Klimatická změna usnadňuje vznik pandemií. Lidé dýchající znečištěný vzduch onemocní koronavirem snáze. Nejen tomu se věnuje americká televize CBS v rozhovoru s jedním z expertů Světové zdravotnické organizace.
Padesáté výročí Dne Země připadlo na středu, přičemž se sluší připomenout, že se Světová zdravotnická organizace již dlouho před vypuknutím pandemie koronaviru věnovala také sledování dopadů klimatické změny na zdraví veřejnosti.
Zatímco světové společenství zápasí s pandemií koronaviru, připomínají nám ti, kdo se na nejvyšších pozicích věnují otázkám klimatu, že pozornost musíme věnovat otázkám souvisejícím s klimatem a jejich přímým dopadům na naše zdraví.
Doktor Diarmid Campbell-Lendrum, ředitel programu pro řešení klimatické změny a zdraví Světové zdravotnické organizace, v rozhovoru s moderátorkou pořadu Tváří v tvář národu Margaret Brennanovou rovnou říká, že znečištění ovzduší „je jedním z nejpalčivějších problémů, kterým svět čelí“.
Znečištění vzduchu zvyšuje rizika srdečních chorob a dýchacích obtíží, jež mají přímý vliv na průběh onemocnění koronavirem. Přibližně každá osmé úmrtí je celosvětově zapříčiněno znečištěním ovzduší.
„Extrémní výkyvy počasí mají čím dál tím tvrdší dopady. Jsme svědky stále krutějších vln veder a nebezpečnějších požárů,“ říká doktor Campbell-Lendrum. „Je zcela zřejmé,“ dodává, „že změna klimatu tyto výkyvy počasí zhoršuje, a přináší tak s sebou celé spektrum ohrožení lidského zdravím.“
Ačkoli klimatická změna koronavirus nezpůsobila, poznamenává Campbell-Lendrum, že „jestliže chceme omezit rizika další pandemie, musíme se o přírodu začít více starat“.
Pět dalších poznámek k předpokládaným způsobům, jakými se změna klimatu ve světě dotkne veřejného zdraví, následuje.
1. Znečištění vzduchu zabije na světě ročně sedm milionů lidí
Přibližně devět desetin světové populace dýchá znečištěný vzduch. Znečištění vzduchu přispívá jako rizikový faktor ke vzniku srdečních onemocnění a mnoha nemocem dýchacích cest. Podle Světové zdravotnické organizace je třetina všech smrtelných infarktů, případů rakoviny plic a onemocnění srdce způsobena znečištěním vzduchu a na základě průběhu pandemie Covid-19 se lze domnívat, že lidé žijící v oblastech se silnějším znečištěním jsou k nákaze koronavirem náchylnější.
„Z prvních údajů, které máme k dispozici, lze vyčíst, že v místech s vysokou úrovní znečištění vzduchu má Covid-19 rovněž vysokou úmrtnost,“ uvádí Campbell-Lendrum. „Nemůžeme zatím dělat žádné závěry, ale dané náznaky jsou v souladu s našimi předpoklady a očekáváme, že se potvrdí.“
2. Kvalita vzduchu se po propuknutí pandemie zásadně zlepšila
Vedle zničujících důsledků po celém světě s sebou koronavirus přinesl rovněž pokles míry znečištění vzduchu. Na severovýchodě Spojených států kleslo znečištění v březnu o třicet procent, podobný pokles zaznamenaly také Čína a Itálie.
„V žádném případě nemůžeme být rádi, cena lidských životů je obrovská,“ říká Campbell-Lendrum. „Chceme ovšem zdůraznit, že bychom se měli snažit na některé kladné aspekty krize navázat.“
3. Sedmdesát procent infekčních nemocí na světě pochází z přírodního prostředí, mnohé z nich se přenášejí ze zvířete na člověka
Většina infekčních chorob, s nimiž se lidstvo v průběhu posledních desetiletí potýkalo, pochází z přírodního prostředí. „Je zcela zřejmé, že škody způsobené přírodě se promítají do zvýšené pravděpodobnosti vzniku podobných chorob,“ uvádí Campbell-Lendrum.
Covid-19 byl dle dostupných důkazů nejprve zvířecí nákazou, která se posléze adaptovala na člověka. Přenosem ze zvířete na člověka — a tedy z přírodního prostředí — se rozšířilo mnoho infekčních chorob včetně SARS a HIV.
„My tedy přírodní prostředí poškozujeme, přetěžujeme jej, ale už nesledujeme dopady naší činnosti na šíření infekcí jak v divočině, tak mezi domácími zvířaty a lidmi. Za takového stavu nejsme před danými riziky nijak chráněni,“ říká Campbell-Lendrum.
4. Změna klimatu koronavirus nezpůsobila, může ovšem napomáhat šíření příštích pandemií
Doktor Campbell-Lendrum dále vysvětluje, že přestože není změna klimatu přímo spjatá s příčinou koronaviru, „je zcela zřejmé, že poškození působená přírodě se promítají do zvýšené pravděpodobnosti vzniku podobných chorob“.
Oteplení klimatu a vzrůstající nahodilost vzorců počasí v zásadě usnadňují šíření jakýchkoli chorob. Abychom zmírnili rizika vzniku další pandemie, měli bychom podle Campbell-Lendruma začít o planetu více pečovat.
„Celkové poškození životního prostředí zdá se zvyšovalo rizika jak epidemií předešlých, tak bude zvyšovat pravděpodobnost potenciálních pandemií v budoucnu,“ dodává.
A připojuje také, že rozsah koronavirové krize odhaluje nepřipravenost lidstva na pandemii jakéhokoli druhu. „Mnohdy se opíráme o slabé zdravotnictví, v mnoha případech nám ještě přitěžuje obrovské znečištění životního prostředí, například vzduchu,“ říká Campbell-Lendrum.
„Z této krize,“ dodává, „bychom se neměli vracet do stejného stavu, v jakém byly věci před ní. Měli bychom přemýšlet o tom, jak udržet vzduch čistší, jak zachovat některé z ozdravných účinků pro životní prostředí, jež s sebou krize přinesla.“
5. Změna jídelníčku může prospět jak nám, tak životnímu prostředí
Loni vydala Organizace spojených národů zprávu, podle níž je vegetariánská strava k přírodnímu prostředí šetrnější. Jedním z důvodů je skleníkový plyn methan, který pasoucí se krávy produkují ve velkém množství. Jídelníček sestávající se z velkého množství masa, obzvláště masa zpracovaného do párků či salámů, ovšem není zdravý ani pro člověka samotného.
„Nechceme lidem říkat, že by se měli či snad museli stát rovnou vegetariány,“ vysvětluje doktor Campbell-Lendrum. „Jestliže však přemýšlíte o tom, zda by udržitelnější způsob stravování nepomohl zároveň vašemu zdraví i přírodě, teď je ta správná chvíle.“
Z anglického originálu 5 things to know about climate change and coronavirus with WHO Climate Lead Dr. Campbell-Lendrum přeložil JAKUB KRAHULEC.