Summit v Kišiněvě jako příležitost nejen pro východní Evropu

Pavel Havlíček

V Kišiněvě se schází političtí představitelé bezmála z celé Evropy. Setkání může přinést pozitivní posun ohledně evropské spolupráce, mírové smlouvy mezi Arménií a Ázerbájdžánem či přístupových jednání do EU s Moldavskem a Ukrajinou.

Moldavsko doufá ve zlepšení svého postavení v Evropě. Postavilo se proti ruské válce a rádo by vstoupilo do Evropské unie. Foto FB Charles MICHEL

Dnes se v moldavském hlavním městě Kišiněvě sejde padesátka hlav evropských států a představitelů evropských institucí na druhém setkání Evropského politického společenství. Poprvé se sešli během českého předsednictví v Radě Evropské unie v Praze v říjnu minulého roku.

Jde bezesporu o široce sledovanou a diskutovanou mezinárodní událost, která má potenciál prolomit ledy některých velkých témat současného evropského vývoje a skrze neformální výměnu mezi vrcholnými evropskými představiteli umožnit diskuzi o složitých krocích, pro která je třeba vyjednávat podporu napříč celým evropským kontinentem.

Mezi ně budou podle moldavských organizátorů patřit otázky nejen týkající se řešení ruské války proti Ukrajině a jejích následků, ale také další význačná témata včetně energetiky a zelené a digitální tranzice ekonomik.

Setkání je dobrou příležitostí nejen pro hostitele z Kišiněva, ale obecně pro všechny východoevropské státy, a zvláště země západního Balkánu, pro hledání řešení jejich mnohdy neutěšené situace ještě zhoršené ruskou agresí proti Ukrajině. Přispět by mělo celkově k hlubší evropské spolupráci.

Kišiněvská očekávání

Evropská i světová veřejnost bude jistě v očekávání, jaké výsledky historicky druhý summit Evropského politického společenství v Kišiněvě přinese. Úspěchem pražského summitu bylo zprostředkování setkání mezi představiteli Arménie a Ázerbájdžánu a evropské mise na jejich problematickou hranici, ale také finální společné foto vypovídající o určité podobě evropské sounáležitosti od Turecka po Portugalsko a Irsko.

Moldavská vláda by ráda docílila podobně zajímavých a významných momentů. Příležitost uspět a zanechat před očima celé Evropy pozitivní dojem bude mít hned v několika ohledech.

Několik posledních týdnů je na spadnutí velký posun ve vyjednáváních mezi Arménií a Ázerbájdžánem o budoucí mírové smlouvě, která by — podle vyjádření jejich představitelů — mohla spatřit světlo světa již v průběhu června. Přestože bylo například během mezinárodní konference Globsec v Bratislavě, kde se zástupci obou zemí setkali vůbec naposledy, cítit značné napětí a celá řada otázek zůstává stále nedořešená, obě strany oficiálně deklarovaly, že mají zájem nejen jednat, ale po několika desítkách let nesvárů se také skutečně dohodnout a vyřešit zejména status sporného Náhorního Karabachu.

Další velkou příležitostí pro Kišiněv bude samozřejmě vyjádření solidarity Ukrajině. Z tohoto důvodu již posledně nebyly na summit všech Evropanů přizvány Bělorusko a Rusko. Právě otázka řešení ruské agrese a jejích následků bude pravděpodobně v Moldavsku jednou z klíčových, protože zasahuje všechny evropské státy, ať už na politické, ekonomické či přinejmenším diplomatické rovině.

Nakonec bude zajímavé pozorovat, jestli dojde k uvolnění třaskavé situace na západě Balkánu. Na bratislavskou konferenci kvůli ní nedorazil srbský prezident Alexandr Vučič, jehož vláda má na eskalaci situace na hranici s Kosovem významným podíl. V minulých dnech bylo na hranici zraněno až pětadvacet vojáků NATO. Dalších sedm set aliančních přidělenců, jejichž úkolem bude zmírnění situace a zvládnutí nové vlny napětí, se bude nyní do regionu přesouvat.

Pomocnou ruku při řešení napětí nabídla v Bratislavě také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila nový čtyřbodový plán k posílení evropské spolupráce se západním Balkánem, který se primárně zaměřuje na ekonomickou integraci, ale také zvýšení podpory ze strany Evropské unie.

Kromě toho bude na programu jednání jistě celá řada dalších otázek. Vedle nich však setkání poskytne mnoho příležitostí pro bilaterální a neformální schůzky, kvůli kterým má Evropské politické společenství vlastně největší význam, protože může pomoci hledat řešení tam, kde prostředky mezinárodní diplomacie a vyjednávání na více institucionalizovaných fórech typu OBSE nebo Rady Evropy selhávají.

Naděje moldavských pořadatelů

Klíčovou roli bude summit hrát pro Moldavsko, které tentokrát summit Společenství pořádá. Jedna z nejchudších zemí Evropy se v minulosti potýkala se značným vnitřním napětím, způsobeným jak domácí polarizací, tak ruským tlakem a pokusy o destabilizaci vnitřních poměrů. Moldavsko by úspěšně uspořádaným summitem rádo zvýšilo svou prestiž v Evropě.

Široká mezinárodní přítomnost v Moldavsku dává místní vládě a prezidentce Maie Sanduové dobrou šanci ukázat, že Moldavané mají celé Evropě co nabídnout: nejen zprostředkováním jednání a vytvořením bezpečného zázemí pro evropské státníky a evropské instituce, ale také podporou mezinárodní spolupráce a jasně deklarovaným postojem k ruské agresi a další problémům, jimž čelí evropský kontinent.

Můžeme očekávat, že představitelé Moldavska se budou snažit maximálně využít setkání v Kišiněvě také ke zdůraznění svých vlastních priorit — a to zejména ve vztahu k Evropské unii a jejím členským státům. Ty by měly do konce roku rozhodnout o otevření přístupových rozhovorů jak s moldavskou vládou, tak Ukrajinou; případně se vyjádřit k poslednímu vývoji v Gruzii, kde na podzim proběhnou další důležité volby, které rozhodnou o budoucí povaze gruzínského režimu.

V tomto smyslu bylo významné poslední ujištění francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který na konferenci v Bratislavě jasně odmítl tezi o náhradě procesu rozšiřování Unie právě formou Společenství, na čemž trvala celá řada států ze střední a východní Evropy.

V každém případě představuje dnešní historické setkání v Kišiněvě symbolické propojení států napříč evropský kontinentem — uvnitř i vně Evropské unie —, států, které mají navzdory formálnímu postavení celou řadu společných problémů, které se díky Evropskému politickému společenství mohou společně pokusit překlenout.

Jen tak se totiž může do budoucna dařit vypořádávat se s následky ruské agrese a budovat evropskou pospolitost napříč různými státy s odlišně profilovanými vládami, ze kterých ovšem ani jedna nechce skončit jako další možná obět ruské agrese.