Polsko bude mít nového prezidenta — třiačtyřicetiletého právníka, poslance a v posledním roce i europoslance Andrzeje Dudu z konzervativně-národovecké strany Právo a spravedlnost (PiS). Rozhodly o tom přímé volby, které skončily v neděli druhým kolem. Duda porazil dosavadní hlavu státu — dvaašedesátiletého Bronislawa Komorowského z pravostředové Občanské platformy (OP). Ta v zemi zároveň už osmý rok vládne.

„Uznávám vaši volbu,“ vzkázal Komorowski Polákům v neděli večer krátce po oznámení předběžných výsledků. „Přeji mému vyzyvateli úspěšné prezidentské období.“

Duda, jehož si polská veřejnost začala všímat až po roce 2008, kdy vykonával funkci nejprve tajemníka v kanceláři bývalého prezidenta Lecha Kaczyńského, a pak mluvčího strany PiS, zvítězil nakonec s 53 procenty hlasů proti 47 procentům Komorowského. Dosavadní prezident šel přitom do letošních voleb jako favorit.

Dle prvních povolebních analýz uspěl Andrzej Duda díky energičtější, často až populisticky-emotivní kampani, protestním hlasům a příslibu snahy o změnu několika konkrétních opatření prosazených současnou vládou.

Bronislaw Komorowski vystupoval po celý mandát smírně a byl relativně oblíben. Před volbami však nedokázal úspěšně čelit výpadům, že vykonává funkci pouze jako prodloužená ruka vlády, ani mobilizovat liberální, v současném Polsku poněkud apatickou část voličstva.

↗

Výsledky dvojice kandidátů v jednotlivých regionech potvrdily tradiční rozdělení země. Grafika Gazeta Wyborcza

Komentátoři dále upozorňují, že v kampani ani v televizních debatách příliš nevynikly rozdíly v názorech Dudy a Komorowského — oba působili jako konzervativní politikové s neextremistickými postoji, z nichž první vystupoval rozhodněji a živěji, druhý pak rozvážněji, ale zároveň méně výrazně.

Duda byl ve dvojici také více euroskeptický, nacionální a — přirozeně — kritický k současné vládě. Establishment Občanské platformy vinil konkrétně z necitlivého zvyšování věku pro odchod do důchodu (přičemž sliboval zákon změnit), snahy prosadit přijetí eura za každou cenu i z neschopnosti vyšetřit objektivně smrt někdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul spolu s desítkami dalších veřejných činitelů v dubnu 2010 při havárii vládního letounu u ruského Smolenska.

Co se změní

Polský prezident má více pravomocí než například český nebo slovenský, a to zejména v zahraniční politice a záležitostech obrany. Na všechny zákony může též uplatnit právo veta, k jehož přehlasování je třeba ústavní, tedy třípětinové většiny. K přehlasování veta českého prezidenta stačí většina prostá.

Vlivnější postavou je ale i v Polsku premiér. V současné době má země předsedkyni vlády z Občanské platformy Ewu Kopaczovou, na podzim však Polsko čekají parlamentní volby. Kdyby je Dudovo Právo a spravedlnost vyhrálo, mohl by nový prezident snadno naplit i konkrétní část svých předvolebních slibů — zejména změnu důchodové reformy.

V obecné rovině by se však směřování Polska ani za nového prezidenta měnit nemělo. Duda sliboval — stejně jako Komorowski — „co nejdůslednější“ ochranu země před ruskou hrozbou, obhajobu národních zájmů a jasnou orientaci na Západ. Zřejmě kritičtěji bude nový prezident přistupovat jen k hlubší integraci EU.

Analytikové pak ještě připomínají, že Dudovo vítězství prospěje Právu a spravedlnosti jak fakticky, tak i symbolicky. Strana totiž byla v posledních letech vnímána jako uskupení především jedné tváře a jednoho muže — bratra zesnulého prezidenta Lecha a mnohaletého předsedy PiS Jaroslawa Kaczyńského. Duda je výrazně mladší, působí moderněji i svobodomyslněji. PiS tak může pomoci překonat image strany pouze pro konzervativce, seniory a silně věřící.