Polská politika se zásadně mění, upozorňují pozorovatelé

Polská politika zažívá s návratem odposlechového skandálu Waitergate a dozvuky prezidentských voleb podobnou proměnu jako po roce 2005. Mění se lídři, složení spektra i profily stran, ne vždy však nutně k lepšímu.

(pjed)

13.06.2015 02:48

A1

Strohé billboardy s tváří Jaroslawa Kaczyńského z posledních voleb by v dnešním Polsku už zdaleka tolik neúčinkovaly. Foto Maciej Janiec, flickr.com

Související

Polská politika se v současnosti mění, a to zásadně – nejméně tak zásadně, jako po roce 2005. Upozorňují na to znalci a komentátoři světových médií, kteří nahlížejí aktuální dění v Polsku z dlouhodobé perspektivy. Ve volbách roku 2005 ztratil do tehdy dominantní Svaz demokratické levice (SLD) tři čtvrtiny poslaneckých mandátů, a jeho éra tak skončila. Po krátkém vzestupu národoveckých stran pak začalo období převahy jiného uskupení – dodnes vládnoucí proevropsky pravicové a na polské poměry liberální Občanské platformy (OP).

Éra OP přitom končí právě teď.

„Nelze jednoznačně říci, že Občanská platforma prohraje říjnové parlamentní volby. Trend posledních událostí však ukazuje, že dominantní silou být přestane,“ hlásil do čtvrtečního vysílání BBC Adam Easton, odpovědný reportér stanice.

Většina pozorovatelů uvádí, že na počátku a paradoxně i na dosavadním konci popsaného trendu stojí odposlechový skandál Waitergate. Vše se začalo na konci jara 2014, kdy zveřejnil týdeník Wsprost nejpeprnější úryvky nahrávek pořízených v restauraci Sova & Přátele – luxusním podniku, kde si dávali schůzky právě politikové z Občanské platformy a nebrali si při nich řečnické servítky.

Podle souhrnu z polských agentur zde například:

  • sliboval tehdejší guvernér Polské národní banky Marek Belka tehdejšímu ministru vnitra upravit politiku Banky tak, aby pomohla Platformě vyhrát další volby, bude-li vyměněn ministr financí,
  • žádal tehdejší ministr dopravy Sławomir Nowak tehdejšího náměstka ministra financí, aby mu „pomohl“ s jeho „daňovým problémem“,
  • prohlašovala tehdejší vicepremiérka, dnes evrokomisařka, Elżbieta Bieńkowská, že za plat v přepočtu 45 tisíc korun, na nějž nedosahuje většina Poláků, „pracuje jenom idiot“,
  • lamentoval tehdejší ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, že britský premiér David Cameron je „v evropských záležitostech nekompetentní“ a že Američané Polsko při případném střetu s Ruskem či Německem nespasí, i když jim Poláci „stále kouří péro“.
Zdánlivě vedl skandál jen k hlasování o nedůvěře vládě, který Občanská platforma v červnu 2014 ustála, k odchodu tehdejšího premiéra Donalda Tuska do Bruselu, k rezignaci ministra zahraničí Sikorského a k nástupu nové premiérky Ewy Kopaczové.

V důsledku ovšem ztratila Občanská platforma velkou část obliby, neboť představitelé dosud moderní a decentně vystupující strany se najednou vyjevili jako pleticháři, podvodníci, nafoukanci a sprosťáci.

Skandál se navíc do Polska v aktuálně vrátil, když podnikatel se spornou pověstí Zbigniew Stonoga zveřejnil v úterý velkou část spisu z vyšetřování aféry. Ve zveřejněné části přitom nechal kompletní přepisy odposlechů celkem 56 lidí, kompletní výpovědi svědků, plná jména všech podezřelých i stovky osobních údajů.

Ztělesnění nového ducha opozice – nečekaný vítěz jarních prezdientských voleb Andrzej Duda. Foto z oficiálního webu AD

Podnikatel Stonoga hájil svůj krok argumentem, že vše bylo již dříve zveřejněno na serverech registrovaných v Číně a že informace pouze překopíroval. Premiérka Kopaczová se následně znovu omluvila za to, co v odposleších Poláci od jejích kolegů vyslechli, a odvolala – údajně, aby se aféra nestala tématem volební kampaně – většinu exekutivních činitelů, kteří v aféře tak nebo onak figurují.

O místo tak během tří posledních dnů přišli tři ministerští náměstci a tři řádní ministři: Bartosz Arlukowicz (zdravotnictví), Andrzej Biernat (sportu) a Wlodzimierz Karpiński (státního pokladu, čili státního majetku). Sami rezignovali pak ještě Jacek Rostowski, který byl šéfem premiérčiných poradců, Jacek Cichocki, který zastával prozatímně funkci ministra pověřeného koordinací práce tajných služeb, a znovu i Radoslaw Sikorski, který se stal loni po odstoupení z postu ministra zahraničí předsedou polské poslanecké sněmovny – maršálkem Sejmu.

Podle pozorovatelů bude ovšem i tak opozice kauzu dále využívat.

