Náhradní prezidentské volby v Polsku: oč jde tentokrát

Jan Škvrňák

Favoritem odložených voleb je dosavadní prezident Duda, nově má ale silného vyzyvatele. Primátor Varšavy Trzaskowski vede kampaň se symbolem lámání propisky, což je v polské opozici přezdívka právě „ochotného podepisovače“ Dudy.

Rafał Trzaskowski rychle přeskákal ostatní Dudovi vyzyvatele. Repro z videozáznamu

V Polsku probíhá aktuálně první kolo polských prezidentských voleb. Původně se mělo hlasovat 10. května, ale kvůli koronaviru a sporům bylo vše přeloženo — aniž by to mělo oporu v právu. Oficiálně tak volby v původním termínu proběhly, fakticky se však nehlasovalo, a volby byly posléze zrušeny. Dnešní — náhradní — hlasování je přitom z hlediska šancí jednotlivých kandidátů dosti odlišné.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Oč jde konkrétně: původních voleb v květnu se v mělo zúčastnit deset kandidátů. Jasně vedl stávající prezident Andrzej Duda, nominovaný Právem a spravedlností (PiS). O druhé místo sváděli lítý boj dva kandidáti, předseda lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz a katolický publicista Szymon Hołownia. Kandidátka nejsilnější opoziční strany Občanské platformy Małgorzata Kidawa-Błońska překvapivě v průzkumech výrazně ztrácela na úkor dvou výše uvedených. Nevedlo se ani kandidátu levice Robertu Biedrońovi. Stabilní výsledek potvrzující návrat národovců do parlamentu měl Krzysztof Bosak. Ostatní, většinou euroskeptičtí kandidáti, nedosáhli ani na procento.

Aktuální rozložení sil je poněkud jiné. Posun termínu jako by vlil pomyslnou novou krev do žil liberálům, Občanské platformě. Rozsáhlá mobilizace dokázala sebrat během šesti dní 1,6 milionu podpisů pro nového kandidáta — primátora Varšavy Rafała Trzaskowského. Dodatečně byl také zaregistrován jedenáctý kandidát, Waldemar Witkowski, předseda malé levicové strany Unie práce. Jemu vyšla předvolební debata, ale u něj bude zajímavé asi jen to, kolik desetin procenta odebere Biedrońovi.

Trzaskowski ovšem začal rychle přebírat voliče od Hołowni i Kosiniaka Kamysze a vyšvihl se do čela pelotonu vyzyvatelů Dudy — v prvním kole dávají průzkumy Dudovi kolem 40 procent, Trzaskowskému 25-30 procent. Tím volby získaly značně na zajímavosti.

Úhlavní nepřítel

Trzaskowski byl v minulosti krátce ministrem digitalizace ve vládě Donalda Tuska, náměstkem na Ministerstvu zahraničí a také europoslancem. Jeho kariéru neprovází žádný velký triumf, ale ani žádná aféra. Primátorem Varšavy je rok a půl, což je také krátká doba na to, aby mohl dotáhnout do konce rozsáhlé infrastrukturní projekty. Vládní politici a novináři mu tak vytýkají především dvě věci — špatně zvládnutou havárii čističky odpadních vod Czajka a také Chartu LGBT+.

Tato Charta počítá „se zavedením antidiskriminační a sexuální výchovy v každé škole se zohledněním otázky psychosexuální identity a pohlavní identifikace podle standardů WHO“. I když pravice horuje proti indoktrinaci „LGBT ideologií“, jde o v českých školách běžnou součást rodinné výchovy.

Provládní média se tak v červnu přestala soustředit na ostatní kandidáty a zacílila na Trzaskowského. Nejbizarnější snahou o diskreditaci byl dotaz, proč na nějakém jarmarku ve Varšavě nešlo koupit džem. Jinak je Trzaskowski v provládních médiích líčen jako intelektuál vzdálený obyčejným lidem a člověk, pro kterého jsou německé zájmy přednější zájmů polských.

Kampaň Trzaskowského a kampaň Dudy

Leitmotivem Trzaskowského vlastní kampaně je zlomení propisky. Doprovodný text Trzask (Křup) jasně navazuje na liberálního kandidáta, propiska je zase pro liberály symbol a přezdívka Andrzeje Dudy, který podle nich podepíše vše, co mu předloží předseda Kaczyński (i když ve skutečnosti Duda vetuje o trochu více než předchozí prezident Komorowski za vlády své mateřské strany).

Rafał Trzaskowski si vytváří předvolební image schopného proevropského primátora, který bude podobně vykonávat i prezidentskou funkci. Když Andrzeje Dudu chválí Donald Trump, Trzaskowski posílá do sítě videa, kde mu vyjadřují podporu primátoři evropských metropolí (včetně Zdeňka Hřiba). Trzaskowského slabinou bude venkov a východ země. Vyzyvatel objel během krátké kampaně velká města na západě, liberální bašty, a na zbytek už mu nezbyl čas. Navíc musel rušit program kvůli zvýšené hladině Visly v hlavním městě a hrozivé čtvrteční nehodě autobusu tamtéž.

Stávající prezident Duda líčí sám sebe jako garanta PiSovských reforem, sociálních programů a investic do infrastruktury (například představil program rekonstrukce vlakových zastávek), a samozřejmě se vidí i jako obránce polské suverenity. I Duda musel měnit svůj program, nezůstal ve Varšavě, ale navštívil místa postižená povodněmi. Poslední týden přerušil kampaň a ve Washingtonu se sešel s Donaldem Trumpem. Výsledky setkání byly spíše hubené (deklarace o spolupráci při budování sítí 5G a v jaderné energetice, naopak žádný průlom v „Fort Trump“), ale za americkým prezidentem se nejezdí každý den. Navíc byl první zahraniční návštěvou po vypuknutí koronaviru.

Výsledek druhého kola bude těsný, v prvním kole bude zajímavé sledovat rozdíl mezi Dudou a Trzaskowským. Platí, že menší rozdíl než deset procent dá šanci Trzaskowskému. Pěkný výsledek Szymona Hołowni může znamenat vznik eklektické strany kombinující katolické postuláty se zelenou politikou. Slabého výsledku podle všeho dosáhne Robert Biedroń — levicová koalice vešla do parlamentu s dvanácti procenty, Biedroń se pohybuje spíše pod pěti. Velký rozptyl v průzkumech má předseda lidovců Kosiniak-Kamysz, který má ambice přebírat Občanské platformě voliče ve městech.

    Diskuse
    June 28, 2020 v 21.52
    A první výsledky

    Exit poll Ipsos říká, že Duda vyhrál 1. kolo s 41,8 procenty hlasů, Trzaskowski skončil druhá s 30,4 procenta. Třího Szymona Holowniu podpořilo 13,3 procenta hlasujících. Čtvrtý skončil se 7,4 procenta hlasů Krzysztof Bosak a až pátý s 2,9 procenta Robert Biedroń.