Orientační výsledky prvního kola polských prezidentských voleb byly známy již v noci na pondělí, ty oficiální se ale od exit pollů v lecčems liší. Data uvolněná po sečtení 99,78 procenta okrsků například potvrzují vítězství dosavadního prezidenta za PiS Andrzeje Dudy, ovšem s 43,68 procenta hlasů. Dle prvních exit pollů měl přitom Duda mít o dvě procenta méně. Z hlediska šancí pro druhé kolo je to významný rozdíl.

S Dudou se v druhém kole střetne dle očekávání kandidát opoziční Občanské platformy a primátor Varšavy Rafał Trzaskowski, který však zaostal o více než třináct procent — získal 30,35 procenta. Jednoznačným favoritem celých voleb je tak po prvním kole znovu Duda.

Za Dudou a Trzaskowským se umístili postupně katolický publicista bez stranické příslušnosti Szymon Hołownia s 13,85 procenta, nacionalista-libertarián Krzysztof Bosak s 6,75 procenta, lidovec Władysław Kosiniak-Kamysz s 2,37 procenta a levicový kandidát Robert Biedroń s 2,21 procenta.

Žádný z dalších pěti kandidátů nezískal více než čtvrt procenta.

Co to znamená

Volební výsledek Andrzeje Dudy může zhruba odpovídat současným preferencím Práva a spravedlnosti. Duda neztratil, ale ani nezískal zřejmě zásadní počet voličů. Celkově vzato mu však příslušný výsledek stačí.

Rafała Trzaskowského volili nejenom voliči jeho Občanské platformy (i když ne všichni), ale dokázal přesvědčit i výraznou část voličů levice a Polské strany lidové. Zapůsobil jako menší zlo a zároveň jediný kandidát, který je schopen Andrzeje Dudu realisticky vzato porazit.

Nezávislý kandidát Szymon Hołownia bral hlasy všude, nejvíce Občanské platformě a levici, ale i trochu PiSu i Konfederaci. Hołownia měl nejlepší výsledek mezi lidmi, kteří nevolili v parlamentních volbách v roce 2019, což znamená jak mladé lidi, tak i „klasické nevoliče“. Geograficky byl silný v západních regionech, kde se hlasuje tradičně proti PiSu. Jedinou výjimkou je okolí města Białystok, odkud pochází.

Hołownia ještě v neděli ohlásil, že zakládá nové politické hnutí. Otázka zní, jak bude budovat politickou stranu bez státního příspěvku za volby, když parlamentní volby mají proběhnout až v roce 2023.

Dalším vítězem voleb je Krzysztof Bosak, jehož národoveckou a libertariánskou Konfederaci nerozválcovalo Právo a spravedlnost a dosáhl podobného výsledku jako v loňských parlamentních volbách. Konfederace se tak usídlila v polském politickém systému na delší dobu.

Největším poraženým je kandidát levice. Robert Biedroń nezvítězil ani v Słupsku, tedy ve městě, kde byl několik let starostou. Zde skončil s 3,75 procenta až pátý. Levice si za to může sama, Bideroň měl dlouhou dobu jednociferné průzkumy. Na podobnou operaci jako Občanská platforma, která vyměnila na poslední chvíli původní kandidátku Małgorzatu Kidawu-Błońskou za Trzaskowského, ale lídři tří levicových stran odvahu neměli. O tom, že má levice lepší kandidáty, přitom nebylo dlouho pochyb.

Robert Biedroń v pondělí ohlásil, že jeho strana Jaro (Wiosna) se sloučí se Svazem demokratické levice. Fakticky tak ztrácí nad uskupením kontrolu.