“

Ochotu ustoupit ovšem část evropských politiků včetně lucemburského premiéra Xaviera Bettela podmínila tím, že nevznikne propojení mezi jádrem a evropskými penězi. Část Babišových kritiků totiž očekávala, že premiér chce přimět Unii, aby České republice zasponzorovala pravděpodobně velmi nákladnou a zdlouhavou výstavbu jaderných bloků.

Babiš ovšem popřel, že by něco takového chystal. Spekulace odmítla také státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. „Nežádáme o jakékoli prostředky na budování jaderných zdrojů a nikdy jsme nic takového nedělali. Je to nedorozumění,“ uvedla ve čtvrtek s tím, že česká delegace chce opravdu pouze uznání jádra jako legitimního prostředku k dosažení uhlíkové neutrality.

Jedinými unijními státy, které se k uhlíkové neutralitě do poloviny století nepřihlásily, je Velká Británie a Polsko. Zatímco Velká Británie se po čerstvém vítězství konzervativců chystá z Unie co nejdříve odejít, Poláci si vyžádali výjimku. Ta jim má zaručit dostatek času a peněz na odstavení uhelných provozů, které v tuto chvíli tvoří značnou část polského energetického mixu. Evropská rada obavy Polska vyslyšela a podrobněji se jimi hodlá zabývat v červnu příštího roku.

Nejen Polákům má s přestavbou energetiky pomoci dlouhodobá klimatická koncepce, již ve středu uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Takzvaný Green Deal počítá mimo jiné s dotováním uhelných regionů a značnými investicemi. Podpůrný fond zaváděný Evropskou komisí má rozdělit až sto miliard eur, tedy zhruba 2,5 bilionu korun.

Ekologové dosažení shody uvítali, varují však před přílišným optimismem. „Dohodu vítáme, ale nejásáme. Aby svět naplnil cíle Pařížské dohody a ponechal planetu obyvatelnou i pro naše děti a příští generace, musí dosáhnout uhlíkové neutrality všechny státy včetně Polska, a to pokud možno okolo roku 2040. Musí také výrazně snížit emise skleníkových plynů do roku 2030,“ napsala česká pobočka Greenpeace v pátečním vyjádření.

    Diskuse (0 příspěvků)