V neděli večer si ještě mnozí dělali naděje, v pondělí bylo ale už jasno. Prezidentem Polska zůstane Andrzej Duda, formálně nestraník nominovaný Právem a spravedlností (PiS). Duda měl po sečtení 99,99 procent okrsků 51,1 procenta hlasů, jeho protikandidát za Občanskou platformu (OP) Rafał Trzaskowski 48,9 procenta. Volební účast 68,12 procenta byla vyšší než v prvním kole a atakovala rekordní účast z roku 1995.

Kampaň mezi prvním a druhým kolem byla tentokrát skutečně brutální, a to z obou stran. Bulvár Fakt napsal o tom, že Duda jako prezident omilostnil pedofila, polské sociální sítě během volebního moratoria zaplavilo „Hnutí osmi hvězd“ ***** ***, čili vulgární nadávka PiSu. Servítky si nebrala ani už plnohodnoně proPiSovská státní televice TVP, která Trzaskowského líčila jako kandidáta Německa a LGBT. Na přetřes se dostala i stranická reportáž, která naznačovala, že Trzaskowski bude ve vleku židovské lobby.

Smutné prvenství měla absence debaty kandidátů — Andrzej Duda odmítl jít do soukromé TVN, Rafał Trzaskowski zase do TVP. Oba kandidáti si nakonec uspořádali ve stejném čase vlastní jakoby-debaty s místem vyhrazeným protivníkovi, na němž stál ovšem jen opuštění pultík. Vrcholem kultury těchto „půldebat“ bylo zadávání otázek nepřítomnému Trzaskowskému v TVP.

I když oba kandidáti sváděli těžký boj o národovce a libertariány z Konfederace, o vítězi zřejmě rozhodla vyšší volební účast. Dudovi se povedlo dostat do volebních místností další voliče z venkova a starší lidi. Překvapivě největší růst oproti volbám v roce 2015 měl ve středním a západním Polsku, nikoliv „u sebe“ na východě země. V porovnání se svým prvním vítězstvím v roce 2015 ztratil Duda mezi lidmi z měst a mladšími voliči.

Celkově si teď může vládní tábor vydechnout — zažehnal nebezpečí prezidenta, který by disponoval dvoutřetinovým vetem, na jehož přehlasování nemá PiS se spojenci sílu. Může tak pokračovat dále ve svých reformách až do parlamentních voleb v roce 2023.