Masivní požáry už nyní zuří v polském Biebrzanském národním parku, na Sibiři, nebo nedaleko ukrajinského Černobylu. V Evropě i jinde na severní polokouli začíná sezóna lesních požárů, která podle vědců může být neobyčejně náročná, zejména kvůli očekávanému suchu a horku. Zvýšená četnost a intenzita požárů je jedním z projevů klimatické krize.

Na požáry se připravují i hasiči v České republice, kteří už nyní musejí vyjíždět k požárům častěji, než bývalo zvykem. Jejich větší výskyt hasiči evidují zejména kvůli dramatickému suchu, které nás podle vědců letos čeká. Jen za duben museli hasiči řešit přes 2600 požárů, z toho necelé dva tisíce ve volné přírodě nebo v lesích, řekla Deníku Referendum tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru (HZS) Nicole Studená.

Duben je podle ní zatím nadprůměrný, přičemž nehorší byl šestý den v měsíci, kdy hasiči vyjížděli k téměř třem stovkám požárů. To je šestkrát více, než je pro tuhle roční dobu obvyklé. Kvůli obavám z případné karantény přitom v současnosti slouží na stanicích minimální množství lidí a další pomáhají při zvládání viru. V případě větších požárů tak mohou chybět.

„Na důsledky změny klimatu jsme připravení, podobné roky už jsme zažili. Navíc sucho a nadměrné horko máme už několik let za sebou, takže máme zkušenosti. Nicméně letos máme obavy, protože zároveň řešíme koronavirus, což naši akceschopnost značně oslabuje,“ vysvětlila Studená.

Celkově počet požárů v České republice za posledních dvacet let příliš nestoupá. Podle statistické ročenky Hasičského záchranného sboru se od roku 1998 pohybuje každoročně mezi sedmnácti a dvaadvaceti tisíci ročně bez větších výkyvů. Z hlediska rozsahu požárů byly za posledních deset let nejhorší roky 2012 a 2015 s více než šesti sty spálenými hektary. Rozsah letošních požárů se tudíž nedá odhadovat.

Obří požár v největším polském národním parku