Polsko se začalo chystat na prezidentské volby

Jan Škvrňák

Volby ještě nebyly oficiálně vyhlášeny, ale většina kandidátů je již známa. Navzdory dominanci Občanské platformy a Práva a spravedlnosti jsou prezidentské volby i pro ostatní strany zásadní událostí.

Rafał Trzaskowski s manželkou Małgorzatou v roce 2020 v Katovicích na setkání před druhým kolem prezidentských voleb, v němž prohrál s Andrzejem Dudou. Občanská platforma nominovala primátora Varšavy i do příštích voleb. Foto Silar, WmC

Nová levice jako poslední z relevantních parlamentních uskupení v neděli 15. prosince ohlásila svoji kandidátku pro jarní prezidentské volby. Bude jí zatím jediná žena ve volebním klání — Magdalena Biejatová, dvaačtyřicetiletá místopředsedkyně Senátu, donedávna ještě zástupkyně menší novolevicové strany Levice spolu (Lewica Razem).

Mohli bychom očekávat, že jejím hlavním tématem bude otázka potratů, Biejatová ale jako nejdůležitější bod kampaně představila otázku bydlení, kterou chce řešit státní výstavbou bytů. Kandidaturu může využít k propagaci levicových myšlenek, šance na vítězství má ovšem mizivé.

Od roku 2005 do druhého kola prezidentských voleb nepostoupil nikdo jiný než kandidát Občanské platformy nebo Práva a spravedlnosti. Vše zatím nasvědčuje tomu, že dominanci velké liberální a velké konzervativní strany nikdo nenaruší ani tentokrát. Zároveň je pro ostatní strany vlastní kandidát prestižní povinnost: má voličům ukázat, že existují i jiné strany než jen dvě nejsilnější.

Kaczyńského taktizování

Favoritem se zatím zdá primátor Varšavy Rafał Trzaskowski. Politik Občanské platformy kandidoval už v minulých volbách, v druhém kole kole prohrál s Andrzejem Dudou poměrem 51:49. Nyní průzkumech vede. Trzaskowski výrazně dominoval v primárkách, v souboji s ministrem zahraničí Radosławem Sikorským získal skoro tři čtvrtiny hlasů členů stran Občanské koalice, již tvoří Občanská platforma a několik menších stran od levice po liberály.

×