Polské prezidentské volby po prvním kole: výsledky a důsledky

Jan Škvrňák

Andrzej Duda získal nakonec více hlasů, než uváděly exit polly. Pro druhé kolo může volit z několika strategií. Rafał Trzaskowski musí naopak slibovat všechno všem. Velká debata čeká po krachu v prvním kole levicové strany i polské lidovce.

Srovnání zisků pěti nejúspěšnějších kandidátů. Grafika PKW, FB

Orientační výsledky prvního kola polských prezidentských voleb byly známy již v noci na pondělí, ty oficiální se ale od exit pollů v lecčems liší. Data uvolněná po sečtení 99,78 procenta okrsků například potvrzují vítězství dosavadního prezidenta za PiS Andrzeje Dudy, ovšem s 43,68 procenta hlasů. Dle prvních exit pollů měl přitom Duda mít o dvě procenta méně. Z hlediska šancí pro druhé kolo je to významný rozdíl.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

S Dudou se v druhém kole střetne dle očekávání kandidát opoziční Občanské platformy a primátor Varšavy Rafał Trzaskowski, který však zaostal o více než třináct procent — získal 30,35 procenta. Jednoznačným favoritem celých voleb je tak po prvním kole znovu Duda.

Za Dudou a Trzaskowským se umístili postupně katolický publicista bez stranické příslušnosti Szymon Hołownia s 13,85 procenta, nacionalista-libertarián Krzysztof Bosak s 6,75 procenta, lidovec Władysław Kosiniak-Kamysz s 2,37 procenta a levicový kandidát Robert Biedroń s 2,21 procenta.

Žádný z dalších pěti kandidátů nezískal více než čtvrt procenta.

Co to znamená

Volební výsledek Andrzeje Dudy může zhruba odpovídat současným preferencím Práva a spravedlnosti. Duda neztratil, ale ani nezískal zřejmě zásadní počet voličů. Celkově vzato mu však příslušný výsledek stačí.

Rafała Trzaskowského volili nejenom voliči jeho Občanské platformy (i když ne všichni), ale dokázal přesvědčit i výraznou část voličů levice a Polské strany lidové. Zapůsobil jako menší zlo a zároveň jediný kandidát, který je schopen Andrzeje Dudu realisticky vzato porazit.

Nezávislý kandidát Szymon Hołownia bral hlasy všude, nejvíce Občanské platformě a levici, ale i trochu PiSu i Konfederaci. Hołownia měl nejlepší výsledek mezi lidmi, kteří nevolili v parlamentních volbách v roce 2019, což znamená jak mladé lidi, tak i „klasické nevoliče“. Geograficky byl silný v západních regionech, kde se hlasuje tradičně proti PiSu. Jedinou výjimkou je okolí města Białystok, odkud pochází.

Hołownia ještě v neděli ohlásil, že zakládá nové politické hnutí. Otázka zní, jak bude budovat politickou stranu bez státního příspěvku za volby, když parlamentní volby mají proběhnout až v roce 2023.

Dalším vítězem voleb je Krzysztof Bosak, jehož národoveckou a libertariánskou Konfederaci nerozválcovalo Právo a spravedlnost a dosáhl podobného výsledku jako v loňských parlamentních volbách. Konfederace se tak usídlila v polském politickém systému na delší dobu.

Největším poraženým je kandidát levice. Robert Biedroń nezvítězil ani v Słupsku, tedy ve městě, kde byl několik let starostou. Zde skončil s 3,75 procenta až pátý. Levice si za to může sama, Bideroň měl dlouhou dobu jednociferné průzkumy. Na podobnou operaci jako Občanská platforma, která vyměnila na poslední chvíli původní kandidátku Małgorzatu Kidawu-Błońskou za Trzaskowského, ale lídři tří levicových stran odvahu neměli. O tom, že má levice lepší kandidáty, přitom nebylo dlouho pochyb.

Robert Biedroń v pondělí ohlásil, že jeho strana Jaro (Wiosna) se sloučí se Svazem demokratické levice. Fakticky tak ztrácí nad uskupením kontrolu.

Jiný je případ Władysława Kosiniaka-Kamysze. U něho se znepokojivé výsledky začaly objevovat až v průzkumech posledních dní. Zpětně lidovci mohou litovat toho, že byli proti volbám 10. května. Tehdy jejich předseda se v průzkumech objevil i na druhém místě. Kosiniak-Kamysz sice dosáhl nejlepšího výsledku lidoveckého kandidáta na prezidenta v třetím tisíciletí, zisk 2,6 procenta ale výrazně zaostává jak za očekáváními, tak i za 8,5 procenta v loňských parlamentních volbách. Kosiniaka-Kamysze teď čekají boje s vnitrostranickou opozicí, namísto marše pro městské konzervativní voliče (Občanské platformy).

Trzaskowského možnosti

Špinavá a brutální dvoutýdenní kampaň před druhým kolem už začala, podle státní TVP jsou pondělní přívalové deště ve Varšavě v podstatě vinnou Rafała Trzaskowského. Jestli má nějaké špinavé eso v rukávu i Trzaskowski, to se teprve uvidí.

Andrzej Duda si může zbývající procenta zajistit několika způsoby — může se například snažit demobilizovat voliče jiných stran, nebo se může soustředit na nacionalisty z Konfederace. Hlasy navíc mu mohou zajistit dále lidé nad šedesát let. V této věkové skupině získal dosavadní prezident již v prvním kole 58 procent voličů, avšak volební účast seniorů byla nižší než v předchozích letech. Duda je musí přesvědčit, že hlasování je bezpečné, nebo že korespondenční hlasování není nijak obtížné.

Trzaskowski bude naproti tomu muset slibovat všechno všem. Již dnes se objevila spekulace, že v případě vítězství Trzaskowského by byl Szymon Hołownia společným kandidátem s Občanskou platformou na primátora Varšavy.

Druhý finalista se také podbízí voličům Krzysztofa Bosaka, s nimiž má údajně stejné hospodářské názory. Pomyslné objetí s národovci ho nicméně může znechutit jak těm voličům levice, kteří hlasovali pro něho v prvním kole, tak i těm, kteří volili v prvním kole Roberta Biedroně nebo volit nešli. 

Pokud se nestane něco neočekávaného, budou výsledky druhého kola známy 12. července po deváté hodině večer. Stručně řečeno, obhajoba Andrzeje Dudy by znamenala pokračování reforem Práva a spravedlnosti, a to včetně těch nejspornějších, které kritizuje nejen Evropská unie. Vítězství Rafała Trzaskowského by naopak vládu paralyzovalo silným prezidentským vetem, což by mohlo vést až k předčasným volbám.

    Diskuse