↗

Program RE:START pod záminkou přechodu od uhlí financuje kde co, jen ne to, co by měl; a je tak typickým příkladem toho, jak věci nedělat. Tuto fotografii sdílel na svém facebooku s popiskem: „Dnes jednáme na Ministerstvu dopravy o podpoře pro cesty a současně o podpoře výzkumu v oblasti dopravy v našich regionech, abychom mohli lépe jezdit na návštěvy, výlety, do práce a kamkoliv je třeba.“ Foto FB Restart Ústeckého a Karlovarského kraje

Jedním z hlavních argumentů uhlobaronů v debatě o ukončení těžby a využívání fosilních paliv je ztráta pracovních míst. To je univerzální karta, kterou průmyslníci tasí ve všech zemích. Daří se jim tím samozřejmě posouvat termín uzavření svých dolů: „Nemůžeme zavírat, o práci by přišly tisíce lidí, nezaměstnanost v regionu by výrazně stoupla,“ argumentují.

Na to slyší nejen pravicoví politikové, ale i ta část levice, která se tradičně orientuje primárně na práva pracujících a která ještě neodhalila rozpor dobře shrnutý heslem z transparentů na akcích za klima: „Na mrtvé planetě žádná pracovní místa nejsou.“ Jak z falešného dilematu volby mezi ochranou klimatu a ochranou zaměstnanců vykročit?

Jednou z cest je koncept spravedlivé transformace (angl. just transition), s nímž přišel před dvaceti lety odborář Brian Kohler. Dilema je podle něj falešné nejen proto, že s příchodem klimatického kolapsu už nebude potřeba pracovní místa řešit, ale také proto, že cesta k bezuhlíkové společnosti obnáší ohromné pracovní úsilí celé společnosti.

V takové perspektivě je možné odstřihnout se od fosilního průmyslu bez dopadů na pracující v podstatě kdykoliv. Jen je zapotřebí vhodně nastavit proces transformace a stát musí podat pomocnou ruku formou rekvalifikace a veřejných zelených investic.

Klimatické hnutí následně přišlo s kritikou takto úzce vymezeného pojmu spravedlivé transformace. Dopady fosilního průmyslu a jeho útlumu se totiž netýkají jenom pracujících, ale zasahují i do života všech, kteří v regionech těžby fosilních zdrojů energie žijí. Na ně doléhá znečištěné ovzduší, hlučnost, zdevastované prostředí i sociální deprivace.

V rozšířeném slova smyslu dopady fosilního průmyslu negativně ovlivňují všechny lidi na planetě, protože způsobují rozpad přírodních ekosystémů, na nichž je lidská civilizace závislá. Klimatické hnutí se tedy snaží debatu o spravedlivé transformaci pojmout jako debatu o změně, ze které budou profitovat všichni.

Takovéto pojetí je důležité kvůli adekvátnímu stanovení dosahu devastace působené fosilním průmyslem. Umožňuje také nahlédnout, že pracovní místa jsou jenom jedním z atributů kvalitního života obyvatel; a teprve v takovémto širším pohledu je lze poměřovat s výhodami odklonu od těžby uhlí.

Rozšíření pojmu „spravedlivá transformace“ však přineslo i hrozbu jeho vyprázdnění, jakmile se začal institucionalizovat. Za dvacet let existence ho postihl podobný osud jako termín „udržitelný rozvoj“ — i „spravedlivá transformace“ se dnes často používá jako prázdné politické heslo, pod kterým si onen přechod můžeme představit jakkoliv.

Program RE:START jako příklad slepé cesty

O uvedení „spravedlivé transformace“ do praxe usiluje Evropská unie formou dotací do těžbou uhlí zasažených regionů. V roce 2017 vznikla na úrovni evropské komise Platforma uhelných regionů v transformaci. Jejím cílem bylo koordinovat v různých evropských regionech odchod od uhlí a uhlíkově intenzivního průmyslu. Součástí platformy jsou u nás tři kraje — Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský.

Záměr to je chvályhodný. Zahrnuty jsou velmi rozdílné regiony, které se od sebe mohou navzájem učit, koordinovat se. Nadto poskytovat finance pro bezuhlíkový rozvoj regionů je bezesporu záslužné. Evropská unie nedávno do fondu alokovala další zdroje, tentokrát nemalých 7,5 miliardy eur. Do České republiky z této částky poputuje 580 milionů eur čili přibližně patnáct miliard korun.

Ukazuje se však, že státy podporu sice rády přijímají, peníze však nevyužívají koncepčně. Upozorňuje na to i publikace Evropské klimatické akční sítě (Climate Action Network Europe), která dokazuje, že státy peníze čerpají i tehdy, pokud nemají žádné reálné plány těžbu uhlí ukončit.

RE:START vzniká v roce 2015 za účelem povzbuzení ekonomiky strukturálně znevýhodněných krajů. Deklarovaným cílem je proměna ekonomické struktury regionů, aby ukončení uhelného průmyslu neponechalo jejich obyvatele na holičkách. Program RE:START u nás přes Evropské strukturální a investiční fondy realizuje Ministerstvo pro místní rozvoj, garantem je vláda.