Ochrana klimatu musí být součástí evropského plánu na zotavení ekonomiky po zvládnutí pandemie, shodli se na pondělním videosummitu Evropské rady premiéři a prezidenti všech zemí EU. Výzvu Evropské komisi podepsali také český premiér Andrej Babiš a jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki, přestože ještě minulý týden evropskou klimatickou politiku napadali.

Šéfové vlád se ve společném prohlášení zavázali, že i v době boje proti koronavirové nákaze by evropské státy měly připravovat nezbytná opatření „k udržitelnému růstu, přičemž by měly být zohledněny mimo jiné aspekty zelené a digitální transformace“. Zmínka o zelené transformaci se podle Euractivu do prohlášení dostala až na poslední chvíli, původní návrh tyto věty neobsahoval.

Euractiv i ekologové přitom tvrdí, že podpora zelené transformace se do textu dostala až na popud kritiky české a polské vlády. „Je zvláštní ironií, že explicitní podpora zelené transformace se do textu prohlášení Evropské rady zřejmě dostala až poté, co se vůči ní ohradily Polsko a Česká republika. Když jsme se nyní zbavili tohoto rozptýlení, můžeme se vrátit ke stabilizaci ekonomiky,“ napsal na svém Twitteru Quentina Genarda z environmentálního think-tanku E3G.

Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotazy Deníku Referendum odpovědělo v rozporu s dřívějšími slovy ministra Havlíčka, že pozice České republiky k Zelené dohodě se ani v důsledku šíření nemoci Covid-19 oficiálně nemění. „Stále máme schválenou platnou rámcovou pozici, která pochopitelně nemohla předjímat rozšíření onemocnění COVID 19 a jeho následky. V aktuální situaci je předběžné hovořit o přehodnocení pozice v důsledku pandemie, a to přinejmenším z toho důvodu, že tento stav stále probíhá. Na konci dubna proběhne neformální rada pro energetiku a telekomunikace, kde o tom budeme dále diskutovat,“ uvedl David Hluštík z tiskového oddělení ministerstva.

Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace si myslí, že Babiš s Havlíčkem očekávali širší podporu pro svou kritiku klimatické politiky. „Vypustili takový testovací balonek s tím, že se kromě Polska přidá více států, které budou chtít pod záminkou pandemie Zelenou dohodu osekat. Respektive budou chtít peníze z EU bez podmínek a pravidel, na co se mohou použít. To premiérovi zdá se nevyšlo,“ řekl Freidinger Deníku Referendum.

Evropa potřebuje zelené investice

Evropské ekologické organizace doplnění podpory zelené transformace do prohlášení vítají. Část z nich v čele se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) zároveň vyzvali předsedy institucí EU, aby z veřejných financí podpořili, jen ty společnosti, které jednají v souladu s cílem Evropské unie dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.

Přestože Evropská komise již dříve ujistila, že zelená agenda zůstává prioritou, kvůli koronavirové krizi již odložila zveřejnění některých souvisejících strategií. Týká se to například strategie Z farmy na vidličku (Farm to Fork), která má podpořit ekologické zemědělství. Původně ji měla Komise zveřejnit 25. března, nakonec ji ale plánuje předložit až na konci dubna.

Právě na pomalost a nedostatečnost cílů evropské zelené transformace si ekologové stěžovali už před vypuknutím koronavirové krize. Zároveň upozornili na to, že i přes deklarované cíle EU podporuje stavbu ropné a plynové infrastruktury.

„Přestože snad žádný stát na světě, krom možná Bhútánu, nepřijal tak ambiciózní klimatickou strategii jako Evropská unie, stále je to málo. Evropské klimatické cíle nenaplňují doporučení vědců, ale ani doporučení Evropské agentury pro životní prostředí. Ta loni ve své zprávě jasně doložila, že při pokračování stávajícího ekonomického růstu a spotřeby jsou cíle EU na udržitelnou budoucnost nenaplnitelné,“ doplnil pro Deník Referendum Jan Freidinger. Šanci vidí v tom, že by v důsledku současné krize státy mohly své priority zásadněji přehodnotit.