Duda vyhrál i napodruhé. Jak a co bude dále?

Jan Škvrňák

Dosavadnímu polskému prezidentovi se podařilo obhájit funkci, avšak po kampani plné „omilostňování pedofilů“ a „židovské lobby“. Jeho protikandidát Rafał Trzaskowski přitom prohrál jen těsně a pro opozici je teď ústředním hrdinou.

Andrzej Duda (vlevo) a Rafał Trzaskowski na archivních fotografiích. Foto NA, WmC

V neděli večer si ještě mnozí dělali naděje, v pondělí bylo ale už jasno. Prezidentem Polska zůstane Andrzej Duda, formálně nestraník nominovaný Právem a spravedlností (PiS). Duda měl po sečtení 99,99 procent okrsků 51,1 procenta hlasů, jeho protikandidát za Občanskou platformu (OP) Rafał Trzaskowski 48,9 procenta. Volební účast 68,12 procenta byla vyšší než v prvním kole a atakovala rekordní účast z roku 1995.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Kampaň mezi prvním a druhým kolem byla tentokrát skutečně brutální, a to z obou stran. Bulvár Fakt napsal o tom, že Duda jako prezident omilostnil pedofila, polské sociální sítě během volebního moratoria zaplavilo „Hnutí osmi hvězd“ ***** ***, čili vulgární nadávka PiSu. Servítky si nebrala ani už plnohodnoně proPiSovská státní televice TVP, která Trzaskowského líčila jako kandidáta Německa a LGBT. Na přetřes se dostala i stranická reportáž, která naznačovala, že Trzaskowski bude ve vleku židovské lobby.

Smutné prvenství měla absence debaty kandidátů — Andrzej Duda odmítl jít do soukromé TVN, Rafał Trzaskowski zase do TVP. Oba kandidáti si nakonec uspořádali ve stejném čase vlastní jakoby-debaty s místem vyhrazeným protivníkovi, na němž stál ovšem jen opuštění pultík. Vrcholem kultury těchto „půldebat“ bylo zadávání otázek nepřítomnému Trzaskowskému v TVP.

I když oba kandidáti sváděli těžký boj o národovce a libertariány z Konfederace, o vítězi zřejmě rozhodla vyšší volební účast. Dudovi se povedlo dostat do volebních místností další voliče z venkova a starší lidi. Překvapivě největší růst oproti volbám v roce 2015 měl ve středním a západním Polsku, nikoliv „u sebe“ na východě země. V porovnání se svým prvním vítězstvím v roce 2015 ztratil Duda mezi lidmi z měst a mladšími voliči.

Mapa rozdílů ve výsledcích oproti minulým volbám. V modrých oblastech získal Duda letos více hlasů než v roce 2015, v hnědých narostla podpora nominanta opozice. Grafika Piotr Marczuk

Celkově si teď může vládní tábor vydechnout — zažehnal nebezpečí prezidenta, který by disponoval dvoutřetinovým vetem, na jehož přehlasování nemá PiS se spojenci sílu. Může tak pokračovat dále ve svých reformách až do parlamentních voleb v roce 2023.

Otázkou nicméně je, zda se Andrzej Duda nebude od své strany-matky postupně osamostatňovat. Ještě během kampaně ostatně prohlásil, že ve druhém volebním období prezident odpovídá Bohu, historii a národu. V pondělí navečer se Duda také omluvil těm, které během uplynulých let urazil.

V Občanské platformě se teď prolínají dvě protichůdné emoce — zklamání z poměrně těsné prohry a naopak nadšení z ohromné mobilizace, která se povedla týmu Rafała Trzaskowského. V prvním případě bude PO svádět svoji porážku na jiné — voliče Hołowni, Kosiniaka-Kamysze nebo Biedroně, kteří k volbám nepřišli nebo přímo hlasovali pro Dudu.

Druhá emoce chce Trzaskowského udržet v celostátní politice. Mluví se o počátku tříleté cesty, která skončí vítězstvím v parlamentních volbách. Mluvčí Platfromy přišel v pondělí navečer dokonce s nápadem, že varšavského primátora Trzaskowského přemluví, aby se nevracel na radnici na plný úvazek.

Skutečnost je ale taková, že Občanská platforma prohrála s Právem a spravedlností už šesté volby v řadě. Kaczyński pět let poráží Platformu, aniž by seděl jinde než v sídle své strany na Nowogrodzké ulici, nebo doma v Żoliborzi se svými kocoury.

    Diskuse