„Člověk může jen žasnout,“ uvedl krátce po sérii odvolání Andrzej Duda, vítěz nedávných prezidentských voleb s nominací z opozičního Práva a spravedlnosti (PiS). „I když je takzvaná odposlechová aféra venku už rok, přistupuje se k personálním změnám až nyní (...) I toto je ukázkou, jak kvalitní politiky ve vládním táboře máme,“ doplnil.

Další změny
Občanská platforma je tedy dnes vnímána mnohem negativněji než v minulých letech. Výrazně ji navíc ublížily právě prezidentské volby, které si její nominant – úřadující prezident Bronislaw Komorowski – prohrál dle téměř všech pozorovatelů sám svojí pasivitou v kampani a přezíravým přístupem k soupeřům.

Ještě na začátku jara se zdálo, že Komorowského znovuzvolení je předem jisté. Jak napsal tehdy Adam Michnik, „Komorowski (...) může prohrát jen v případě, že na přechodu srazí v opilosti těhotnou jeptišku“.

Pak ale nastoupili dva další kandidáti, které vnímají dones pozorovatelé jako zosobnění dalších změn – citovaný a vítězný Andrzej Duda a starý rocker Pawel Kukiz, který zacílil na Poláky znechucené politikou obecně.

Duda pochází sice z Práva a spravedlnosti – známé konzervativní, euroskeptické a místy národovecko-polulistické strany bratrů Kaczyńských –, avšak na rozdíl od letitého předsedy PiS Jaroslawa Kaczyńského i exprezidenta Lecha Kaczyńského, zesnulého při letecké havárii u Smolensku, je Duda modernější, energičtější a komunikačně zdatnější.

Andrzeje Dudu už v květnových prezidentských volbách volilo nezvyklé množství mladých lidí a ze současných preferencí PiS je vidět, že nešlo o jednorázovou záležitost.

Mladé voliče přitom Občanské platformě odvedl i Pawel Kukiz, který získal v prvním kole prezidentských voleb 20 procent hlasů a dnes formuje kolem své osoby volební těleso s ne-o-moc-menší podporou.

Kukiz láká na jednoduchý program, jehož faktickým jádrem je zavedení většinového volebního systému a dominantní složkou emoce. Čerpá přitom i částečně z elektorátu jiného, dnes již neperspektivního liberálně-populistického uskupení kolem Janusze Palikota, které vzniklo před minulými volbami.

Volební prognózy
Podle aktuálních průzkumů by se do Sejmu měla dostat právě jen tři zmíněná uskupení: Právo a spravedlnost, jež by zvítězilo se značným náskokem, Občanská platforma a v těsném závěsu Kukizův blok.

Na hranici volitelnosti se ovšem pohybují další tělesa – krajně euroskeptický a důsledně konzervativní blok KORWiN vytvořený kolem charismatického podivína Janusze Korwina-Mikkeho, nová liberální strana ModerníPL v čele s předsedou svazu polských ekonomů Ryszardem Petruem a zaštítěná někdejším šéfreformátorem Leszkem Balcerowiczem, tradiční, neměnná a věčná Polská lidová strana a už zmíněný SLD – Svaz demokratické levice.

Velká část pozorovatelů očekává, že Občanská platforma se začne teď pod vedením premiérky Kopaczowé posouvat více do středu, aby získala umírněné voliče upadajícího SLD. OP samotné přitom část voličů odvede, respektive už odvedlo, Právo a spravedlnost s inovovanou image a část voličů Platformy přejde též k ModerníPL.

V euroskeptickém táboře se hlasy přerozdělí mezi PiS, blok KORWiN, Polskou lidovou stranu a částečně i Kukizův blok, který dnes přitahuje většinu nespokojenců všech světonázorů.

I premiérka Ewa Kopaczowá se snaží. Obliby svého předchůdce Donalda Tuska však zatím nedosáhla. Foto z oficiálního webu EK

Poměr přeskupení hlasů ovlivní dále velké kontroverzní referendum, které nechal ze zoufalství vypsat dosluhující prezident Komorowski na 6. září o otázkách, jimiž si chtěl získat voliče Pawla Kukize: o změně volebního systému, úpravě daňových zákonů a způsobu financování politických stran.

Zajímavým faktorem bude i srpnový nástup nového prezidenta Dudy, který sice již svého členství v PiS vzdal, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by si do polské předvolební debaty nepřál zasahovat, ba naopak.

Éra dominace Občanské platformy pozvedla Polsko na místo regionální hospodářské velmoci, přiblížila jej hlavnímu proudu EU a zmodernizovala, a to jak očitě, tak v myšlení podstatné části obyvatel. Na tom, jak bude vypadat polská politika dále po podzimních volbách, se pozorovatelé neshodují. Většina jich je však za jedno na úvodní tezi – že bude po téměř deseti letech opět zase jiná, než byla doposud.


Další informace:
Inside-Poland.com Could this be the end of the Polish government? Chaos, resignations amid secret tape report leaks
Rzeczpospolita.pl Kopacz ujarzmia PO
Radio Polskie Govt shakeup: Who resigned, and why?
Radio Polskie Kopacz: I apologise to the electorate
Gazeta Wyborcza 30 procent dla PiS, zaledwie 17 dla PO. Kukiz na drugim miejscu
The Washington Post Secret recordings, posh restaurants, Cuban cigars and intrigue finally catch up to Polish government
Radio Polskie Conservative coalition tops election poll


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.