Starého psa novým kouskům nenaučíš. To bylo na počátku roku 2013 jasné. Přesto se v přímé prezidentské volbě zúžil výběr na dva veterány — Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga. První uspěl, druhý nikoliv, oba však zůstali sami sebou. Bohužel.

Do očí to bije zejména u řádné hlavy státu, která nadřazuje své osobní zájmy, pocity a názory nad zájmy a ústavní pořádek České republiky. Pozná se to podle toho, jak okázale nebere ohledy na vládu, parlament ani veřejné mínění.

Samozřejmě, že největší neplechu Miloš Zeman dělá šířením strachu a nenávisti na pozadí humanitární krize. V týdeníku Reflex například 8. října poukázal na „mladé, dobře živené muže s iPhonem v kapse - a možná, že tam mají ještě něco jiného“. Imigraci připouští pouze „legální“. Předpokládá, že každý Syřan si nechá od Asadovy vlády i povstalců dát do dokladů bumážku a na české ambasádě si vystojí frontu na vízum? A na kterou ze svých dvou vlád by se měli obracet třeba Libyjci? Hlavně že prezident není xenofob: vždyť připouští naplnění unijní uprchlické kvóty českými krajany z Ukrajiny!

Málo klaunů, hodně šašků. Kde jsem to jen teď slyšel…?