↗

Loni počátkem dubna navštívil Kišiněv český ministr zahraničí Jan Lipavský společně se svým slovenským a rakouským protějškem. Jednali i s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou. Foto Österreichisches Außenministerium

Moldavská republika zažila v posledních dnech velmi silné vzedmutí proevropských nálad ve společnosti doprovázených jasně artikulovanou vizí bližší integrace s Evropskou unií. Malá země, tradičně zmítané vnitřní politickou polarizací a rozpolceností v zahraničněpolitických otázkách, vyslala k Bruselu jednoznačné gesto: s Moldavskem se musí počítat, protože valná část společnosti již mezi Východem a Západem neváhá.

Nedávné zprávy přitom pro moldavské elity nevyznívaly vždy pozitivně, často se hovořilo o vlivu proruské části společnosti, nepokojích vůči centrální vládě v Kišiněvě podporovanými z Kremlu nebo o sociálních rozporech například v souvislosti s volbami v autonomní oblasti Gagauzsko.

Postupně se však ukazuje, že ve společnosti nabývá na síle přesvědčení, že země je s nedávno rekonstruovanou vládou schopna otevřít přístupové rozhovory s Evropskou unií a navázat užší formy integrace. S tímto cílem ostatně současné prozápadní moldavské politické elity vstupovali do svých úřadů. Ukazuje se, že v zemi vzali vážně loňské upozornění Evropské komise na celou řadu oblastí, v nichže vnitřní poměry v zemi musí změnit, aby byla bylo možné přístupové rozhovory zahájit.