Masivní požáry už nyní zuří v polském Biebrzanském národním parku, na Sibiři, nebo nedaleko ukrajinského Černobylu. V Evropě i jinde na severní polokouli začíná sezóna lesních požárů, která podle vědců může být neobyčejně náročná, zejména kvůli očekávanému suchu a horku. Zvýšená četnost a intenzita požárů je jedním z projevů klimatické krize.

Na požáry se připravují i hasiči v České republice, kteří už nyní musejí vyjíždět k požárům častěji, než bývalo zvykem. Jejich větší výskyt hasiči evidují zejména kvůli dramatickému suchu, které nás podle vědců letos čeká. Jen za duben museli hasiči řešit přes 2600 požárů, z toho necelé dva tisíce ve volné přírodě nebo v lesích, řekla Deníku Referendum tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru (HZS) Nicole Studená.

Duben je podle ní zatím nadprůměrný, přičemž nehorší byl šestý den v měsíci, kdy hasiči vyjížděli k téměř třem stovkám požárů. To je šestkrát více, než je pro tuhle roční dobu obvyklé. Kvůli obavám z případné karantény přitom v současnosti slouží na stanicích minimální množství lidí a další pomáhají při zvládání viru. V případě větších požárů tak mohou chybět.

„Na důsledky změny klimatu jsme připravení, podobné roky už jsme zažili. Navíc sucho a nadměrné horko máme už několik let za sebou, takže máme zkušenosti. Nicméně letos máme obavy, protože zároveň řešíme koronavirus, což naši akceschopnost značně oslabuje,“ vysvětlila Studená.

Celkově počet požárů v České republice za posledních dvacet let příliš nestoupá. Podle statistické ročenky Hasičského záchranného sboru se od roku 1998 pohybuje každoročně mezi sedmnácti a dvaadvaceti tisíci ročně bez větších výkyvů. Z hlediska rozsahu požárů byly za posledních deset let nejhorší roky 2012 a 2015 s více než šesti sty spálenými hektary. Rozsah letošních požárů se tudíž nedá odhadovat.

Obří požár v největším polském národním parku

Už druhý týden bojují polští hasiči s masivním požárem v Biebrzanském národním parku, který leží na severovýchodě státu při hranici s Litvou. Podle posledních informací spálil oheň již šest tisíc hektarů lesa a porostů, což je desetina celého parku. Za příčinu vzniku požárů polské ministerstvo životního prostředí označilo nelegální pálení trávy.

Za nebývale velký rozsah požáru však podle ministra životního prostředí Michala Wose může zejména drastické sucho, se kterým Polsko podobně jako i jiné státy střední Evropy bojuje několikátý rok v kuse. Kvůli nástupu sucha a situaci v největším polském národním parku vystoupil minulý týden s prohlášením i prezident Andrej Duda, který apeloval na to, aby lidé šetřili vodou.

Podle meteorologů je sucho způsobené zejména klimatickou krizí a oteplováním planety v důsledku vypouštění skleníkových plynů v kombinaci se špatnou správou krajiny. Projevy změn klimatu pak prohlubují dopady přírodních katastrof. V Biebrzanském národním parku hoří pravidelně každý rok. Místní však říkají, že takto rozsáhlé požáry ještě nezažili.

„Neuvěřitelná tragédie. V téhle části roku bývá většina parku podmáčená, ale letošní zimu nebyl skoro žádný sníh. Mluvila jsem s několika hasiči a ti mi říkali, že s něčím takovým ještě nikdy nebojovali. Někteří z nich nespali už třetí noc v kuse,“ popsala pro AFP situaci na místě Joanna Skrzypkowska, učitelka a farmářka z přilehlé vesnice Wólka Piaseczna.

Oheň ohrožuje Černobylskou elektrárnu

S nebývale rozsáhlými požáry bojují od začátku dubna také ukrajinští hasiči v kyjevském a Žytomyrské oblasti. Situace je o to kritičtější, že hoří ve vyloučené zóně v okolí bývalé jaderné elektrárny Černobyl, jejíž čtyřiatřicáté výročí havárie jsme si připomněli v neděli. Plameny navíc zvýšily v místě množství radiace až šestnáctkrát, vítr a kouř pak toxické výpary zanesl do Kyjeva a nad Evropu.

Právě v hlavním městě Ukrajiny byla 16. dubna vlivem kouře kvalita ovzduší nejhorší na světě. V polovině dubna ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohlásil, že požáry jsou pod kontrolou. V okolí Černobylu však znovu hořelo v druhé půlce měsíce, přičemž plameny zachvátily třetinu turistických míst, některé z nich jen kilometr od elektrárny.