Poláci mění prezidenta, smírného Komorowského střídá národovec Duda
Petr JedličkaNominant opoziční strany PiS Andrzej Duda zvítězil překvapivě i ve druhém kole. Funkci chce vykonávat konzervativněji a s větším odstupem od EU, dle znalců však může ovlivnit i výsledek podzimních parlamentních voleb.
Polsko bude mít nového prezidenta — třiačtyřicetiletého právníka, poslance a v posledním roce i europoslance Andrzeje Dudu z konzervativně-národovecké strany Právo a spravedlnost (PiS). Rozhodly o tom přímé volby, které skončily v neděli druhým kolem. Duda porazil dosavadní hlavu státu — dvaašedesátiletého Bronislawa Komorowského z pravostředové Občanské platformy (OP). Ta v zemi zároveň už osmý rok vládne.
„Uznávám vaši volbu,“ vzkázal Komorowski Polákům v neděli večer krátce po oznámení předběžných výsledků. „Přeji mému vyzyvateli úspěšné prezidentské období.“
Duda, jehož si polská veřejnost začala všímat až po roce 2008, kdy vykonával funkci nejprve tajemníka v kanceláři bývalého prezidenta Lecha Kaczyńského, a pak mluvčího strany PiS, zvítězil nakonec s 53 procenty hlasů proti 47 procentům Komorowského. Dosavadní prezident šel přitom do letošních voleb jako favorit.
Dle prvních povolebních analýz uspěl Andrzej Duda díky energičtější, často až populisticky-emotivní kampani, protestním hlasům a příslibu snahy o změnu několika konkrétních opatření prosazených současnou vládou.
Bronislaw Komorowski vystupoval po celý mandát smírně a byl relativně oblíben. Před volbami však nedokázal úspěšně čelit výpadům, že vykonává funkci pouze jako prodloužená ruka vlády, ani mobilizovat liberální, v současném Polsku poněkud apatickou část voličstva.
Vládnoucí koalice se teď pokusí dělat, to co Komorowski - bez ladu a skladu přijímat (populistické) zákony. A to jim bude Duda vetovat.
PiS teď zvedne hlavu a dočkáme se verbální války proti Židům (koneckonců "argument" Jedwabne užil Duda v první debatě - u nás ohledně 2svv dělá ostudu Škromach, v Polsku president), slezským Němcům, gayům a lesbám.
Polsko by mohlo opustit hlavní proud EU, který Polsku pomáhá daleko více než vymezování proti Unii. Silnější vazby mezi pobalstskými a středoevropskými státy Polsku tolik nepomohou. Ve vztahu k Rusku podstatnější změna nanastane, i když nacionalisti jsou radikální.