Měla by mít Ukrajina jaderné zbraně?

Slavoj Žižek

Pokud Rusko jakožto jaderná velmoc napadlo zemi s nejadernými silami, neznamená poskytnutí jaderných zbraní Ukrajině nepřípustné eskalování konfliktu, argumentuje slovinský filozof.

Čas ukáže, zda je Putinův neocarismus více než pouhou fantazií. Foto Gavriil Grigorov, AFP

Po vítězství Donalda Trumpa v letošních amerických prezidentských volbách oslovila newyorská demokratická kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová ty, kteří volili současně ji i Trumpa. Chtěla znát důvody, co je vedlo k na první pohled tak rozporuplné volbě. Převažovala odpověď, že ona a Trump působí upřímněji, zatímco viceprezidentka Kamala Harrisová naopak příliš vypočítavě.

Šlo o užitečné zjištění — a stejně bychom se mohli ptát levičáků, kteří podporují Palestince a Rusko. Rusko, které bombarduje ukrajinská města, až se podobají Gaze; a stejně jako chtějí pravicové strany v izraelské vládě vytvořit Velký Izrael, doufá i Kreml ve vytvoření Velkého Ruska. Ruský eliminační projekt bychom při hodnocení dění na bojištích neměli ztrácet ze zřetele.

Situace je stejně tak obscénní jako absurdní

Bezprostředně po nedávném rozhodnutí administrativy Joea Bidena povolit Ukrajině odpálit na ruské území americké rakety ATACMS s doletem až 300 kilometrů Kreml varoval, že podle jeho nové jaderné doktríny může jakékoli použití západních zbraní proti Ruské federaci vyvolat jadernou odpověď. Navzdory tomu Ukrajinci následující den vystřelili šest raket ATACMS na vojenské zařízení v Brjanské oblasti v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

Ačkoli Rusko tvrdí, že škody byly zanedbatelné — pět raket sestřelilo a nejsou známy oběti na životech —, podle jeho nové jaderné doktríny to znamená, že je nyní ve válce se Spojenými státy a má právo použít jaderné zbraně proti Ukrajině. Někteří lidé z Trumpova okolí obviňují Joea Bidena, že učinil nebezpečný krok k nové světové válce. Můžeme skutečně říci, že to Ukrajina přehnala a narušila křehkou rovnováhu, která udržovala konflikt v omezeném rozsahu?

Dříve než učiníme takový závěr, je třeba připomenout, že americké povolení k ukrajinským útokům se týká především cílů v pohraniční Kurské oblasti, odkud Rusko ostřeluje ukrajinské pozice. Jak poznamenal odcházející šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell: „Ukrajina by měla být schopna použít zbraně, které jsme jí poskytli, nejen k odražení vystřeleného šípu, ale také k zásahu těch, kdo jej vystřelili.“

Navíc bychom neměli zapomínat, že Rusko jen o několik dní dříve zintenzivnilo svou válku proti Ukrajině a těsně před příchodem zimy zaplavily celou zemi útoky dronů a raket na civilní energetickou infrastrukturu. Zatímco šest ukrajinských raket vyvolává paniku po celém světě, systematické ničení ukrajinské infrastruktury ze strany Ruska se stalo normální — stejně jako když Izrael srovnává se zemí severní Gazu.

Situace je stejně tak obscénní jako absurdní. Rusko, které zahájilo dobyvačnou válku proti mírumilovnému sousedovi, chce nyní uchránit své vlastní území před válkou a obviňuje Ukrajinu, svou oběť, z „rozšiřování“ konfliktu. Pokud Rusko myslí změnu své jaderné doktríny vážně, postavme proti ní stejně vážnou protidoktrínu: pokud jaderná velmoc napadne nezávislou zemi s nejadernými silami, mají její spojenci právo — a dokonce povinnost — poskytnout jí jaderné zbraně, aby měla šanci útok odvrátit.

×