Andrzej Duda je politikem národně orientované strany. Není jeho vinou, že v novém Sejmu zasedají i národovci národovečtější. I proto bychom mu ale měli přát, aby dopadl lépe než třeba z podobného programového zázemí vycházející primátor dolnoslezské Vratislavi Rafał Dutkiewicz. Ten nejenže nezvládl město zbavit nálepky centra polské neonacistické scény, ale na veřejné akci už si od svých bývalých souvěrců stihl vysloužit i pískot a výkřiky.

V polském Sejmu dnes napravo (i když fyzicky nalevo) od Práva a spravedlnosti, strany, díky které se Duda stal prezidentem, zasedá třeba Robert Winnicki, předseda Národního hnutí zvolený spolu s několika spolustraníky na kandidátce manipulovaného populisty Pawła Kukize.

Národní hnutí chce aktuálně posilovat vztahy s Běloruskem a Tureckem, vypovědět Lisabonskou smlouvu nebo zastavit dotace protinárodním organizacím (těm, které nepropagují ty nejpravější polské konzervativní národní a kulturní hodnoty). Ještě před časem ale Winnicki vyzýval rovnou ke svržení republiky.

Winnicki s tisíci dalších lidí bude téměř bez pochyby 11. listopadu pochodovat centrem Varšavy v Průvodu nezávislosti. Ten od roku 2010 na polský státní svátek obnovení nezávislosti Polska v roce 1918 organizují různé národovecké, konzervativní a otevřeně fašistické organizace.

Pravidelně je spojen s výtržnostmi, zapalováním nejrůznějších věcí včetně uměleckých instalací, desítkami zadržených a zraněných a statisícovými hmotnými škodami. Průvodu se podle dostupných informací účastní od deseti tisíc lidí na počátku až k sedmdesáti tisícům v loňském roce.

Andrzej Duda byl na Pochod nezávislosti pozván a nebylo považováno za samozřejmé, že odmítne. Vznikla petice „Pane prezidente, nechoďte na Pochod nezávislosti“, která upozorňovala, že pochod se má letos konat s otevřeně protiutečeneckým programem a konstatovala, že „historie nás učí, že souhlas s nenávistí ve veřejné debatě s sebou nese katastrofální důsledky“.

Prezident Duda se nakonec průvodu konaného pod heslem „Polsko pro Poláky. Poláci pro Polsko“ nezúčastní. Ne snad že by se omluvil nebo vymezil proti národovcům -  bude ale mít jiný, pro hlavu státu „tradiční program“.

Odkazem na tradici se naopak vymezil proti svému předchůdci v úřadu Bronisławu Komorowskému a nyní opoziční Občanské platformě. Byl to totiž Komorowski, kdo od roku 2012 organizoval oficiální pochod Společně pro Nezávislou (Polskou republiku), který se odehrával bez násilností a za účasti oficiálních polských liberálních elit.

Český prezident Miloš Zeman se ústy svého mluvčího Jiřího Ovčáčka dal včera slyšet, že se letos 17. listopadu zúčastní demonstrace Bloku proti islámu na pražském Albertově.

Vezměme si z této zprávy dvě poučení. První je určené Straně práv občanů, kde je Zeman pořád čestným předsedou. Pan Veleba coby předseda SPO(Z) by měl vědět, že nově se Zeman o stejnou funkci uchází i u různých odnoží okamurovských xenofobů.

Druhé poučení je pak směrováno k sociální demokracii. Strana vedená Bohuslavem Sobotkou si nemůže dovolit nekandidovat v roce 2018 proti Miloši Zemanovi sociálního demokrata. Ba co víc, nemůže si dovolit, aby v příštích prezidentských volbách Miloš Zeman nebo kdokoli, na koho stávající prezident ukáže, skončil lépe než třetí.