87 580/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Jan Škvrňák

Profese:
Vztah Polsko - EU se zhorší, vztah ČR - Polsko se zhorší

O Kaczynském se v polských mediích mluví jako o šéfovi státu - naczelnik paňstwa (to byl titul v 1918-22 než Polsko zavedlo presidenta), reálně se ale myslí spíše Piłsudského posice (1926-35), kdy nevolený vládl ve své polodiktatuře.

Kukiz mluví, že prosadí tu svoji reformu volebního systému a Kaczyňski zve ostatní do koalice.

V parlamentu není žádná levice.

Ve Vratislavi vůbec není poznat, že jsem se ocitl ve státě, který nenávidí své občany.

Bude záležet jen na PiSu, jak hodně bude chtít škodit náboženským, národnostním a sexuálním menšinám (souhlas s p. Morbicerem ohledně magorů - Macierewicz je člověk, který nejenom věří v konspirační teorie, ale vymýšlí je - už od 90. let)
Syriza od minulých voleb ztratila 300 000 hlasů, Nová Demokracie 200 000. To ani procentuálně nevychází tak, že doma zůstali především pravicoví voliči.

Mocenský kartel ND a PASOK Leventis kritisuje od počátku ´90 let a dob svého večerního programu. Kdyby šlo jen o odklon od těchto dvou stran, tak se dostane do parlamentu už v lednu.

Tsiprasovi se podařilo v těchto volbách s malými ztrátami disciplinovat svoji stranu, vyměnit marxisty s programem za pružné pokrytce, kteří nemají problém vést kampaň za OXI a hlasovat pak pro NAI. Vedlejší efekt je stále větší rozčarování z demokracie a především jejich procesů, které se projevuje nižší účastí ve volbách (a to nevíme, kolik voličů volí ND, PASOK a Syrizu se skřípěním zubů jako menší zlo - počty rozhodujících se v den voleb byly vysoké) a rostoucí podporou neonacistů (zvláště na ostrovech).
Nedávno sem četl na těchto stránkách, že právě radikálně levicové strany (případ Podemos) budou účinnou hrází proti fašismu a nacismu. Data z Řecka ukazují něco jiného.
Díky za zajímavý článek!

"Tah na branku" PiS mi ostře kontrastuje s vyčerpáním a neschopností PO.
Kaczyński si zřejmě uvědomil, že nemusí do všech bojů jít sám, ale může tam posílat své podřízené. Nevím, jestli reálně počítal s vítěstvím Dudy ve volbách, spíš bych si myslel, že ne. Podle mne se připravoval na volby, sám nechtěl riskovat svoji porážku a zároveň chtěl ukazovat jinou, novou tvář PiSu. Duda nicméně názorově není nikde výrazně jinde, jeho často nepěkné konservatismus je jen přívětivěji komunikován na veřejnosti. Jiná forma, stejný obsah.
Nicméně sázka na něj vyšla a stejně tak i Szydlo může nabízet jinou tvář strany se stejným obsahem. PiS si svoji 4. RP neprosadí tvrdým střetem s liberály, ale energickými kandidáty a dobrou reklamou.
Jistá analogie by tu byla - Piłsudski během své diktatury neměl vždy vysokou ústavní funkci, přesto systém ovládal. Kaczyński ve své vládě nemusí být ani ministrem.

S Kukizem se uvidí, dochází mu plyn, navíc se spojuje s lidmi kolem neonacistického RN.
Jestli tam Jannis vystupoval se svou pověstnou arogancí a dával k dobru největší "špeky" ze svých knih (" pád komunismu v r. 1991 jako tragické vyústění vznešených záměrů sociálních revolucionářů" (dobře vědět 22. 8.); ESUO, resp. dnešní EU jako nástroj USA ke kontrole světa), tak věřím, že se k němu vyjednavači EU chovali pohrdlivě a přezíravě.

Varoufakis chce získat přízeň veřejnosti (před očekávaným soudem), aby vypadal jako mučedník, který byl okolnostmi, které nemohl ovlivnit, dotlačen do pokusu o ekonomický puč, hacknutí banky.
Polsko je parlamentní demokracie, president sám nemůže rozhodovat o umístění základen.

Zároveň je před volbami, kde podle průzkumů (polské jsou ale ještě daleko nepřesnější než ty naše) může presidentova PiS útočit na parlamentní většinu. Ostrý a aktivní přístup vůči Rusku v Polsku může přinést potřebné hlasy - většina národa je protiruská, pouze s výjimkou slabé levice a okrajových euroskeptiků (zde jsou většinou libertariánské pohnutky).

To, že se nějaký poradce zaštiťuje nějakou tajnou a neformální snad ani ne dohodou - když jeho zaměstnavatel zahajuje oficiální zahraniční cesty, nikoliv u sousedů, zemích EU nebo USA, ale v Estonsku, tak se zdání dobrých vztahů s cizinou hodí i v domácí politice.