Polské volby, jaké svět ještě nikdy neviděl
Jan ŠkvrňákSpory mezi opozicí a vládou vedly ke zmaření prvního kola polských prezidentských voleb, které se v duchu chytré horákyně, konaly i nekonaly. Uskuteční se znovu. Stále ale ještě není jasné kdy.
Polská vláda, podobně jako jiné vlády V4, se často chlubila, že v souvislosti s epidemií koronaviru jako první zavádí ochranná opatření. A skutečně se jí jednoho prvenství podařilo dosáhnout. 10. května se v Polsku konalo první kolo prezidentských voleb, během nějž se nehlasovalo.
Koronavirus se stal dalším bitevním polem mezi vládou Sjednocené pravice a opozicí. Vládnoucí koalice vedená Právem a spravedlností si spočítala, že pro obhajobu Andrzeje Dudy je nejvhodnější období epidemie, kdy se lidé semknou kolem vlády a kdy ochranná opatření znemožní reálnou kampaň protikandidátů. Opozice si zase spočítala, že pro porážku Andrzeje Dudy je nejvhodnější období po epidemii, kdy nebude hrozit nebezpečí zdravotní, ale ekonomické.
Plán obou znesvářených stran se nelišil od přijímání jiných důležitých zákonů. Opozice provádí obstrukce a zdržování v horní komoře, vláda urychluje a porušuje legislativní proces v dolní komoře.
Vláda celou situaci s epidemií bagatelizovala a poměrně dlouho doufala, že volby proběhnou v původním ústavním termínu 10. a 24. května. Opozice s příchodem koronaviru žádala vyhlášení stavu živelné pohromy, což vláda i nadále odmítá.
Vládní představitelé, snad z nevědomosti, snad ze zlé vůle, zaměňují dva výjimečné stavy. Podle článku č. 230 polské ústavy vyhlašuje výjimečný stav v případě ohrožení ústavního vývoje státu, bezpečnosti obyvatel nebo veřejného pořádku prezident na návrh vlády, a to na devadesát dní s možným prodloužením se souhlasem Sejmu o šedesát dní.