Minulý čtvrtek se ujal úřadu vítěz prezidentských voleb, právník a zástupce konzervativního proudu polské politiky Andrzej Duda. Levice od něj neočekává nic dobrého, pravice očekává, že zlepší život lidí „v Polsku v troskách“, jak se říká už pár měsíců ve volebních kampaních o zemi po osmi letech vlády neoliberálů z Občanské platformy.

Komentáře spojené s nástupem donedávna třetiřadého konzervativního politika ukazují Polsko rozdělené. Podle levicového exministra financí Marka Borowského „Andrzej Duda vyhrál volby díky tomu, že sliboval věci nereálné nebo škodlivé“. Dramatik Stanisław Tym den před Dudovou inaugurací napsal, že tak jako za komunistické vlády měla Visla „všechny přítoky levé“, tak od nástupu Dudy budou všechny přítoky „výhradně pravé a poteče v nich svěcená voda“.

Marek Domagalski z konzervativního deníku Rzeczpospolita naopak tvrdí, že síla nového prezidenta bude záviset na spolupráci s vládou, a tedy na podobě této vlády.

Volby do obou komor Parlamentu proběhnou v Polsku v neděli 25. října 2015 a v této chvíli je v nich očekáváno vítezství konzervativní strany Právo a spravedlnost, jejímž členem byl do zvolení prezidentem i Andrzej Duda.

A k tomu pak coby komentátor dodal, že nový prezident „nemůže být jen úředníkem. Má být lídrem, moderním knížetem s klasickými — nebojme se toho slova — cnostmi. Máme právo od něj očekávat spravedlnost, například pomoc poškozeným úřady; statečnost — příkladem může být pamětihodná cesta prezidenta Kaczyńského do Gruzie (12. 8. 2008 na začátku tehdejší rusko-gruzínské války), ale také rozvážnost — která zřejmě chyběla při tak početné cestě do tragického Smolensku (kde 10. 4. 2010 zahynula velká skupina polských vysokých politických i vojenských představitelů včetně prezidentského páru).“

Vztek z vítězství Andrzeje Dudy čiší z veřejných vystoupení politiků neoliberální Občanské platformy, kteří ho kritizují třeba za to, že se chystá do termínu parlamentních voleb objíždět Polsko a „děkovat občanům za zvolení“.

Ve stejné chvíli se média soustředí spíše na to, jak Občanská platforma sestavuje kandidátky do Sejmu. A jaké problémy straně způsobí rozhodnutí premiérky a předsedkyně strany Ewy Kopacz sesadit z čela kandidátek účastníky tzv. „nahrávkové aféry“.

V té se různí politici a další veřejně aktivní představitelé země nechali nahrát v dražších varšavských restauracích při domlouvání politických obchodů. Nahrávky, které obsahují i vulgární výrazy, publikoval v létě 2014 jeden z polských zpravodajských týdeníků s nevalnou pověstí.

Lídryně obou hlavních stran nyní v rámci kampaně objíždějí Polsko — kandidátka Občanské platformy Ewa Kopacz používá vlak, místopředsedkyně Práva a spravedlnosti Beata Szydlo má vlastní autobus. Objíždějí různé části Polska a ani jedna nemá odpověď na domácí problémy, protože ani neoliberální, ani národně-konzervativní odpověď nebude ve výsledku fungovat.

Neoliberálové prohráli prezidentské volby a zdá se, že prohrají i ty podzimní parlamentní, protože říkají, že je vše dobré, přestože zjevně není.

Právo a spravedlnost nabízí tolik potřebný sociální rozměr politiky, ale zároveň se odtíná od politiky evropské, chce budovat sociálně-národní katolický stát v době, která to neumožňuje.

Problémem Polska je, že není třetí alternativa, která by chtěla zemi modernizovat a přitom klást důstojný život lidí jako nepřekročitelnou podmínku modernizace. Nejlepším výsledkem voleb tak bude, pokud prostor pro takovou alternativu vytvoří.