Podněsterská moldavská republika, formálně stále součástí Moldavska, je nikým neuznaný stát (krom podobně neuznané Jižní Osetie a Abcházie). Ještě zde najdete srp a kladivo na vlajce, sochy Lenina jsou všudypřítomné a KGB je stále aktivní represivní složkou. Tvrdá diktatura je navenek maskována určitou formou demokracie a přítomností luxusních značek. Ale volby probíhají bez dohledu mezinárodních pozorovatelů a praktiky sledování a kontroly občanů zůstaly stejné jako v bývalém Sovětském svazu.

Po anexi Krymu ruskou federací začalo být Podněstří v centru mediální pozornosti. Moldavsko se bojí, že Podněstří čeká podobný osud jako východ Ukrajiny a Ukrajina se zase bojí infiltrace proruských bojovníků z Podněstří, na jehož území operuje 1500 ruských vojáků bez souhlasu Kišiněva. Přítomnost ruských zbraní a armády je znepokojující i proto, že se postupně odkrývají data o jejím rozsahu.

Vzhledem k neoficiálnímu statutu Podněstří je toto území rájem pro černý trh, hlavně pro obchod se zbraněmi, a místem pro ukrývání teroristů. Po pádu komunistických režimů ve střední Evropě sem Sověti převezli výzbroj svých vojsk — včetně té z Československa, Německa a Maďarska. Velká část zbraní Rudé armády údajně již zmizela, ale podle různých zdrojů se spekuluje, že dodnes zůstalo v Podněstří zhruba dvacet dva tisíc tun munice, někteří experti hovoří o celkové síle dvou hirošimských atomových bomb a ve vesnici Kolbasna na severovýchodě země se nachází největší sklad munice v Evropě.

Podle OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) se velké množství výzbroje produkuje ilegálně v několika továrnách v Tiraspolu a Râbniţě. Podle výzkumu rumunského deníku Cotidianul z roku 2012 Podněstří (anebo lépe řečeno KGB) obchoduje ilegálně se zbraněmi s teroristy z Afghánistánu, Iráku, Íránu, Čečenska, Angoly, Etiopie a dalších zemí. Černý trh však nijak nepodporuje ekonomickou situaci Podněstří, které je závislé na pravidelných finančních injekcích ze strany Ruska. Průměrná mzda je zde navíc jen dvě stě eur měsíčně.

Podněstří zřejmě ilegálně obchoduje s teroristy z Iráku, Afghánistánu a dalších zemí. Repro DR

I když je Podněsterská moldavská republika destinací milovníků komunistických symbolů, v zemi vládne tvrdý kapitalismus: je zde stanovena rovná desetiprocentní daň, za zdravotnictví se platí soukromě a po roce 1994 docházelo k privatizacím továren, které skupují lidé z okruhu bývalého prezidenta Smirnova.

Tatáž skupina lidí ovládá značnou část trhu za pomoci firmy „Sheriff“, která není pouze místním fotbalovým klubem, čímž je proslavena v zahraničí, ale pod její značkou se též čerpá benzín, prodávají televizory, Sheriff je také místní telekomunikační operátor a pod stejným názvem zde najdeme supermarkety i kasina.

Černý trh, díry v ekonomice a v právnickém systému a levná pracovní síla jsou lákadlem pro některé zahraniční investory, kteří si zde zajišťují část provozu svých služeb. Například osmdesát procent zakázek firmy Intercenter Lux z Tiraspolu tvoří italské luxusní značky jako Prada, Armani, Moncler a jiné. Tato firma je mimochodem také jediným výrobcem vojenských uniforem v Podněstří.

Italská televize RAI 3 v roce 2014 odhalila právě místo výroby oblečení Prada, což způsobilo několik mediálních skandálů. V Podněstří to naopak zvýšilo prestiž firmy. Na štítcích oblečení nebylo přiznáno Podněstří jako místo původu (bylo na nich uváděno Moldavsko) a přestože výroba jednoho kusu stojí třicet eur, v Itálii je prodáván za dva tisíce eur. Podněstří se tak stalo nejen Severní Koreou Evropy, ale i druhou Čínou světa.