Analýza: české politické strany mají vyšší příjmy než strany polské a slovenské

Vratislav Dostál

Zatímco příjmy českých politických stran jsou vyšší než v Polsku a na Slovensku, kontrola jejich financování je slabší. Česká republika totiž na rozdíl od Slovenska a Polska neprovedla reformu financování politických stran.

České politické strany mají větší příjmy než strany slovenské a polské. Kontrola jejich financování je ale slabší. Vyplývá to z komparativní mezinárodní analýzy o příjmech politických stran a jejich regulaci, kterou zveřejnila organizace Frank Bold.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Její autoří mimo jiné připomínají, že Česká republika na rozdíl od Slovenska a Polska neprovedla reformu financování politických stran. Zároveň tvrdí, že promyšlené nastavení systému kontroly politického financování je pro transparentnost a kvalitu mezistranické soutěže důležitější, než nastavení limitů na výdaje či příjmy.

Nová data rozpočtů politických stran ukazují, že mezi lety 2003 a 2013 získaly všechny politické strany a hnutí v České republice dohromady příjmy v celkové výši 547 milionů eur, strany v Polsku 560 milionů eur a strany na Slovensku 123 milionů eur.

České politické strany v tomto období měly průměrný roční příjem 4,72 eur (125 Kč) na jednoho obyvatele, Polský průměr příjmů na jednoho obyvatele dosáhl výše 1,32 euro a slovenský 2,07 euro. Oproti Polsku a Slovensku navíc příjmy českých politických stran vykazují postupný vzestupný trend, který naznačuje, že se celkový objem financí používaný na kampaně a provoz stran v České republice v budoucnu bude i nadále zvyšovat. Nový zákon o financování politických stran navíc parlamentním stranám přidá zhruba pětačtyřicet milionů korun na tzv. politické instituty.

V této souvislosti organizace Frank Bold připomíná slib vlády Bohuslava Sobotky novelizovat zákony o politických stranách a volebních zákonech. Pokud by se podle nich měly konat sněmovní volby v příštím řádném termínu, tedy na podzim roku 2017, musí zákony platit již od 1. ledna příštího roku. Jedině tak bude zaručeno, že se podaří zavést nové kontrolní mechanismy jako transparentní účty a rozšířené výroční finanční zprávy či zřídit nový Úřad pro dohled nad financováním politických stran.

S tímto termínem účinnosti nové právní úpravy ostatně počítá i plán legislativních prací vlády. Vláda a parlament tak mají dohromady už jen půl roku na to, nový zákon schválit.

Analýza nevládní organizace Frank Bold ČR, Frank Bold Polsko a Slovak Governance Institute mimo jiné ukazuje, že podíl státních příspěvků v rozpočtech českých stran a hnutí zdaleka převyšuje registrované dary, v průměru tvoří 48 % příjmů, dary tvoří 15 % příjmů. 58 % všech státních příspěvků potom ve sledovaném období získaly dohromady ČSSD a ODS, 32 % si rozdělily KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a Věci veřejné. Na ostatní strany zbylo 10 % státních příspěvků.

Pozoruhodný je také fakt, že zatímco kontrola financí politických stran je nízká, u nezávislých kandidátů do Senátu je téměř nulová, ilustrovat to lze u Tomia Okamury, Ivo Valenty nebo Jana Veleby, ani u jednoho z nich totiž podle autorů dokumentu nelze dohledat zdroje financí na senátorské kampaně.

Zkušenosti z Polska, Slovenska nebo pobalstkých zemí podle dokumentu také ukazují, že nastavení limitů pro dary či výdaje na předvolební kampaně nefungují bez dostatečně nastaveného kontrolního a sankčního mechanismu.

Zdůrazňují také, že kontrolu financování je potřeba zavést také mimo předvolební období, například v první polovině roku 2013, kdy neprobíhala předvolební kampaň, utratily ODS, ANO a ČSSD podle odhadu Admosphere devět milionů korun Kč na reklamu.

V českém prostředí přitom na rozdíl od Slovenska a Polska neexistuje nezávislý dozorový orgán, který by dohlížel nad hospodařením politických stran a nezávislých kandidátů ve volbách. Pravidla kampaní a jejich financování jsou oproti polskému a slovenskému systému velice obecná a jejich porušení nebylo dosud nikdy finančně sankcionováno.

„Kromě ustavení kontrolního orgánu chybí systém skutečně nezávislého auditu účetnictví politických stran, samostatné vykazování volebních kampaní stranickými i nestranickými subjekty, zavedení transparentních účtů a posílení sankčních mechanismů,“ uzavírají autoři analýzy.

    Diskuse