Kterak norská Barbie a její kamarádi o naivitu v Kambodži přišli

Zuzana Vlasatá

Co se stane, když posadíte děti z privilegované části světa za šicí stroje kambodžského sweatshopu? Odpověď hledaly — a našly — největší norské noviny Aftenposten. Výsledkem je neobyčejná a poučná reality show.

Co udělají největší norské noviny, když se rozhodnou otevřít téma sweatshopů, tedy továren, kde se ve třetím světě šije za příšerných podmínek a za mrzkou mzdu oblečení, které si kupujeme v nadnárodních módních řetězcích? Pošlou svého nejlepšího a nejodvážnějšího investigativního reportéra do Kambodži, aby se tam nechal v převleku za vyhublého Kambodžana (jak by to asi tak ztepilý seveřan udělal?) zaměstnat? Nikoliv.

Pošlou tam tři povrchní a rozmazlené (omluvte myšlenkovou zkratku) mládežníky, nechají je prožít střet s tamní realitou na vlastní kůži a natočí o tom pětidílný reality seriál s epizodami po zhruba deseti minutách. Výsledek? Impozantní.

Anniken Jorgensen, Frida Ottesen a Ludvig Hambro jsou fashionisti. To znamená, že milují módu a že se ve svých kreacích rádi předvádějí na svých blozích a instagramech. S chutí se nakrucují před fotoaparáty, obcházejí řetězce, butiky i sekáče. O módě se jim nejspíš zdá aspoň každou druhou noc a jednou budou dost možná pracovat v některém z módních časopisů.

Nepotřebujeme další a další důkazy o hrůzách tohoto světa. Potřebujeme, aby se už na ně nechtěl nikdo nadále dívat. Foto Aftenposten

Anniken je sedmnáct, má tvář něžnější panenky Barbie a je nejsledovanější fashion bloggerkou v Norsku. Denně její blog, kde zveřejňuje své fotky a kde píše o „módě, make upu a všem, co ji zajímá“, navštíví přes deset tisíc lidí.

×
Diskuse
IH
January 29, 2015 v 11.48
Z Kambodže domů
Většina lidí nechce podobné věci slyšet, číst atd. Jaká je ostatně asi nejsprávnější odpověď na často kladenou otázku "Věděli Němci o hrůzách v koncentračních táborech?" Právě tato. Proto je třeba ocenit, když moderní média nemyslí pořád jen na zisk a udělají aspoň někdy něco, čím konfrontují lidi s realitou. Bohužel, podobného počinu našich sdělovacích prostředků ne a ne se dočkat. Mnoho lidí je naopak vystaveno něčemu úplně jinému, vlastně opačnému. Jejich skrupule a tradiční nedůvěra k bohatství, manipulaci a nenasytnosti jsou promyšleně přiváděny k erozi, příp. se zapouzdřování. Co ostatně dělat tváří v tvář "školením", která je ujišťují, jak jsou zdroje bohatství neomezené, jak stačí chtít a pozitivně myslet, jak je třeba privatizovat a vytěžit zdroje, vč. lidských, bez zardění a problémů se spánkem. Takže zintenzivněné kácení sekvojí v USA je v pořádku, slouží přece pro investování. Jen topení parketami ze strany příslušníků "problémového etnika" je špatné, neboť k zvýšení jejich a hlavně cizího bohatství nevede.
PM
May 5, 2015 v 11.26
Život a tralala postmoderny
Doklad o možnosti slzení protagonistů světa konzumismu, kterým ve světě otroků - v labyrintu jejich bídy - přešlo švitoření, bych považoval spíše za běžný mediální způsob postmoderního zastírání neřešitelných rozporů.
Neřešitelných režimem zdeformovaným neoliberální etikou ......bych dodal.