Polská kampaň si jako tradičně nebere servítky. LIdová tvořivost takto nahradila orlici v logu vládního Práva a spravedlnosti. Repro DR

10. a 24. května tak volby mohou probíhat v atmosféře hysterie a značně omezené kontaktní kampaně. Výjimečné budou ještě v jednom ohledu — většina kandidátů jsou politici, kteří svoji kariéru začínali kolem milénia: obhajující prezident Andrzej Duda má 47 let, Robert Biedroń a Szymon Hołownia 43, Władysław Kosiniak-Kamysz 38 let a Krzysztof Bosak ještě o rok méně. Pouze Małgorzata Kidawa-Błońska překročila 62 let.

V současný okamžik je jednoznačným favoritem stávající prezident, kandidát Práva a spravedlnosti Andrzej Duda. Podle průzkumů by mohl v prvním kole získat kolem čtyřiceti procent hlasů, v průzkumech pro případné druhé kolo ho pouze v jednom případě porazil lidovec Kosiniak-Kamysz, duely s Małgorzatou Kidawa-Błońskou by těsně vyhrál.

Dudovou největší zátěží je vlastní strana. Tábor Sjednocené pravice (Právo a spravedlnost spolu se dvěma menšími stranami) usiluje o rychlé dokončení soudních reforem a personální obměnu soudců. Duda jednou musí jmenovat soudcem bývalého komunistického prokurátora, který v 80. letech posílal do vězení disidenty, jindy podepsat kontroverzní zákon, který kritizuje i Unie.

Ostrý konflikt s Evropskou unií a možný finanční postih je tím, co může Dudovi uškodit — a je to vodou na mlýn zavádějící opoziční vizi o volbě Andrzeje Dudy jako o počátku Polexitu. Do toho Dudovi situaci zkomplikuje zdvižený prostředníček vládní poslankyně, který se stane prozměnu součástí opoziční narace, že „arogantní PiS dá raději dvě miliardy na vlastní televizi než na léčbu rakoviny“.

Nejsilnější opoziční strana Občanská platforma jako jediná vsadila na ženu — předsedkyni a nynější místopředsedkyni Sejmu Małgorzatu Kidawu-Błońskou. Jedná se o poměrně sympatickou starší paní, která ničím výrazným nezaujme, ale ani neurazí. Za sebou má zázemí silné strany, varšavských elit a většiny opozičních médií.

Za Dudou v průzkumech poměrně výrazně zaostává — v prvním kole by měla získat kolem pětadvaceti procent. Zároveň si drží výrazný náskok na ostatní kandidáty, kteří se pohybují mezi pěti a deseti procenty.

O třetí místo zatím soupeří tři kandidáti — Robert Biedroń za levicovou koalici, který bude mít potíže získat hlasy od všech voličů levice v parlamentních volbách na podzim (12,5%), předseda Polské strany lidové Władysław Kosiniak-Kamysz a občanský kandidát Szymon Hołownia. Poslední dva kandidáti mají pro svůj konzervatismus větší šanci získat část voličů Andrzeje Dudy, nicméně je pro ně klíčová vlastní dobrá kampaň a nějaké fatální chyby Kidawy-Błońské.

Szymon Hołownia je poměrně známý katolický publicista spojený s liberálně-katolickým Tygodnikem Powszechnym. Legendární krakovský týdeník reprezentuje prostředí, které v polské katolické církvi více méně odpovídá halíkovskému křídlu.

Kandidáta podporují levicový katoličtí intelektuálové, tak zvaná katolická levice, z Klubů katolické inteligence. Jinak za ním kromě jednotlivých postav polského veřejného života nestojí žádná politická síla, je ale známý díky své charitativní činnosti a především televiznímu angažmá - byl porotcem v pořadu Mam talent. Kandidát má dost eklektický program — do katolického světonázorového fundamentu včleňuje Evropský zelený úděl, klimatickou neutralitu a vegetariánství (spasení zvířat). Důležitá je také jeho nadstranickost.

Kandidatura Hołowni nejvíce uškodila předsedovi lidovců Władysławu Kosiniakovi-Kamyszovi. Ten byl na koni po parlamentních volbách, když v koalici s pravicově populistickým hnutím Kukiz'15 zdvojnásobil počet poslaneckých mandátů a měl šanci získávat konzervativnější voliče Občanské platformy.

Také nejlépe přečetl politickou mapu — snažil se přesvědčit Občanskou platformu, aby měla s PSL (jako dvě strany patřící do Evropské lidové strany) společného kandidáta — čili sebe. Nejsilnější opoziční strana pochopitelně ale neměla nejmenší zájem nepostavit vlastního kandidáta. Další budování „racionální středu“ kolem oblíbeného předsedy lidovců se tak v květnu může zadrhnout.

Minimální šance k postupu do druhého kola má kandidát národovců a libertariánů Krzysztof Bosak. Ten navíc nedostal ani úvěr od bank, protože podle jeho slov není favoritem polských finančních institucí, které jsou závislé na vládě, ani zahraničního kapitálu. Podobně jako Biedroń hraje o potvrzení volebního výsledku své formace z parlamentních voleb.

Andrzej Duda je favoritem v květnových prezidentských volbách, jenže jeho štáb a hlavně politické zázemí chybuje a dostává Dudu do defenzivy. Opozice bude i nadále poukazovat na aroganci moci vládního tábora, vynášet kartu zdravotnictví a konfliktu s Evropskou unií.

V případě úspěšné obhajoby bude Právo a spravedlnost pokračovat ve svých reformách. Pokud Andrzej Duda prohraje, po slabém Senátu opozice získá třípětinové veto — a tolik poslanců vláda nemá. K této variantě už se vyjádřil Jarosław Kaczyński, který pro případ neúspěchu Andrzeje Dudy vyloučil předčasné volby.