Život a smrt v pravdě
Olga LomováNa protest proti permanentnímu policejnímu dozoru v jihočínském Chuej-čou spáchal sebevraždu veřejný intelektuál Li Chuej-č‘. Jeho smutný příběh je příkladem paranoidní snahy o totální kontrolu nezávislého myšlení v dnešní Číně.
V ranních hodinách místního času 23. července 2021 zemřel v jihočínském Chuej-čou spisovatel a veřejný intelektuál Li Chuej-č‘. Pozřel dávku pesticidu na protest proti permanentnímu policejnímu dozoru a šikaně, která nepolevila ani poté, co loni prodělal mozkovou mrtvici, částečně ochrnul a jen s námahou se učil psát levou rukou.
V dopise na rozloučenou Li Chuej-č‘ popisuje policejní dozor a hovoří o jeho nesnesitelnosti i bez přímého fyzického násilí. Jedná se o praxi, kdy policisté brání „nespolehlivé“ osobě v kontaktu s přáteli a okolním světem, osobně docházejí do domácnosti, kde kontrolují, čím se člověk zabývá, vnucují se jazykem politické propagandy a člověka zbavují pocitu soukromí a bezpečí i v rodinném kruhu.
Popsaná metoda osobního působení se v extrémní podobě uplatňuje v Sin-ťiangu v programu „čínských příbuzných“. Straničtí funkcionáři pasují do role jakýchsi adoptivních příbuzných, na několik dní se nastěhují do muslimské domácnosti a dohlížejí na to, zda rodinní příslušníci v každodenním životě nevykazují známky „náboženského extremismu“.
Veřejný intelektuál a laskavý člověk
Li Chuej-č‘ se narodil roku 1959 v Kantonu. Dospíval za Kulturní revoluce, prožil naděje 80. let na politické reformy a společenskou změnu, krvavé potlačení studentských protestů roku 1989 i ekonomický zázrak počátku 21. století poté, co Čína vstoupila do Světové obchodní organizace a začala profitovat z globálního propojení světové ekonomiky.
Podle krátkého životopisu na stránkách Nezávislého centra čínského PEN klubu začal Li Chuej-č‘ publikovat až v roce 2008. Jeho básně a zejména společenské komentáře uveřejňované na různých blozích rychle získaly pozornost veřejnosti.
Jak píše v dopise na rozloučenou, usiloval o to, přispět svými názory k celospolečenské debatě o pozvolné reformě společnosti. Rychle získal takové uznání, že se opakovaně objevoval v různých anketách jako jeden z vlivných veřejných intelektuálů.
Po nástupu Si Ťin-pchinga k moci se jeho životní situace radikálně změnila. Jeho blogy byly smazány a na čínském internetu ztratil příležitost publikovat. Tehdy začal uveřejňovat články na stránkách Nezávislého centra čínského PENu, které jsou dnes jediným místem, kde je dostupná alespoň část jeho díla.
Dialog s mocí
Li Chuej-č‘ zastával umírněné názory a věřil v možnost dialogu s politickou mocí, který povede k pozvolným reformám směrem k otevření čínské společnosti a její postupné liberalizaci. Byl přesvědčen, že rozmanitost názorů je lidskou přirozeností a není možné trvale ji potlačovat, a že jen ve společné, racionální debatě za účasti nezávislých intelektuálů je možné najít cestu vpřed.
Zpočátku byl optimistou. V dopise na rozloučenou však píše o ztrátě nadějí, když se zmiňuje o Si Ťin-pchingův projevu k stému výročí založení KS Číny jako znamení „velkého návratu“, který je velkým neštěstím pro všechny Číňany.
Zahraniční média o Li Chuej-č‘ovi hovoří jako o básníkovi, nepodařilo se mi však nalézt žádnou jeho báseň, jistě i proto, že podobně jako mnoho dalších čínských básníků našel jistou míru svobody pouze na svých blozích, které jsou dnes zablokované. Proto na ukázku a jako poctu skromnému a statečnému člověku překládám alespoň jeho krátkou úvahu o lži a potřebě říkat pravdu.